Vakcína na míru proti melanomu obstála ve studii „velmi působivě“

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Výsledky studie vakcíny její autoři představili na významné světové konferenci o rakovině. Podle závěrů se u pacientů, kterým byla podána vakcína po odstranění melanomu ve třetím či čtvrtém stadiu, riziko úmrtí nebo návratu onemocnění po třech letech snížilo o 49 procent. „I když se musíme podívat na čísla za pět a deset let, největší riziko recidivy se v této skupině objevuje v prvních dvou letech,“ shrnula onkoložka Georgina Longová.

Do studie bylo zapojeno 157 pacientů. Část dostala vakcínu v kombinaci s přípravkem Keytruda, část pouze Keytrudu. Kombinace léku s vakcínou podle Longové snížila riziko návratu nemoci na 25 procent. Onkoložka ovšem zároveň upozorňuje, že tyto výsledky jsou sice slibným „signálem“, ale pro jeho potvrzení je třeba provést rozsáhlejší studii.

Vakcína na míru

Míra 2,5letého přežití bez recidivy u kombinované léčby byla 74,8 procenta ve srovnání s 55,6 procenta u pacientů, kterým byla podána pouze Keytruda, vyslechli si účastníci největší světové konference o rakovině – zasedání Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) v Chicagu. Do testování vakcíny je zapojena mimo jiné také Británie.

Vakcína známá jako mRNA-4157 (V940) byla dokončena roku 2022 a pak začaly klinické testy. Je sestavena na míru každému jednotlivému pacientovi a říká jeho tělu, aby zabilo všechny zbývající rakovinné buňky a zabránilo návratu nemoci. Operativně je pacientovi odebrán vzorek nádoru, který je následně použit k vytvoření vakcíny na míru. Ve výrobě látky se využívá sekvenace DNA a umělá inteligence. První předběžné výsledky vyšly letos v odborném časopise Lancet.

„Výsledky studie mají zásadní význam nejen pro léčbu melanomu, ale jsou také základem a měřítkem pro léčbu dalších typů rakoviny,“ uvedla Longová podle televize Sky News. „Tato studie v třetí fázi je první svého druhu a je jedním z největších úspěchů nejen v oblasti melanomu, ale v celé oblasti rakoviny,“ poznamenala. „Naším dalším krokem je upřesnit, kdo dostane jakou imunoterapii před operací, protože někteří pacienti budou potřebovat kombinaci a jiní ne,“ dodala.

Hrozba melanomu

Podle údajů Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2020 postihne melanom ročně více než 150 tisíc lidí na celém světě. Pokud se lidé nezačnou proti slunci více chránit, v roce 2040 bude podle odborníků u mužů nejčastějším nádorem a u žen druhým po nádorech prsu.

V Česku ho lékaři zachytí zhruba u tří tisíc lidí ročně, nejčastěji onemocní mladé ženy nebo muži nad 55 let. Častější jsou nádory u lidí se světlou kůží, často mají blond nebo rezavé vlasy a ve větším riziku jsou také lidé, kteří mají větší množství pigmentových znamének. Zhruba patnáct procent na méně viditelných místech, například ve vlasech, na rtech, uších nebo genitáliích. Léčba je většinou kombinací chirurgického odstranění nádoru, někdy i uzlin, a podávání léků, v některých případech ozařování, chemoterapie nebo biologická léčba.

Lidé by se podle odborníků měli chránit ještě před tím, než nádor vznikne. „Prevencí je nepoužívat solária, neležet na sluníčku a neopalovat se aktivně, přes poledne nechodit na sluníčko vůbec,“ vypočetl způsoby prevence letos v květnu při osvětové akci Stan proti melanomu přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petr Arenberger. Jako základní ochranu odborníci doporučují ochranné krémy s UV filtrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.