V noci na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy. Podmínky pro pozorování mohou být příznivé

V noci ze čtvrtka na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy, za noc zazáří na obloze až tisícovka meteorů. Vědci radí pozorovat Geminidy zejména mezi půlnocí a páteční čtvrtou ranní. Lidé by si měli vybrat místo co nejméně rušené stromy či domy a daleko od měst se světelným znečištěním. Protože v prosincových nocích mohou být inverze, je lepší se vydat do hor.

Podle astronomů budou pro pozorování velmi příznivé podmínky, protože ho nebude rušit svým svitem Měsíc. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu má být v pátek oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Místy, zejména na horách, je možné očekávat slabé občasné sněžení nebo sněhové přeháňky, v nižších polohách pod 500 metrů by mohly být srážky i smíšené nebo dešťové.

Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami
Zdroj: Petr Horálek

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu křižuje zemskou dráhu. Tyto částice vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry, při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy. První meteory z roje Geminid je možné každoročně zaznamenat od 4. prosince. V té době začíná Země procházet okrajem proudu meteoritů, v dalších dnech pak jejich aktivita pozvolna stoupá. Poslední meteory roje lze spatřit po maximu 17. prosince.

Meteorický roj Geminidy byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen dvacet meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek.

V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až sto čtyřicet meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen osmdesát meteorů za hodinu.

Geminidy nad Sečskou přehradou
Zdroj: Petr Horálek/www.astronom.cz/horalek

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Na další vhodné podmínky k pozorování roje Geminid si podle vědců budou muset lidé počkat na roky 2025 a 2026. Příští rok ale budou na obloze viditelná "nebeská setkání" planet s Měsícem, částečné zatmění Měsíce, vzácný zákryt Saturnu Měsícem i kometa, která by mohla dosáhnout vysoké jasnosti.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...