Vakcína na míru proti melanomu obstála ve studii „velmi působivě“

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Výsledky studie vakcíny její autoři představili na významné světové konferenci o rakovině. Podle závěrů se u pacientů, kterým byla podána vakcína po odstranění melanomu ve třetím či čtvrtém stadiu, riziko úmrtí nebo návratu onemocnění po třech letech snížilo o 49 procent. „I když se musíme podívat na čísla za pět a deset let, největší riziko recidivy se v této skupině objevuje v prvních dvou letech,“ shrnula onkoložka Georgina Longová.

Do studie bylo zapojeno 157 pacientů. Část dostala vakcínu v kombinaci s přípravkem Keytruda, část pouze Keytrudu. Kombinace léku s vakcínou podle Longové snížila riziko návratu nemoci na 25 procent. Onkoložka ovšem zároveň upozorňuje, že tyto výsledky jsou sice slibným „signálem“, ale pro jeho potvrzení je třeba provést rozsáhlejší studii.

Vakcína na míru

Míra 2,5letého přežití bez recidivy u kombinované léčby byla 74,8 procenta ve srovnání s 55,6 procenta u pacientů, kterým byla podána pouze Keytruda, vyslechli si účastníci největší světové konference o rakovině – zasedání Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) v Chicagu. Do testování vakcíny je zapojena mimo jiné také Británie.

Vakcína známá jako mRNA-4157 (V940) byla dokončena roku 2022 a pak začaly klinické testy. Je sestavena na míru každému jednotlivému pacientovi a říká jeho tělu, aby zabilo všechny zbývající rakovinné buňky a zabránilo návratu nemoci. Operativně je pacientovi odebrán vzorek nádoru, který je následně použit k vytvoření vakcíny na míru. Ve výrobě látky se využívá sekvenace DNA a umělá inteligence. První předběžné výsledky vyšly letos v odborném časopise Lancet.

„Výsledky studie mají zásadní význam nejen pro léčbu melanomu, ale jsou také základem a měřítkem pro léčbu dalších typů rakoviny,“ uvedla Longová podle televize Sky News. „Tato studie v třetí fázi je první svého druhu a je jedním z největších úspěchů nejen v oblasti melanomu, ale v celé oblasti rakoviny,“ poznamenala. „Naším dalším krokem je upřesnit, kdo dostane jakou imunoterapii před operací, protože někteří pacienti budou potřebovat kombinaci a jiní ne,“ dodala.

Hrozba melanomu

Podle údajů Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2020 postihne melanom ročně více než 150 tisíc lidí na celém světě. Pokud se lidé nezačnou proti slunci více chránit, v roce 2040 bude podle odborníků u mužů nejčastějším nádorem a u žen druhým po nádorech prsu.

V Česku ho lékaři zachytí zhruba u tří tisíc lidí ročně, nejčastěji onemocní mladé ženy nebo muži nad 55 let. Častější jsou nádory u lidí se světlou kůží, často mají blond nebo rezavé vlasy a ve větším riziku jsou také lidé, kteří mají větší množství pigmentových znamének. Zhruba patnáct procent na méně viditelných místech, například ve vlasech, na rtech, uších nebo genitáliích. Léčba je většinou kombinací chirurgického odstranění nádoru, někdy i uzlin, a podávání léků, v některých případech ozařování, chemoterapie nebo biologická léčba.

Lidé by se podle odborníků měli chránit ještě před tím, než nádor vznikne. „Prevencí je nepoužívat solária, neležet na sluníčku a neopalovat se aktivně, přes poledne nechodit na sluníčko vůbec,“ vypočetl způsoby prevence letos v květnu při osvětové akci Stan proti melanomu přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petr Arenberger. Jako základní ochranu odborníci doporučují ochranné krémy s UV filtrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 10 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 17 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.