Ve středu vyjde modrý Měsíc, půjde o největší úplněk roku

V noci ze středy na čtvrtek budou moci lidé v Česku pozorovat takzvaný modrý Měsíc. Označení nemá nic společného s barvou Měsíce, jedná se o typ úplňku. Pokud jsou v jednom kalendářním měsíci dva úplňky, označuje se ten druhý právě jako modrý. Zároveň půjde o úhlově největší úplněk v letošním roce.

Měsíc se nejvíce přiblíží Zemi podle astronoma Petra Horálka s Fyzikálního ústavu v Opavě ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času, a to na vzdálenost 357 181 kilometrů. Podle Horálka bude nejzajímavější pozorovat východ Měsíce ve středu okolo 19:30, záleží na místě pozorování.

Jedná se už o druhý srpnový superúplněk, tedy úplněk, při kterém je Měsíc úhlově největší v roce. Ten první nastal v noci z 1. na 2. srpna, tehdy ho ale lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem, zároveň se k Zemi teprve přibližoval. V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357 309 kilometrů, se Měsíc nacházel opět pod obzorem, protože tato situace nastala až v 07:53 ráno. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

Reálný rozdíl mezi největším a nejmenším úplňkem bývá reálně dost malý, jak ukazuje srovnání z roku 2018:

Největší a nejmenší úplněk
Zdroj: Petr Horálek

Pojem modrý Měsíc neodkazuje na barvu, jak by se dalo očekávat, ale na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená obdobu našeho „jednou za uherský rok“. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů jenom v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.