V české krajině se podle Ondřeje Mikulky z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně přemnožily nutrie. Ty patří k nejvíce invazivním živočichům planety. Lidé je považují za neškodné a poblíž velkých sídel je přikrmují, což problém umocňuje. Nutrie vytlačují původní druhy živočichů, narušují břehy budováním nor a přenášejí nemoci.
„Za poslední roky zaznamenáváme nebývalý nárůst nutrií v krajině. Pravděpodobnou příčinou rozšíření jsou velmi mírné zimy a příhodné podmínky v krajině. Nutrie se v těchto podmínkách rozmnožuje několikrát za rok, přičemž rodí čtyři až šest mláďat v jednom vrhu,“ uvedl Mikulka.
Kvůli nízké úmrtnosti nutrií v kombinaci s přikrmováním je populační boom podle odborníka pochopitelný. „Na řekách a vodních plochách v zastavěných oblastech je hustota populace mnohdy větší než ve volné krajině,“ dodal.
Na honebních pozemcích mohou nutrie lovit nebo odchytávat myslivci. „To však naráží na konfliktní náhled veřejnosti, která regulaci těchto druhů bere s velkou nevolí,“ řekl vědec. Na nehonebních pozemcích lze nutrie lovit bez omezení. Odpovědnou osobu pověřuje místně příslušná státní správa.
Hrozba šíření nemocí
Zákaz krmení nutrií nedávno vydaly Pardubice, Český Dub na Liberecku či Kuřim na Brněnsku.
Nutrie je nepůvodní druh, chová se pro maso a kožešinu. V české přírodě nemá přirozeného nepřítele. Nutrie si vyhrabávají nory s dlouhými chodbami, což narušuje stabilitu břehů a poškozuje kořeny břehových porostů. Rychleji se tak sesouvají břehy a hrozí pád stromů.
Z nemocí šíří nutrie třeba salmonelózu, tularemii a leptospirózu, přenáší i cizopasníky. Po krmení nutrií často zůstávají na březích zbytky potravy, kterou spotřebovávají potkani.
