Umělá inteligence umí na sto procent předpovědět některé druhy autismu

Nová technologie založená na využití umělé inteligence může být schopna předpovědět některé typy autismu. V testech byla úspěšná na sto procent, popsali její autoři v článku, který vyšel v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Využívá analýzy biomarkerů v krevní plazmě matek.

Tato novinka, se kterou nyní vědci experimentují, je založena na algoritmu strojového učení, jenž je schopný rozpoznat klíčové protilátky, o nichž se předpokládá, že jsou spojeny s poruchou autistického spektra. Jedná se o druh autismu nazývaný „autismus související s maternálními autoprotilátkami“, známý také pod zkratkou MAR ASD. Ten tvoří přibližně 20 procent všech diagnóz autismu.

Předpokládá se, že MAR ASD je výsledkem vzniku mateřských autoprotilátek, jež jsou nepřátelské vůči proteinům v mozku plodu, který budoucí matky nosí. Jak moc tyto protilátky s bílkovinami, jež se podílejí na vývoji mozku, reagují, má pak vliv na to, s jakou pravděpodobností se u dítěte vyvine MAR ASD.

Umělá inteligence pomáhá

Aby tuto dnes již značně uznávanou hypotézu ověřili, odebrali vědci z Kalifornské univerzity v Davisu vzorky plazmy od 450 matek s dětmi s MAR ASD a od 342 matek s dětmi bez MAR ASD. Cílem bylo využít strojového učení k rozeznání vzorců, které vedou k takovému nepřátelskému chování všech autoprotilátek, které jsou silně spojeny s poruchou autistického spektra (ASD), a těch, které jsou specifické pro poruchu autistického spektra.

Výzkumníci objevili tři hlavní vzorce spojené s MAR ASD, včetně jednoho, který významně zvýšil šanci dítěte ocitnout se v autistickém spektru, zvaném reaktivita CRMP1.

„Pokud má matka například autoprotilátky proti CRMP1 a GDA (nejběžnější vzorec), je pravděpodobnost, že bude mít dítě s autismem, na základě tohoto současného souboru dat, 31krát vyšší než u běžné populace. To je velmi výrazné,“ uvedla v prohlášení profesorka Judy Van de Waterová, hlavní autorka studie. „Existuje jen velmi málo věcí, které vám umožní takové hodnocení rizika.“

Jak to využít

Tato studie je vůbec první prací, která dokázala využít strojového učení pro hledání biologických značek, které jsou spojeny s MAR-ASD – a rovnou se stoprocentní přesností.

Rozpoznání těchto vzorců by podle vědců mohlo být už brzy součástí běžného vyšetření buď před těhotenstvím, nebo v jeho průběhu – umožnilo by to ještě před narozením dítěte pomoci zjistit, jaký bude další vývoj. „Dokážeme si představit, že by žena mohla podstoupit krevní test na tyto protilátky ještě před otěhotněním. Kdyby je měla, věděla by, že jí hrozí velmi vysoké riziko, že bude mít dítě s autismem. Pokud ne, má o 43 % nižší šanci, že bude mít dítě s autismem, protože MAR autismus je vyloučen,“ uvedla Van de Waterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 15 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...