Vakcína na míru proti melanomu obstála ve studii „velmi působivě“

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Výsledky studie vakcíny její autoři představili na významné světové konferenci o rakovině. Podle závěrů se u pacientů, kterým byla podána vakcína po odstranění melanomu ve třetím či čtvrtém stadiu, riziko úmrtí nebo návratu onemocnění po třech letech snížilo o 49 procent. „I když se musíme podívat na čísla za pět a deset let, největší riziko recidivy se v této skupině objevuje v prvních dvou letech,“ shrnula onkoložka Georgina Longová.

Do studie bylo zapojeno 157 pacientů. Část dostala vakcínu v kombinaci s přípravkem Keytruda, část pouze Keytrudu. Kombinace léku s vakcínou podle Longové snížila riziko návratu nemoci na 25 procent. Onkoložka ovšem zároveň upozorňuje, že tyto výsledky jsou sice slibným „signálem“, ale pro jeho potvrzení je třeba provést rozsáhlejší studii.

Vakcína na míru

Míra 2,5letého přežití bez recidivy u kombinované léčby byla 74,8 procenta ve srovnání s 55,6 procenta u pacientů, kterým byla podána pouze Keytruda, vyslechli si účastníci největší světové konference o rakovině – zasedání Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) v Chicagu. Do testování vakcíny je zapojena mimo jiné také Británie.

Vakcína známá jako mRNA-4157 (V940) byla dokončena roku 2022 a pak začaly klinické testy. Je sestavena na míru každému jednotlivému pacientovi a říká jeho tělu, aby zabilo všechny zbývající rakovinné buňky a zabránilo návratu nemoci. Operativně je pacientovi odebrán vzorek nádoru, který je následně použit k vytvoření vakcíny na míru. Ve výrobě látky se využívá sekvenace DNA a umělá inteligence. První předběžné výsledky vyšly letos v odborném časopise Lancet.

„Výsledky studie mají zásadní význam nejen pro léčbu melanomu, ale jsou také základem a měřítkem pro léčbu dalších typů rakoviny,“ uvedla Longová podle televize Sky News. „Tato studie v třetí fázi je první svého druhu a je jedním z největších úspěchů nejen v oblasti melanomu, ale v celé oblasti rakoviny,“ poznamenala. „Naším dalším krokem je upřesnit, kdo dostane jakou imunoterapii před operací, protože někteří pacienti budou potřebovat kombinaci a jiní ne,“ dodala.

Hrozba melanomu

Podle údajů Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2020 postihne melanom ročně více než 150 tisíc lidí na celém světě. Pokud se lidé nezačnou proti slunci více chránit, v roce 2040 bude podle odborníků u mužů nejčastějším nádorem a u žen druhým po nádorech prsu.

V Česku ho lékaři zachytí zhruba u tří tisíc lidí ročně, nejčastěji onemocní mladé ženy nebo muži nad 55 let. Častější jsou nádory u lidí se světlou kůží, často mají blond nebo rezavé vlasy a ve větším riziku jsou také lidé, kteří mají větší množství pigmentových znamének. Zhruba patnáct procent na méně viditelných místech, například ve vlasech, na rtech, uších nebo genitáliích. Léčba je většinou kombinací chirurgického odstranění nádoru, někdy i uzlin, a podávání léků, v některých případech ozařování, chemoterapie nebo biologická léčba.

Lidé by se podle odborníků měli chránit ještě před tím, než nádor vznikne. „Prevencí je nepoužívat solária, neležet na sluníčku a neopalovat se aktivně, přes poledne nechodit na sluníčko vůbec,“ vypočetl způsoby prevence letos v květnu při osvětové akci Stan proti melanomu přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petr Arenberger. Jako základní ochranu odborníci doporučují ochranné krémy s UV filtrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 5 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 8 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 10 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...