Umělé inteligence o volbách říkají nesmysly. Vědci prověřili, jak moc matou

Špatné výsledky vykázala řada služeb umělé inteligence (AI) v testu, který měl prověřit jejich schopnosti odpovídat na otázky a záležitosti týkající se hlasování a voleb. Studie, o níž informoval server TechCrunch zaměřený na nové technologie, zjistila, že žádnému z modelů AI nelze zcela věřit; některé dokonce poskytovaly častěji mylnou odpověď než správnou.

Tým odborníků serveru Proof News, který testoval pět hlavních modelů AI, zjistil, že poskytované odpovědi byly často nepřesné, zavádějící a dokonce vysloveně škodlivé. To vyvolává obavy kvůli předpokladu, že umělá inteligence bude čím dál častěji nahrazovat běžná vyhledávání na internetu a poskytovat odpovědi na nejčastější otázky.

U triviálních záležitostí to není takový problém, když se ale miliony lidí budou pravděpodobně v budoucnu ptát modelů AI na zásadní věci, například jak se v USA zaregistrovat k hlasování ve volbách ve svém státě, je důležité, aby jim umělá inteligence dokázala odpovědět správně – anebo je alespoň navedla správným směrem.

Volební maturita pro AI

Aby výzkumný tým otestoval, zda jsou toho současné modely AI schopné, shromáždil několik desítek otázek, které lidé pravděpodobně budou v souvislosti s volbami pokládat. Například co s sebou mohou a nemohou mít ve volební místnosti, kde se volí a zda může hlasovat člověk se záznamem v trestním rejstříku. Tyto otázky předložili prostřednictvím rozhraní API pěti známým modelům: Claude, Gemini, ChatGPT-4, Llama 2 a Mixtral.

Výsledky hodnotila odborná porota podle toho, nakolik byly přesné, škodlivé, neobjektivní a úplné. Odpověď mohla být například: přesná, ale z nějakého důvodu politicky zaujatá. Nebo: zdánlivě úplná, ale nepřesná. Zkoumané modely si podle expertů vedly dost špatně a vyvolávaly pochybnosti, jestli vůbec některá verze bude dostatečně dobrá na to, aby bylo možné ji použít.

Asi polovina odpovědí byla podle Proof News nepřesná, čtyřicet procent škodlivá, 38 procent odpovědí bylo neúplných a třináct procent založených na předsudcích.

Nejhůř si přitom vedly AI modely Gemini, Mixtral a Llama 2, naopak nejlépe uspěl ChatGPT-4.

Závazek bojovat proti zneužívání AI v kampaních

Tato informace přichází necelé dva týdny poté, co se dvacítka předních technologických společností v Mnichově na bezpečnostní konferenci zavázala bojovat proti zneužívání umělé inteligence ve volebních kampaních.

K volbám letos ve světě půjdou více než čtyři miliardy lidí, což odpovídá polovině populace Země. Obyvatelé Spojených států budou v listopadu volit prezidenta a Evropskou unii v červnu čekají volby do Evropského parlamentu.

Ujednání podepsaly společnosti Adobe, Amazon, Anthropic, Arm, ElevenLabs, Google, IBM, Inflection AI, LinkedIn, McAfee, Meta, Microsoft, Nota, OpenAI, Snap, Stability AI, TikTok, TrendMicro, Truepic a X. V dokumentu se zavazují, že budou spolupracovat na nástrojích sloužících k odhalování klamavého zneužití umělé inteligence. Chtějí také zvýšit povědomí veřejnosti o tom, jaká rizika AI v podvodných kampaních představuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.