V úterý nastane superúplněk. Na obloze bude k vidění druhý největší Měsíc v tomto roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze Zemi nejblíže. Je tak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. Dubnový superúplněk má přezdívku růžový.
V úterý večer vyjde „růžový superúplněk“. Růžový ale nebude, jméno získal podle okrasných květin
Úplněk v úterý nastává už v 5:33, o 11 hodin později se pak Měsíc na své dráze přiblíží Zemi zhruba na 357 tisíc kilometrů.
„Takzvaný superúplněk, nebo superměsíc (anglicky Supermoon), je astronomický jev daný tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, nýbrž po elipse a díky tomu je od nás při úplňku pokaždé jinak daleko. Pokud se zároveň sejde okamžik, kdy je Zemi nejblíže, s okamžikem, kdy nastává úplněk, potom hovoříme o velkém úplňku (superúplňku). Taková situace nastává přibližně jednou za 14 měsíců, ale ne každý superúplněk je stejně velký,“ uvádí Astronomický ústav Akademie věd.
Velmi výrazný superúplněk byl k vicění v lednu 2018:
GALERIE
Superúplněk 31.ledna 2018
Termín superúplněk většina astronomů nemá moc ráda i proto, že ho zpopularizoval astrolog (opravdu astrolog, nikoliv astronom) Richard Nolle na konci sedmdesátých let. Spojoval ho s řadou psychologických jevů, jež by v té době měly působit na člověka, aniž by se takový vliv podařilo prokázat. Superměsíc „definoval“ jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se devadesáti procentům jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna devadesát procent, nikdo netuší. Proto se ani astronomové neshodnou na tom, který úplněk ještě „super“ je, a který už ne.
Přezdívky pro farmáře
Pojmenování pro jednotlivé úplňky mají údajně vycházet ze starých označení amerických Indiánů podle toho, v jakém měsíci k úplňku dochází. Jde ale spíše o dílo kolektivní lidové tvořivosti, antropologové totiž o ničem takovém neví.
Letošní dubnový úplněk má přezdívku „růžový“ – Měsíc ale na obloze mít růžovou barvu nebude. Popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl na webu vysvětlil, že přezdívka vychází ze starých ročenek amerických farmářů, které různě nazývaly každý úplněk v roce. Ten dubnový získal jméno podle okrasných květin – růžových plamenek šídlovitých, které rozkvétají právě v tomto období.
Letos nás tak ještě čekají jeseteří, vraní, bobří nebo bouřkový Měsíc. Stejně podivné jsou i specifické názvy pro nejrůznější zatmění: před několika lety nastalo „červí“, „vlčí“ nebo „sněžné“ zatmění.
Ještě víc „super“ úplněk
Největším úplňkem letošního roku bude ale ten, který nastane 26. května. Naopak vůbec nejmenší nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 tedy bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů. Na první pohled se to může zdát hodně, ale rozdíl je to pro běžného pozorovatele zcela zanedbatelný.
Největší a nejmenší úplněk
Jak velký je rozdíl mezi různými úplňky? Pavel Gabzdyl navrhuje zkoušku: „Nemáte někde po ruce padesátikorunovou minci? Tak někoho požádejte, aby tuto minci podržel před vašima očima ve vzdálenosti tří metrů. Právě tak velký bude na obloze největší úplněk letošního roku. Ten nejmenší se pak bude jevit zhruba jako desetikoruna sledovaná ze stejné vzdálenosti.“