V srpnu se v USA setkalo půl milionu motorkářů. Sraz může za 260 tisíc nakažených a miliardové škody

Na začátku srpna se v městečku Sturgis v Jižní Dakotě odehrálo tradiční setkání motorkářů. Řada epidemiologů varovala, že v aktuální situaci je něco takového rizikem. Přesto jich přijelo během deseti dní 462 tisíc. Vědci nyní popsali, jaký dopad měla tato akce na vývoj pandemie nového koronaviru ve Spojených státech.

Studie německého institutu IZA popsala, že tato akce je zodpovědná za přibližně 260 tisíc nových případů covidu-19 a celkem to přijde Američany na 12 miliard dolarů. Jde zřejmě o největší super-šiřitelskou událost současné pandemie přinejmenším v USA, ale možná i celkově.

Podle autorů nového výzkumu, který ještě neprošel recenzním řízením, se jednalo o ideální akci pro superpřenos: trvala delší dobu, lidé se během ní pohybovali v těsné vzájemné blízkosti, zúčastnilo se jí mnoho lidí, kteří nebyli místní a jen málo účastníků dodržovalo hygienická a epidemiologická opatření. Jediným pozitivním faktorem, který zabránil ještě silnějšímu šíření viru, bylo vnější prostředí, kde se většina akcí spojených se srazem motorkářů odehrávala.

Opatření neexistovala

Organizátoři akce nechali veškerá ochranná opatření na účastnících a jejich osobní zodpovědnosti. Při rozhovorech pro média množství motorkářů odmítalo používání roušek i respirátorů a záběry z prvních dní setkání ukazovaly, že je nosí jen minimum účastníků.

Podle nové studie zavinilo setkání ve Sturgisu 35procentní zvýšení počtu nákaz covidem v Jižní Dakotě – a také znatelně zvýšilo množství nemocných ve všech státech, kam se účastníci vrátili. Celkem byla akce v Jižní Dakotě zodpovědná za pětinu všech případů v srpnu.

Přitom tento stát měl až do té doby štěstí: díky nízké hustotě populace se mu pandemie vyhýbala – a to i bez opatření, jako jsou karantény nebo povinné nošení masek.

Podle studie bylo klíčovým selháním to, že neexistovala žádná opatření na úrovni státu – ta ale nevznikla právě proto, že epidemiologická situace byla tak dobrá. A právě proto nebylo možné setkání davů bez roušek nějak zabránit. Místní zdravotnické úřady se musely smířit s tím, že motorkáři dorazí – snažily se alespoň zvýšit počet nemocničních lůžek a co nejčastěji dezinfikovat povrchy, kterých se lidé nejčastěji dotýkali.

Experti ale dospěli k tomu, že tato opatření neměla šanci. Desetidenní motorkářský maraton, který probíhal od 7. do 16. srpna, měl sice nižší účast (jen 462 182 návštěvníků proti rekordním 739 tisícům v roce 2015), ale akcí se pořádalo více – od jízd motorek přes výstavy, turnaje v pokeru a boxu, koncerty a další oslavy, které jsou s akcí pořádanou tradičně od roku 1938 spojené.

Lidé se tentokrát chovali neobvykle uvolněně; dokazuje to například prodej alkoholických nápojů: vypilo se jich o 27 procent více než o rok dříve, a to přesto, že návštěvníků bylo o 7,5 procenta méně.

Co za to Amerika zaplatí

Autoři studie dospěli k názoru, že materiální škody vzniklé kvůli tomuto setkání se pohybují kolem 12,2 miliard dolarů – vycházejí přitom z odhadů ceny léčby jednoho nemocného s covidem v USA.

Počítají přitom se scénářem, že nikdo z nakažených nezemře, respektive tyto hůře penězi definované ztráty ze svých úvah a výpočtů vypouštějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 19 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 20 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...