V Austrálii se ve volné přírodě narodila mláďata ďáblů medvědovitých. Poprvé za tři tisíce let

V kontinentální Austrálii se poprvé po zhruba třech tisícíletích narodili ve volné přírodě tasmánští čerti. Masožravý vačnatec známý též jako ďábel medvědovitý vymizel z divoké přírody pevninské Austrálie podle vědců nejspíše kvůli psům dingo, původním obyvatelům a devastujícímu suchu, do volné přírody byl vrácen před rokem.

V přírodní rezervaci národního parku Barrington Tops, která se prostírá na 400 hektarech severně od Sydney, se narodilo sedm mláďat, uvedla podle agentury AFP skupina organizací na ochranu životního prostředí.

Do rezervace obehnané plotem, který chrání živočichy před různými hrozbami včetně nemocí či automobilové dopravy, bylo loni vypuštěno 26 dospělých tasmánských čertů. Naději na jejich přežití ve volné přírodě zvyšoval fakt, že v rezervaci nejsou žádní jiní predátoři.

Zdravá a čilá

„Pozorovali jsme je z dálky a vstoupili jsme, až když jsme si šli potvrdit narození prvních mláďat. Bylo to úžasné,“ prohlásil Tim Faulkner z jedné z ekologických organizací Aussie Ark. Specialisté podle něj zkontrolovali vaky samic a přesvědčili se o tom, že mláďata se těší dobrému zdraví.

Ochránci přírody doufají, že je to další důležitý krok k plnému návratu ďábla medvědovitého do volné přírody kontinentální Austrálie. Tasmánští čerti se z ní uchýlili podle mínění vědců do ostrovní Tasmánie při jižním pobřeží Austrálie už před třemi tisíci lety. I tam však jejich počty od 90. let minulého století dramaticky klesaly kvůli nakažlivé formě rakoviny. Obličejové nádory zdecimovaly jejich populaci ze zhruba 140 tisíc na 20 tisíc jedinců a Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tasmánské čerty za ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 3 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.