Americká armáda použila na Blízkém východě při výběru cílů umělou inteligenci

Americká armáda před nedávnými nálety v Iráku a Sýrii použila k hledání cílů software z kategorie umělé inteligence (AI). Agentuře Bloomberg to řekla pracovnice blízkovýchodního velitelství americké armády Schuyler Mooreová. Článek vyjádření označuje za nejjasnější známé potvrzení, že Američané používají AI k identifikaci cílů, které následně bombardují.

„Používáme počítačové vidění, abychom určili, kde se mohou vyskytovat hrozby,“ řekla Mooreová, která v americkém štábu CENTCOM působí jako šéfka technologické sekce. Odkazovala přitom na druh programů na bázi strojového učení, které jsou schopné například na záběrech pořizovaných ze vzduchu rozeznávat různé objekty.

Podle Mooreové tato technologie pomohla zúžit seznam cílů pro desítky úderů provedených 2. února. Američané tehdy podle oficiálních prohlášení zasáhli na 85 cílů v Iráku a Sýrii v reakci na útoky proíránských milicí na americké jednotky v regionu.

„Armáda dříve informovala, že používá algoritmy počítačového vidění pro zpravodajské účely,“ poznamenala agentura Bloomberg. Nové vyjádření ale podle ní odhaluje sílící využívání AI také v bojových operacích.

Projekt Maven má integrovat AI do armády

Americká armáda software pro vyhledávání cílů vyvinula pod hlavičkou projektu Maven, který Pentagon spustil v roce 2017 s cílem začít nasazovat nástroje strojového učení napříč resortem.

V poslední době se množí také zprávy o tom, jak umělou inteligenci využívá izraelská armáda. Podle nedávné zprávy webu The Times of Israel například pomáhá vojenské rozvědce s identifikací vojenských cílů v Pásmu Gazy. Tento izraelský program je navržen tak, aby shromažďoval obrovské množství dat a poté doporučil cíl lidskému analytikovi. Tímto cílem potom může být zbraň, vozidlo nebo živý člověk. Program může navrhnout až dvě stovky cílů během pouhých 10–12 dnů, uvedli izraelští představitelé. Izraelci tvrdí, že určování cílů je pouze první částí širšího procesu přezkoumání, do kterého mohou být zapojeni i lidští analytici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.