V noci na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy. Podmínky pro pozorování mohou být příznivé

V noci ze čtvrtka na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy, za noc zazáří na obloze až tisícovka meteorů. Vědci radí pozorovat Geminidy zejména mezi půlnocí a páteční čtvrtou ranní. Lidé by si měli vybrat místo co nejméně rušené stromy či domy a daleko od měst se světelným znečištěním. Protože v prosincových nocích mohou být inverze, je lepší se vydat do hor.

Podle astronomů budou pro pozorování velmi příznivé podmínky, protože ho nebude rušit svým svitem Měsíc. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu má být v pátek oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Místy, zejména na horách, je možné očekávat slabé občasné sněžení nebo sněhové přeháňky, v nižších polohách pod 500 metrů by mohly být srážky i smíšené nebo dešťové.

Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami
Zdroj: Petr Horálek

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu křižuje zemskou dráhu. Tyto částice vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry, při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy. První meteory z roje Geminid je možné každoročně zaznamenat od 4. prosince. V té době začíná Země procházet okrajem proudu meteoritů, v dalších dnech pak jejich aktivita pozvolna stoupá. Poslední meteory roje lze spatřit po maximu 17. prosince.

Meteorický roj Geminidy byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen dvacet meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek.

V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až sto čtyřicet meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen osmdesát meteorů za hodinu.

Geminidy nad Sečskou přehradou
Zdroj: Petr Horálek/www.astronom.cz/horalek

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Na další vhodné podmínky k pozorování roje Geminid si podle vědců budou muset lidé počkat na roky 2025 a 2026. Příští rok ale budou na obloze viditelná "nebeská setkání" planet s Měsícem, částečné zatmění Měsíce, vzácný zákryt Saturnu Měsícem i kometa, která by mohla dosáhnout vysoké jasnosti.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 11 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 15 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 18 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 20 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...