V srpnu se v USA setkalo půl milionu motorkářů. Sraz může za 260 tisíc nakažených a miliardové škody

Na začátku srpna se v městečku Sturgis v Jižní Dakotě odehrálo tradiční setkání motorkářů. Řada epidemiologů varovala, že v aktuální situaci je něco takového rizikem. Přesto jich přijelo během deseti dní 462 tisíc. Vědci nyní popsali, jaký dopad měla tato akce na vývoj pandemie nového koronaviru ve Spojených státech.

Studie německého institutu IZA popsala, že tato akce je zodpovědná za přibližně 260 tisíc nových případů covidu-19 a celkem to přijde Američany na 12 miliard dolarů. Jde zřejmě o největší super-šiřitelskou událost současné pandemie přinejmenším v USA, ale možná i celkově.

Podle autorů nového výzkumu, který ještě neprošel recenzním řízením, se jednalo o ideální akci pro superpřenos: trvala delší dobu, lidé se během ní pohybovali v těsné vzájemné blízkosti, zúčastnilo se jí mnoho lidí, kteří nebyli místní a jen málo účastníků dodržovalo hygienická a epidemiologická opatření. Jediným pozitivním faktorem, který zabránil ještě silnějšímu šíření viru, bylo vnější prostředí, kde se většina akcí spojených se srazem motorkářů odehrávala.

Opatření neexistovala

Organizátoři akce nechali veškerá ochranná opatření na účastnících a jejich osobní zodpovědnosti. Při rozhovorech pro média množství motorkářů odmítalo používání roušek i respirátorů a záběry z prvních dní setkání ukazovaly, že je nosí jen minimum účastníků.

Podle nové studie zavinilo setkání ve Sturgisu 35procentní zvýšení počtu nákaz covidem v Jižní Dakotě – a také znatelně zvýšilo množství nemocných ve všech státech, kam se účastníci vrátili. Celkem byla akce v Jižní Dakotě zodpovědná za pětinu všech případů v srpnu.

Přitom tento stát měl až do té doby štěstí: díky nízké hustotě populace se mu pandemie vyhýbala – a to i bez opatření, jako jsou karantény nebo povinné nošení masek.

Podle studie bylo klíčovým selháním to, že neexistovala žádná opatření na úrovni státu – ta ale nevznikla právě proto, že epidemiologická situace byla tak dobrá. A právě proto nebylo možné setkání davů bez roušek nějak zabránit. Místní zdravotnické úřady se musely smířit s tím, že motorkáři dorazí – snažily se alespoň zvýšit počet nemocničních lůžek a co nejčastěji dezinfikovat povrchy, kterých se lidé nejčastěji dotýkali.

Experti ale dospěli k tomu, že tato opatření neměla šanci. Desetidenní motorkářský maraton, který probíhal od 7. do 16. srpna, měl sice nižší účast (jen 462 182 návštěvníků proti rekordním 739 tisícům v roce 2015), ale akcí se pořádalo více – od jízd motorek přes výstavy, turnaje v pokeru a boxu, koncerty a další oslavy, které jsou s akcí pořádanou tradičně od roku 1938 spojené.

Lidé se tentokrát chovali neobvykle uvolněně; dokazuje to například prodej alkoholických nápojů: vypilo se jich o 27 procent více než o rok dříve, a to přesto, že návštěvníků bylo o 7,5 procenta méně.

Co za to Amerika zaplatí

Autoři studie dospěli k názoru, že materiální škody vzniklé kvůli tomuto setkání se pohybují kolem 12,2 miliard dolarů – vycházejí přitom z odhadů ceny léčby jednoho nemocného s covidem v USA.

Počítají přitom se scénářem, že nikdo z nakažených nezemře, respektive tyto hůře penězi definované ztráty ze svých úvah a výpočtů vypouštějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...