V Namibii masově hynou lachtani. Ochránci přírody našli už tisíce mrtvých těl

Země na západním pobřeží jižní Afriky čelí masivnímu umírání lachtanů. Přírodovědci nacházejí na plážích Namibie zejména mrtvá těla hubených samic, ale také tisícovky potracených plodů.

Ekolog Naude Dreyer z charitativní organizace Ocean Conservation Namibia (OCN) si začal v září u města Walvis Bay všímat mrtvých lachtanů. Jejich těla ležela na písčitých plážích kolonie Pelican Point – oblíbené turistické destinace známé koloniemi těchto savců a skupinami delfínů.

V říjnu se situace ještě zhoršila: během prvních dvou říjnových týdnů totiž vědec našel v této kolonii také velké množství mrtvých lachtaních plodů.

Tess Gridleyová z projektu Namibijský delfín odhadla, že mláďata potratilo pět tisíc až sedm tisíc samic a další o potomky v budoucnosti ještě přijdou. A ke konci října začalo podle Dreyera přibývat i uhynulých dospělých samic.

„Pozorujeme teď méně nově uhynulých mláďat lachtanů, ale spousty mrtvých dospělých samic,“ upozornil Dreyer. Právě nyní se blíží doba, kdy samice normálně rodí. Toto období příchází na přelomu listopadu a prosince.

Příčin může být několik

Příčinu hromadného umírání se zatím nepodařilo zjistit, ale vědci mají podezření na množství faktorů – od výskytu škodlivin přes bakteriální infekce až po podvýživu.

Některé z nalezených mrtvých samic byly „hubené, vyzáblé, s velmi malými tukovými rezervami“, popsala Gridleyová.

Podobná událost se v této oblasti už v minulosti odehrála. Roku 1994 uhynulo asi 10 tisíc lachtanů a samice potratily přibližně 15 tisíc plodů. Příčinou tehdy bylo hladovění způsobené nedostatkem ryb a také bakteriální infekce v jiné kolonii, Cape Cross.

Annely Haipheneová, výkonná ředitelka ministerstva rybolovu a mořských zdrojů, sdělila agentuře AFP, že má podezření, že zvířata zemřela na „nedostatek potravy“, ale počká na výsledek testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 1 hhodinou

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 3 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 3 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 5 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 8 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 22 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 23 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
včera v 12:36
Načítání...