Americká armáda použila na Blízkém východě při výběru cílů umělou inteligenci

Americká armáda před nedávnými nálety v Iráku a Sýrii použila k hledání cílů software z kategorie umělé inteligence (AI). Agentuře Bloomberg to řekla pracovnice blízkovýchodního velitelství americké armády Schuyler Mooreová. Článek vyjádření označuje za nejjasnější známé potvrzení, že Američané používají AI k identifikaci cílů, které následně bombardují.

„Používáme počítačové vidění, abychom určili, kde se mohou vyskytovat hrozby,“ řekla Mooreová, která v americkém štábu CENTCOM působí jako šéfka technologické sekce. Odkazovala přitom na druh programů na bázi strojového učení, které jsou schopné například na záběrech pořizovaných ze vzduchu rozeznávat různé objekty.

Podle Mooreové tato technologie pomohla zúžit seznam cílů pro desítky úderů provedených 2. února. Američané tehdy podle oficiálních prohlášení zasáhli na 85 cílů v Iráku a Sýrii v reakci na útoky proíránských milicí na americké jednotky v regionu.

„Armáda dříve informovala, že používá algoritmy počítačového vidění pro zpravodajské účely,“ poznamenala agentura Bloomberg. Nové vyjádření ale podle ní odhaluje sílící využívání AI také v bojových operacích.

Projekt Maven má integrovat AI do armády

Americká armáda software pro vyhledávání cílů vyvinula pod hlavičkou projektu Maven, který Pentagon spustil v roce 2017 s cílem začít nasazovat nástroje strojového učení napříč resortem.

V poslední době se množí také zprávy o tom, jak umělou inteligenci využívá izraelská armáda. Podle nedávné zprávy webu The Times of Israel například pomáhá vojenské rozvědce s identifikací vojenských cílů v Pásmu Gazy. Tento izraelský program je navržen tak, aby shromažďoval obrovské množství dat a poté doporučil cíl lidskému analytikovi. Tímto cílem potom může být zbraň, vozidlo nebo živý člověk. Program může navrhnout až dvě stovky cílů během pouhých 10–12 dnů, uvedli izraelští představitelé. Izraelci tvrdí, že určování cílů je pouze první částí širšího procesu přezkoumání, do kterého mohou být zapojeni i lidští analytici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.