Vakcína na míru proti melanomu obstála ve studii „velmi působivě“

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Výsledky studie vakcíny její autoři představili na významné světové konferenci o rakovině. Podle závěrů se u pacientů, kterým byla podána vakcína po odstranění melanomu ve třetím či čtvrtém stadiu, riziko úmrtí nebo návratu onemocnění po třech letech snížilo o 49 procent. „I když se musíme podívat na čísla za pět a deset let, největší riziko recidivy se v této skupině objevuje v prvních dvou letech,“ shrnula onkoložka Georgina Longová.

Do studie bylo zapojeno 157 pacientů. Část dostala vakcínu v kombinaci s přípravkem Keytruda, část pouze Keytrudu. Kombinace léku s vakcínou podle Longové snížila riziko návratu nemoci na 25 procent. Onkoložka ovšem zároveň upozorňuje, že tyto výsledky jsou sice slibným „signálem“, ale pro jeho potvrzení je třeba provést rozsáhlejší studii.

Vakcína na míru

Míra 2,5letého přežití bez recidivy u kombinované léčby byla 74,8 procenta ve srovnání s 55,6 procenta u pacientů, kterým byla podána pouze Keytruda, vyslechli si účastníci největší světové konference o rakovině – zasedání Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) v Chicagu. Do testování vakcíny je zapojena mimo jiné také Británie.

Vakcína známá jako mRNA-4157 (V940) byla dokončena roku 2022 a pak začaly klinické testy. Je sestavena na míru každému jednotlivému pacientovi a říká jeho tělu, aby zabilo všechny zbývající rakovinné buňky a zabránilo návratu nemoci. Operativně je pacientovi odebrán vzorek nádoru, který je následně použit k vytvoření vakcíny na míru. Ve výrobě látky se využívá sekvenace DNA a umělá inteligence. První předběžné výsledky vyšly letos v odborném časopise Lancet.

„Výsledky studie mají zásadní význam nejen pro léčbu melanomu, ale jsou také základem a měřítkem pro léčbu dalších typů rakoviny,“ uvedla Longová podle televize Sky News. „Tato studie v třetí fázi je první svého druhu a je jedním z největších úspěchů nejen v oblasti melanomu, ale v celé oblasti rakoviny,“ poznamenala. „Naším dalším krokem je upřesnit, kdo dostane jakou imunoterapii před operací, protože někteří pacienti budou potřebovat kombinaci a jiní ne,“ dodala.

Hrozba melanomu

Podle údajů Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2020 postihne melanom ročně více než 150 tisíc lidí na celém světě. Pokud se lidé nezačnou proti slunci více chránit, v roce 2040 bude podle odborníků u mužů nejčastějším nádorem a u žen druhým po nádorech prsu.

V Česku ho lékaři zachytí zhruba u tří tisíc lidí ročně, nejčastěji onemocní mladé ženy nebo muži nad 55 let. Častější jsou nádory u lidí se světlou kůží, často mají blond nebo rezavé vlasy a ve větším riziku jsou také lidé, kteří mají větší množství pigmentových znamének. Zhruba patnáct procent na méně viditelných místech, například ve vlasech, na rtech, uších nebo genitáliích. Léčba je většinou kombinací chirurgického odstranění nádoru, někdy i uzlin, a podávání léků, v některých případech ozařování, chemoterapie nebo biologická léčba.

Lidé by se podle odborníků měli chránit ještě před tím, než nádor vznikne. „Prevencí je nepoužívat solária, neležet na sluníčku a neopalovat se aktivně, přes poledne nechodit na sluníčko vůbec,“ vypočetl způsoby prevence letos v květnu při osvětové akci Stan proti melanomu přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petr Arenberger. Jako základní ochranu odborníci doporučují ochranné krémy s UV filtrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
včera v 14:25‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
včera v 14:00‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
včera v 11:30‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
včera v 11:00‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
včera v 09:08‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
včera v 07:00‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.