V srpnu se v USA setkalo půl milionu motorkářů. Sraz může za 260 tisíc nakažených a miliardové škody

Na začátku srpna se v městečku Sturgis v Jižní Dakotě odehrálo tradiční setkání motorkářů. Řada epidemiologů varovala, že v aktuální situaci je něco takového rizikem. Přesto jich přijelo během deseti dní 462 tisíc. Vědci nyní popsali, jaký dopad měla tato akce na vývoj pandemie nového koronaviru ve Spojených státech.

Studie německého institutu IZA popsala, že tato akce je zodpovědná za přibližně 260 tisíc nových případů covidu-19 a celkem to přijde Američany na 12 miliard dolarů. Jde zřejmě o největší super-šiřitelskou událost současné pandemie přinejmenším v USA, ale možná i celkově.

Podle autorů nového výzkumu, který ještě neprošel recenzním řízením, se jednalo o ideální akci pro superpřenos: trvala delší dobu, lidé se během ní pohybovali v těsné vzájemné blízkosti, zúčastnilo se jí mnoho lidí, kteří nebyli místní a jen málo účastníků dodržovalo hygienická a epidemiologická opatření. Jediným pozitivním faktorem, který zabránil ještě silnějšímu šíření viru, bylo vnější prostředí, kde se většina akcí spojených se srazem motorkářů odehrávala.

Opatření neexistovala

Organizátoři akce nechali veškerá ochranná opatření na účastnících a jejich osobní zodpovědnosti. Při rozhovorech pro média množství motorkářů odmítalo používání roušek i respirátorů a záběry z prvních dní setkání ukazovaly, že je nosí jen minimum účastníků.

Podle nové studie zavinilo setkání ve Sturgisu 35procentní zvýšení počtu nákaz covidem v Jižní Dakotě – a také znatelně zvýšilo množství nemocných ve všech státech, kam se účastníci vrátili. Celkem byla akce v Jižní Dakotě zodpovědná za pětinu všech případů v srpnu.

Přitom tento stát měl až do té doby štěstí: díky nízké hustotě populace se mu pandemie vyhýbala – a to i bez opatření, jako jsou karantény nebo povinné nošení masek.

Podle studie bylo klíčovým selháním to, že neexistovala žádná opatření na úrovni státu – ta ale nevznikla právě proto, že epidemiologická situace byla tak dobrá. A právě proto nebylo možné setkání davů bez roušek nějak zabránit. Místní zdravotnické úřady se musely smířit s tím, že motorkáři dorazí – snažily se alespoň zvýšit počet nemocničních lůžek a co nejčastěji dezinfikovat povrchy, kterých se lidé nejčastěji dotýkali.

Experti ale dospěli k tomu, že tato opatření neměla šanci. Desetidenní motorkářský maraton, který probíhal od 7. do 16. srpna, měl sice nižší účast (jen 462 182 návštěvníků proti rekordním 739 tisícům v roce 2015), ale akcí se pořádalo více – od jízd motorek přes výstavy, turnaje v pokeru a boxu, koncerty a další oslavy, které jsou s akcí pořádanou tradičně od roku 1938 spojené.

Lidé se tentokrát chovali neobvykle uvolněně; dokazuje to například prodej alkoholických nápojů: vypilo se jich o 27 procent více než o rok dříve, a to přesto, že návštěvníků bylo o 7,5 procenta méně.

Co za to Amerika zaplatí

Autoři studie dospěli k názoru, že materiální škody vzniklé kvůli tomuto setkání se pohybují kolem 12,2 miliard dolarů – vycházejí přitom z odhadů ceny léčby jednoho nemocného s covidem v USA.

Počítají přitom se scénářem, že nikdo z nakažených nezemře, respektive tyto hůře penězi definované ztráty ze svých úvah a výpočtů vypouštějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled