Americká armáda použila na Blízkém východě při výběru cílů umělou inteligenci

Americká armáda před nedávnými nálety v Iráku a Sýrii použila k hledání cílů software z kategorie umělé inteligence (AI). Agentuře Bloomberg to řekla pracovnice blízkovýchodního velitelství americké armády Schuyler Mooreová. Článek vyjádření označuje za nejjasnější známé potvrzení, že Američané používají AI k identifikaci cílů, které následně bombardují.

„Používáme počítačové vidění, abychom určili, kde se mohou vyskytovat hrozby,“ řekla Mooreová, která v americkém štábu CENTCOM působí jako šéfka technologické sekce. Odkazovala přitom na druh programů na bázi strojového učení, které jsou schopné například na záběrech pořizovaných ze vzduchu rozeznávat různé objekty.

Podle Mooreové tato technologie pomohla zúžit seznam cílů pro desítky úderů provedených 2. února. Američané tehdy podle oficiálních prohlášení zasáhli na 85 cílů v Iráku a Sýrii v reakci na útoky proíránských milicí na americké jednotky v regionu.

„Armáda dříve informovala, že používá algoritmy počítačového vidění pro zpravodajské účely,“ poznamenala agentura Bloomberg. Nové vyjádření ale podle ní odhaluje sílící využívání AI také v bojových operacích.

Projekt Maven má integrovat AI do armády

Americká armáda software pro vyhledávání cílů vyvinula pod hlavičkou projektu Maven, který Pentagon spustil v roce 2017 s cílem začít nasazovat nástroje strojového učení napříč resortem.

V poslední době se množí také zprávy o tom, jak umělou inteligenci využívá izraelská armáda. Podle nedávné zprávy webu The Times of Israel například pomáhá vojenské rozvědce s identifikací vojenských cílů v Pásmu Gazy. Tento izraelský program je navržen tak, aby shromažďoval obrovské množství dat a poté doporučil cíl lidskému analytikovi. Tímto cílem potom může být zbraň, vozidlo nebo živý člověk. Program může navrhnout až dvě stovky cílů během pouhých 10–12 dnů, uvedli izraelští představitelé. Izraelci tvrdí, že určování cílů je pouze první částí širšího procesu přezkoumání, do kterého mohou být zapojeni i lidští analytici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 2 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 4 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 6 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 8 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...