V Namibii masově hynou lachtani. Ochránci přírody našli už tisíce mrtvých těl

Země na západním pobřeží jižní Afriky čelí masivnímu umírání lachtanů. Přírodovědci nacházejí na plážích Namibie zejména mrtvá těla hubených samic, ale také tisícovky potracených plodů.

Ekolog Naude Dreyer z charitativní organizace Ocean Conservation Namibia (OCN) si začal v září u města Walvis Bay všímat mrtvých lachtanů. Jejich těla ležela na písčitých plážích kolonie Pelican Point – oblíbené turistické destinace známé koloniemi těchto savců a skupinami delfínů.

V říjnu se situace ještě zhoršila: během prvních dvou říjnových týdnů totiž vědec našel v této kolonii také velké množství mrtvých lachtaních plodů.

Tess Gridleyová z projektu Namibijský delfín odhadla, že mláďata potratilo pět tisíc až sedm tisíc samic a další o potomky v budoucnosti ještě přijdou. A ke konci října začalo podle Dreyera přibývat i uhynulých dospělých samic.

„Pozorujeme teď méně nově uhynulých mláďat lachtanů, ale spousty mrtvých dospělých samic,“ upozornil Dreyer. Právě nyní se blíží doba, kdy samice normálně rodí. Toto období příchází na přelomu listopadu a prosince.

Příčin může být několik

Příčinu hromadného umírání se zatím nepodařilo zjistit, ale vědci mají podezření na množství faktorů – od výskytu škodlivin přes bakteriální infekce až po podvýživu.

Některé z nalezených mrtvých samic byly „hubené, vyzáblé, s velmi malými tukovými rezervami“, popsala Gridleyová.

Podobná událost se v této oblasti už v minulosti odehrála. Roku 1994 uhynulo asi 10 tisíc lachtanů a samice potratily přibližně 15 tisíc plodů. Příčinou tehdy bylo hladovění způsobené nedostatkem ryb a také bakteriální infekce v jiné kolonii, Cape Cross.

Annely Haipheneová, výkonná ředitelka ministerstva rybolovu a mořských zdrojů, sdělila agentuře AFP, že má podezření, že zvířata zemřela na „nedostatek potravy“, ale počká na výsledek testů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 11 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 12 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 15 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 17 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...