Počet lidí, kteří budou umírat v důsledku extrémních veder, bude stoupat, domnívají se vědci. A to i v případě, že se podaří splnit cíle nastolené Pařížskou klimatickou dohodou. Státy podporující Pařížskou dohodu z roku 2015 se zavázaly omezit globální oteplování na méně než 2 stupně Celsia nad úrovní před začátkem industrializace.
Nové studie ale naznačují, že vlny extrémních veder se budou vyskytovat tím častěji, čím více se budeme blížit hranici 2 stupňů Celsia.
Analýza 44 ze 101 nejzalidněnějších velkoměst ukázala, že počet měst, jejichž obyvatelé zažívají tepelný stres, se zdvojnásobil už při oteplování o průměru 1,5 °C. Tento trend by do roku 2050 potenciálně vystavil smrtícím vedrům více než 350 milionů dalších lidí, uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
„Vzhledem k tomu, že se Země zahřívá, počet a intenzita tepelných extrémů se zvyšuje,“ uvedl vedoucí studie Tom Matthews, klimatolog z liverpoolské univerzity. „Náš výzkum ukázal, že můžeme očekávat ještě větší zvýšení s tím, jak se klima stále zhoršuje.“
Dokonce i v případě, že se globální oteplování podaří zastavit a budou splněny cíle, na nichž se lidstvo shodlo v Paříži, mohla by velkoměsta jako Karáčí nebo Kalkata čelit v budoucnu opakovaným vlnám horka, jako byly ty, jež v roce 2015 tuto oblast postihly. Během teplotních vln roku 2015 zemřelo v Pákistánu v jejich důsledku přibližně 1200 lidí; více než 2000 osob zemřelo v sousední Indii.
Klimatické ohrožení se týká hlavně velkoměst
„Tyto tepelné vlny hrozí zejména velkým městům, které obsahují spoustu tepelně absorbujících materiálů, jako je asfalt a beton,“ tvrdí Dr. Georges Benjamin, výkonný ředitel Americké asociace veřejného zdraví. „Většina měst ve Spojených státech již zavedla plány na řešení tepelných vln,“ vysvětlil Benjamin. „Přesto máme ještě nepřijatelný počet předčasných úmrtí souvisejících s vlnami vedra.“
Výzkumníci pro tuto studii použili klimatické modely a na jejich základě predikovali, jak může globální změna teploty ovlivňovat projekce tepelného stresu v největších světových městech.
Dospěli k závěru, že je pravděpodobné, že nebezpečnému tepelnému stresu bude vystavena výrazně větší plocha povrchu země. Současně platí, že oblasti, které již nyní trpí tepelným stresem, budou v budoucnosti postižené ještě více.
Protože ani Spojené státy nebudou imunní vůči tomuto globálnímu jevu, probíhají na státní i městských úrovních přípravy. Ochrana lidí před vlnami horkých vln bude zahrnovat široké spektrum preventivních opatření, investice do infrastruktury i komunitní pomoc. Příprava na extrémní vlny tepla zahrnuje modernizaci stávajících budov, aby se zvýšila jejich energetická účinnost a snížily vnitřní teploty. Přizpůsobení se extrémním teplotním vlnám zase může zahrnovat modernizaci elektrické sítě, aby bylo zajištěno, že bude připravena odolávat poptávce při častějších, intenzivnějších a dlouhodobějších vlnách tepla – lidé ve vyspělých zemích budou logicky mnohem častěji sahat po klimatizacích.
Velká města by podle vědců také měla stanovit plány pro chladicí centra, kam lidé mohou uprchnout v těch nejžhavějších dnech.
