Ve středu vyjde modrý Měsíc, půjde o největší úplněk roku

V noci ze středy na čtvrtek budou moci lidé v Česku pozorovat takzvaný modrý Měsíc. Označení nemá nic společného s barvou Měsíce, jedná se o typ úplňku. Pokud jsou v jednom kalendářním měsíci dva úplňky, označuje se ten druhý právě jako modrý. Zároveň půjde o úhlově největší úplněk v letošním roce.

Měsíc se nejvíce přiblíží Zemi podle astronoma Petra Horálka s Fyzikálního ústavu v Opavě ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času, a to na vzdálenost 357 181 kilometrů. Podle Horálka bude nejzajímavější pozorovat východ Měsíce ve středu okolo 19:30, záleží na místě pozorování.

Jedná se už o druhý srpnový superúplněk, tedy úplněk, při kterém je Měsíc úhlově největší v roce. Ten první nastal v noci z 1. na 2. srpna, tehdy ho ale lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem, zároveň se k Zemi teprve přibližoval. V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357 309 kilometrů, se Měsíc nacházel opět pod obzorem, protože tato situace nastala až v 07:53 ráno. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

Reálný rozdíl mezi největším a nejmenším úplňkem bývá reálně dost malý, jak ukazuje srovnání z roku 2018:

Největší a nejmenší úplněk
Zdroj: Petr Horálek

Pojem modrý Měsíc neodkazuje na barvu, jak by se dalo očekávat, ale na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená obdobu našeho „jednou za uherský rok“. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů jenom v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 10 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 12 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 14 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 16 hhodinami
Načítání...