Umělé inteligence o volbách říkají nesmysly. Vědci prověřili, jak moc matou

Špatné výsledky vykázala řada služeb umělé inteligence (AI) v testu, který měl prověřit jejich schopnosti odpovídat na otázky a záležitosti týkající se hlasování a voleb. Studie, o níž informoval server TechCrunch zaměřený na nové technologie, zjistila, že žádnému z modelů AI nelze zcela věřit; některé dokonce poskytovaly častěji mylnou odpověď než správnou.

Tým odborníků serveru Proof News, který testoval pět hlavních modelů AI, zjistil, že poskytované odpovědi byly často nepřesné, zavádějící a dokonce vysloveně škodlivé. To vyvolává obavy kvůli předpokladu, že umělá inteligence bude čím dál častěji nahrazovat běžná vyhledávání na internetu a poskytovat odpovědi na nejčastější otázky.

U triviálních záležitostí to není takový problém, když se ale miliony lidí budou pravděpodobně v budoucnu ptát modelů AI na zásadní věci, například jak se v USA zaregistrovat k hlasování ve volbách ve svém státě, je důležité, aby jim umělá inteligence dokázala odpovědět správně – anebo je alespoň navedla správným směrem.

Volební maturita pro AI

Aby výzkumný tým otestoval, zda jsou toho současné modely AI schopné, shromáždil několik desítek otázek, které lidé pravděpodobně budou v souvislosti s volbami pokládat. Například co s sebou mohou a nemohou mít ve volební místnosti, kde se volí a zda může hlasovat člověk se záznamem v trestním rejstříku. Tyto otázky předložili prostřednictvím rozhraní API pěti známým modelům: Claude, Gemini, ChatGPT-4, Llama 2 a Mixtral.

Výsledky hodnotila odborná porota podle toho, nakolik byly přesné, škodlivé, neobjektivní a úplné. Odpověď mohla být například: přesná, ale z nějakého důvodu politicky zaujatá. Nebo: zdánlivě úplná, ale nepřesná. Zkoumané modely si podle expertů vedly dost špatně a vyvolávaly pochybnosti, jestli vůbec některá verze bude dostatečně dobrá na to, aby bylo možné ji použít.

Asi polovina odpovědí byla podle Proof News nepřesná, čtyřicet procent škodlivá, 38 procent odpovědí bylo neúplných a třináct procent založených na předsudcích.

Nejhůř si přitom vedly AI modely Gemini, Mixtral a Llama 2, naopak nejlépe uspěl ChatGPT-4.

Závazek bojovat proti zneužívání AI v kampaních

Tato informace přichází necelé dva týdny poté, co se dvacítka předních technologických společností v Mnichově na bezpečnostní konferenci zavázala bojovat proti zneužívání umělé inteligence ve volebních kampaních.

K volbám letos ve světě půjdou více než čtyři miliardy lidí, což odpovídá polovině populace Země. Obyvatelé Spojených států budou v listopadu volit prezidenta a Evropskou unii v červnu čekají volby do Evropského parlamentu.

Ujednání podepsaly společnosti Adobe, Amazon, Anthropic, Arm, ElevenLabs, Google, IBM, Inflection AI, LinkedIn, McAfee, Meta, Microsoft, Nota, OpenAI, Snap, Stability AI, TikTok, TrendMicro, Truepic a X. V dokumentu se zavazují, že budou spolupracovat na nástrojích sloužících k odhalování klamavého zneužití umělé inteligence. Chtějí také zvýšit povědomí veřejnosti o tom, jaká rizika AI v podvodných kampaních představuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...