V noci na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy. Podmínky pro pozorování mohou být příznivé

V noci ze čtvrtka na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy, za noc zazáří na obloze až tisícovka meteorů. Vědci radí pozorovat Geminidy zejména mezi půlnocí a páteční čtvrtou ranní. Lidé by si měli vybrat místo co nejméně rušené stromy či domy a daleko od měst se světelným znečištěním. Protože v prosincových nocích mohou být inverze, je lepší se vydat do hor.

Podle astronomů budou pro pozorování velmi příznivé podmínky, protože ho nebude rušit svým svitem Měsíc. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu má být v pátek oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Místy, zejména na horách, je možné očekávat slabé občasné sněžení nebo sněhové přeháňky, v nižších polohách pod 500 metrů by mohly být srážky i smíšené nebo dešťové.

Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami
Zdroj: Petr Horálek

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu křižuje zemskou dráhu. Tyto částice vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry, při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy. První meteory z roje Geminid je možné každoročně zaznamenat od 4. prosince. V té době začíná Země procházet okrajem proudu meteoritů, v dalších dnech pak jejich aktivita pozvolna stoupá. Poslední meteory roje lze spatřit po maximu 17. prosince.

Meteorický roj Geminidy byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen dvacet meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek.

V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až sto čtyřicet meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen osmdesát meteorů za hodinu.

Geminidy nad Sečskou přehradou
Zdroj: Petr Horálek/www.astronom.cz/horalek

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Na další vhodné podmínky k pozorování roje Geminid si podle vědců budou muset lidé počkat na roky 2025 a 2026. Příští rok ale budou na obloze viditelná "nebeská setkání" planet s Měsícem, částečné zatmění Měsíce, vzácný zákryt Saturnu Měsícem i kometa, která by mohla dosáhnout vysoké jasnosti.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 2 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 19 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.