Úřad, který chrání Zemi před mimozemským životem, má jediného zaměstnance

Úřad ochrany planety – tak zní název divize NASA, jejímž hlavním úkolem je chránit biosféru Země pro případ, že by ve vesmíru existoval život.

Ve čtvrtek 23. března vstoupil do českých kin snímek Život, který vypráví příběh šestičlenné posádky Mezinárodní vesmírné stanice, jež se ocitá na samotném pokraji jednoho z nejdůležitějších objevů lidských dějin: prvního důkazu o existenci mimozemského života na Marsu. Ve snímku se vše zvrtne a nově objevený život začne posádku ohrožovat:

Existuje pro podobný případ nějaká instituce, která by mohla lidstvo ochránit?

Pozitivní zprávou je, že existuje. Provozuje ji NASA a tento odbor se jmenuje Office of Planetary Protection neboli Úřad pro ochranu planety. Jeho hlavním a jediným úkolem je zajistit, aby výzkum sluneční soustavy probíhal opatrně a zodpovědně tak, aby byla chráněna věda, zkoumané oblasti, ale především ekosystém Země.

Priority tohoto úřadu jsou:

  • Chránit naši schopnost zkoumat jiné světy v jejich původní podobě.
  • Zabránit kontaminaci jiných míst ve vesmíru životem ze Země, což by mohlo omezit naši schopnost je poznávat.
  • Zajistit, aby byla biosféra Země chráněna v případě, že by byl nalezen život v jiných částech sluneční soustavy.

Aby tyto úkoly mohl úřad plnit, je zapojen do mnoha fází vesmírných misí, od plánování sterilních kosmických lodí přes spolupráci na vývoji letových plánů, které nenaruší jiná vesmírná tělesa, až po plány, jak ochránit vzorky případně nalezeného mimozemského života v izolaci.

Úřad proto vytvořil řadu zpráv, návrhů a plánů, jak astronauty zabezpečit a současně zajistit, aby se biologické vzorky nasbírané v kosmu nepoškodily při manipulaci nebo transportu k Zemi.

Špatnou zprávou je, že celý tento úřad má jen jediného zaměstnance, Dr. Catherine Conleyovou. Zde je rozhovor s ní:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 7 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 9 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 11 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...