V Austrálii začali očkovat koaly proti chlamydiím. Nakazí se jimi při páření

Australští vědci začali s testováním očkování koalů medvídkovitých proti infekci bakteriemi chlamydiemi, která výrazně ohrožuje populaci těchto volně žijících zvířat. Vědci se na testovací populaci snaží pochopit, jak velké procento koalů musí naočkovat, aby zabránili či výrazně omezili šíření nemoci, která se přenáší během páření.

Vědci vedou testovací program v oblasti Northern Rivers ve státě Nový Jižní Wales. V plánu mají naočkovat zhruba polovinu tamní populace koalů, což je zhruba padesátka zvířat. První jedince naočkovali na začátku března a podávání vakcíny se po více než dvou měsících pomalu chýlí ke konci.

„Chceme vyhodnotit, jaké procento koalů potřebujeme naočkovat, aby se výrazně snížilo (šíření) nákazy a nemoci,“ řekl agentuře AP biolog Samuel Phillips, který pomáhal s nastavením programu. Vakcína sama byla již otestovaná na koalech, kteří se z volné přírody dostali do útulků, a měla by být pro zvířata bezpečná. 

  • Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, které parazitují uvnitř buněk. Někdy žijí ve svých hostitelích, aniž by způsobily potíže, proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat – chlamydiózy.

Infekce chlamydiemi a následná nemoc chlamydióza představují pro populaci koalů výrazné ohrožení. „Zabíjí koaly, protože ti onemocní tak silně, že nemohou lézt po stromech, aby si obstarávali potravu, nebo utéct před dravci – a samičky se navíc mohou stát neplodnými,“ popsal Phillips.

Chlamydia trachomatis
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci koaly očkují za použití pasti, kterou vybudují kolem kmene stromu, na kterém se zrovna zvíře nachází. Po anestezii ho naočkují a pak ho 24 hodin drží pod kontrolou. Zvíře je nakonec vypuštěno do volné přírody a označeno růžovou tečkou, aby se zamezilo opakovanému očkování jednoho zvířete.

Očkování zvířat žijících ve volné přírodě je stále dosti vzácné. V minulosti vědci naočkovali například tuleně na Havajských ostrovech a v Brazílii dostaly očkování proti žluté chřipce opice lvíčci zlatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 56 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...