V USA schválili první přípravek, který pomáhá dětem s onemocněním způsobujícím předčasné stárnutí

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil léčbu, která by mohla pomoci dětem se vzácným genetickým onemocněním, které způsobuje předčasné stárnutí. Nezachrání je, ale může jim prodloužit život.

Děti s tímto onemocněním, známým jako Hutchinsonův-Gilfordův progeriální syndrom nebo zkráceně progerie, často umírají na srdeční selhání, infarkt nebo mrtvici už v průběhu dospívání – většina dětí s touto poruchou zemře ještě před dosažením věku 15 let. Nově schválený lék nazvaný Zokinvy je první a jedinou schválenou léčbou na progerii a některé související syndromy, oznámil FDA 20. listopadu.

V klinických studiích s 62 dětmi užívajícími tento lék prodlužoval Zokinvy během prvních tří let léčby průměrnou délku života přibližně o tři měsíce ve srovnání s dalšími 81 dětmi, které tento lék neužívaly. Vyplývá to ze samostatné studie, která shromažďovala údaje o jejich zdravotním stavu. U dětí, které pokračovaly v užívání přípravku Zokinvy po dobu až 11 let, se ukázalo, že v průměru se délka jejich života prodloužila přibližně o 2,5 roku.

„Tohle není lék,“ upozorňuje Monica Kleinmanová, lékařka dětské kritické péče z bostonské dětské nemocnice, která se podílela na klinických testech. „Doufáme, že jsme prodloužili délku života, kterou mají zkrácenou, díky zpomalení tempa nemoci,“ uvedla. Ale přípravek podle ní nemůže těmto nemocným dětem dopřát normální délku života.

Mladí starci

Na celém světě má progerii asi 350 až 400 dětí. Za tuto chorobu může jediná mutace v jejich genetickém kódu. Ta zasahuje do genu zodpovědného za tvorbu proteinu laminu A, který pomáhá držet jádra buněk pohromadě. Děti s progerií končí s vyšším množstvím vadné bílkoviny zvané progerin, která je podobná laminu A.

Tato bílkovina se zasekne v buněčných membránách a nelze ji recyklovat na čerstvé bílkoviny, což způsobuje, že buňky předčasně stárnou a cévy a pojivové tkáně jsou tužší.

Takto postižené děti při narození vypadají obvykle zcela normálně, ale už v prvních dvou letech života začnou vykazovat příznaky onemocnění. Během života pociťují ztrátu vlasů a tělesného tuku, ztuhlost kloubů, kardiovaskulární onemocnění a další příznaky zrychleného stárnutí.

Přípravek Zokinvy, který vyrábí společnost Eiger BioPharmaceuticals z kalifornského Palo Alto, blokuje část této progerinové produkce a snižuje množství této látky, která se hromadí v buňkách dětí. Podle ní však perorální lék užívaný ve formě tobolek produkci zcela neblokuje a množství, které pacienti mohou dostat, je limitováno vedlejšími účinky, mezi něž patří zvracení, průjem a únava.

Přípravek je „svědectvím síly základního výzkumu“, říká Tom Misteli, buněčný biolog z Národního institutu pro rakovinu v Bethesdě. Zokinvy staví na desítkách let výzkumu mnoha aspektů bílkoviny lamin A, včetně „zdánlivě esoterické chemické modifikace“, která tvoří progerin.

„Nikdo, kdo studoval tento protein nebo modifikaci, nemohl očekávat, že se stane cílem léků,“ dodává Misteli. Jakmile byl ale identifikován gen způsobující onemocnění, zaměřili se vědci na třídu léků, která zahrnuje Zokinvy jako potenciální pomoc.

Nyní se klade důraz na testování dalších léků nebo terapií v kombinaci se Zokinvy, tvrdí Misteli. To by mohlo pomoci prodloužit život dětí s progerií ještě více. Výzkumníci také zkoumají přístupy ke genové terapii s cílem zcela napravit mutaci, která vysilující nemoc způsobuje. Zokinvy se tak dá chápat jako cesta, jež dětem prodlouží život natolik, že se možná dočkají ještě účinnější léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 23 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...