V USA schválili první přípravek, který pomáhá dětem s onemocněním způsobujícím předčasné stárnutí

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil léčbu, která by mohla pomoci dětem se vzácným genetickým onemocněním, které způsobuje předčasné stárnutí. Nezachrání je, ale může jim prodloužit život.

Děti s tímto onemocněním, známým jako Hutchinsonův-Gilfordův progeriální syndrom nebo zkráceně progerie, často umírají na srdeční selhání, infarkt nebo mrtvici už v průběhu dospívání – většina dětí s touto poruchou zemře ještě před dosažením věku 15 let. Nově schválený lék nazvaný Zokinvy je první a jedinou schválenou léčbou na progerii a některé související syndromy, oznámil FDA 20. listopadu.

V klinických studiích s 62 dětmi užívajícími tento lék prodlužoval Zokinvy během prvních tří let léčby průměrnou délku života přibližně o tři měsíce ve srovnání s dalšími 81 dětmi, které tento lék neužívaly. Vyplývá to ze samostatné studie, která shromažďovala údaje o jejich zdravotním stavu. U dětí, které pokračovaly v užívání přípravku Zokinvy po dobu až 11 let, se ukázalo, že v průměru se délka jejich života prodloužila přibližně o 2,5 roku.

„Tohle není lék,“ upozorňuje Monica Kleinmanová, lékařka dětské kritické péče z bostonské dětské nemocnice, která se podílela na klinických testech. „Doufáme, že jsme prodloužili délku života, kterou mají zkrácenou, díky zpomalení tempa nemoci,“ uvedla. Ale přípravek podle ní nemůže těmto nemocným dětem dopřát normální délku života.

Mladí starci

Na celém světě má progerii asi 350 až 400 dětí. Za tuto chorobu může jediná mutace v jejich genetickém kódu. Ta zasahuje do genu zodpovědného za tvorbu proteinu laminu A, který pomáhá držet jádra buněk pohromadě. Děti s progerií končí s vyšším množstvím vadné bílkoviny zvané progerin, která je podobná laminu A.

Tato bílkovina se zasekne v buněčných membránách a nelze ji recyklovat na čerstvé bílkoviny, což způsobuje, že buňky předčasně stárnou a cévy a pojivové tkáně jsou tužší.

Takto postižené děti při narození vypadají obvykle zcela normálně, ale už v prvních dvou letech života začnou vykazovat příznaky onemocnění. Během života pociťují ztrátu vlasů a tělesného tuku, ztuhlost kloubů, kardiovaskulární onemocnění a další příznaky zrychleného stárnutí.

Přípravek Zokinvy, který vyrábí společnost Eiger BioPharmaceuticals z kalifornského Palo Alto, blokuje část této progerinové produkce a snižuje množství této látky, která se hromadí v buňkách dětí. Podle ní však perorální lék užívaný ve formě tobolek produkci zcela neblokuje a množství, které pacienti mohou dostat, je limitováno vedlejšími účinky, mezi něž patří zvracení, průjem a únava.

Přípravek je „svědectvím síly základního výzkumu“, říká Tom Misteli, buněčný biolog z Národního institutu pro rakovinu v Bethesdě. Zokinvy staví na desítkách let výzkumu mnoha aspektů bílkoviny lamin A, včetně „zdánlivě esoterické chemické modifikace“, která tvoří progerin.

„Nikdo, kdo studoval tento protein nebo modifikaci, nemohl očekávat, že se stane cílem léků,“ dodává Misteli. Jakmile byl ale identifikován gen způsobující onemocnění, zaměřili se vědci na třídu léků, která zahrnuje Zokinvy jako potenciální pomoc.

Nyní se klade důraz na testování dalších léků nebo terapií v kombinaci se Zokinvy, tvrdí Misteli. To by mohlo pomoci prodloužit život dětí s progerií ještě více. Výzkumníci také zkoumají přístupy ke genové terapii s cílem zcela napravit mutaci, která vysilující nemoc způsobuje. Zokinvy se tak dá chápat jako cesta, jež dětem prodlouží život natolik, že se možná dočkají ještě účinnější léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...