Umělé inteligence už člověka překonaly v šachu, go, videohrách a mnoha dalších činnostech založených na rychlých výpočtech nebo masivní analýze velkého množství dat. Na konci srpna ale poprvé oficiálně porazily člověka na poli umění.
V pondělí vyhlásila americká umělecká soutěž Colorado State Fair letošní vítěze. Podle jejího webu získal první místo v kategorii Digitální umění působivý obraz s názvem Théâtre D'opéra Spatial neboli Vesmírná opera. Jako autor je u něj uvedený umělec s přezdívkou Sincarnate, vlastním jménem Jason Allen. Problém je, že on obraz nevytvořil – skutečným autorem je totiž umělá inteligence Midjourney.
Je to poprvé, co robot překonal člověka oficiálně i v tak kreativní činnosti, za jakou se považuje umění. Reakce umělecké veřejnosti i odborníků na umělé inteligence naznačují, jak přelomová událost to je.
Cesta k robotickému umění
Midjourney je malý nezávislý projekt, který se specializuje na vytváření algoritmů schopných „vyrábět umění“. Tým jedenácti lidí vytvořil program, kterému člověk zadá několik parametrů – tedy co by na obrázku mělo být vidět, v jakém stylu by měl být a co má připomínat. Umělá inteligence pak na základě takového zadání za několik desítek sekund stvoří unikátní obraz, někdy povedený, jindy méně.
Podobných umělých inteligencí je v současné době více, Midjourney je ale považována za tu zřejmě nejpokročilejší. A je veřejně k dispozici každému – ZDE. Dalšími podobnými nástroji jsou například DALL-E nebo StabilityAi, uživatelsky náročnější a pomalejší je třeba Disco Diffusion. Počítačový vědec David Alayón se nedávno pokusil srovnat, jak se tyto programy vypořádají se stejnou výzvou:
Je to smrt umění?
Informace o vítězství stroje nad umělci se objevila nejprve na Twitteru, kde vyvolala emocionální odezvu tisíců lidí, zejména umělců.
„Sledujeme, jak se přímo před našima očima odehrává zánik umělecké tvorby. Pokud nejsou tvůrčí profese v bezpečí před stroji, pak hrozí, že i vysoce kvalifikovaná zaměstnání budou zastaralá. Co nám pak zbude?“ napsal jeden z uživatelů.
„Ještě větší problém je, že porotci si (pravděpodobně) neuvědomili, že jde o umělou inteligenci, a přesto si mysleli, že je to dost dobré na to, aby to vyhrálo. To pro další diskusi o ilustracích od lidí a umělých inteligencí nevěstí nic dobrého,“ komentoval jiný.
Další komentáře byly s vítězstvím strojů smířené. „Je to už 25 let, co (program) Deep Blue porazil Garriho Kasparova, a my jsme se kolektivně rozhodli, že šachy na elitní úrovni jsou prostě lepší a zábavnější, když nemusíme soupeřit s umělou inteligencí, která je speciálně navržena tak, aby nás porazila. To stejné teď musíme udělat v oblasti umění.“
Samotný „autor“ obrazu Jason Allen v tom takový problém nevidí. Na Discordu se v diskuzi vyjádřil takto: „Věděl jsem, že to bude kontroverzní. Je zajímavé sledovat, jak všichni ti lidé na Twitteru, kteří jsou proti umění generovanému umělou inteligencí, jsou první, kdo hází člověku klacky pod nohy tím, že v něm diskreditují lidský prvek! Nepřipadá vám to pokrytecké?“
Lidská stopa
Allen uvedl, že velká část kreativní práce na obraze je jeho dílem. Tvrdí, že vymyslel speciální způsob zadání parametrů, podle nichž umělá inteligence pak tvořila, hodlá ho později zveřejnit. A nespokojil se hned s prvním výsledkem, který mu program nabídl, ve skutečnosti stále zadání mírně upravoval a nakonec nechal tímto způsobem Midjourney vytvořit asi stovku obrázků, z nichž pak vybral tři nelepší. Ty pak upravil Photoshopem, pomocí další umělé inteligence Gigapixel nechal zvětšit do rozměrů obrazu a nakonec je vytiskl.
Podle informací, které poskytl webu Motherboard, v přihlášce do soutěže jasně uvedl, že autorem je Midyourney a on jen dolaďoval výslednou podobu. Porota to ale buď nepochopila, nebo to neřešila a přisoudila mu vítězství i přes to.
Budoucnost umění
Kreativním umělým inteligencím se věnuje v posledních měsících celá řada úvah, ať už si člověk pod slovem kreativní představí cokoliv. Nejčastěji v ní zaznívají obavy umělců o živobytí – každý vydavatel knih si podle nich za pár let velmi dobře rozmyslí, jestli má platit vysoké částky za obrazy nějakého průměrného ilustrátora a pak na ně řadu týdnů čekat, nebo zadá umělé inteligenci přesný požadavek, co od ní chce, a během pár minut bude mít výsledek hotový. V podobné kvalitě, jakou by dostal od člověka.
Dalším fenoménem, o němž se teprve začíná hovořit, je, kdo bude mít vlastně autorská práva k takovým dílům. Umělé inteligence totiž ke své tvorbě využívají to, co znají – vlastně kopírují a využívají obrazy jiných umělců – a někteří si na to už stěžují. A kdo bude vlastnit práva na výsledné dílo?
Například u služby Midjourney, která vytvořila kontroverzní obraz, jsou pravidla poměrně jednoduchá. Říkají, že pokud má uživatel jen bezplatný nebo zkušební účet Midjourney, může obrázky používat, pokud je neprodává nebo na nich nevydělává. Pokud si však účet zaplatí, pak si s obrázky může dělat co chce. Současně si ale tato společnost ponechává vlastní licenci na použití těchto děl, včetně poskytování dalších sublicencí. Cena za měsíční využívání placeného účtu je přitom 30 dolarů.
