Umělá inteligence umí na sto procent předpovědět některé druhy autismu

Nová technologie založená na využití umělé inteligence může být schopna předpovědět některé typy autismu. V testech byla úspěšná na sto procent, popsali její autoři v článku, který vyšel v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Využívá analýzy biomarkerů v krevní plazmě matek.

Tato novinka, se kterou nyní vědci experimentují, je založena na algoritmu strojového učení, jenž je schopný rozpoznat klíčové protilátky, o nichž se předpokládá, že jsou spojeny s poruchou autistického spektra. Jedná se o druh autismu nazývaný „autismus související s maternálními autoprotilátkami“, známý také pod zkratkou MAR ASD. Ten tvoří přibližně 20 procent všech diagnóz autismu.

Předpokládá se, že MAR ASD je výsledkem vzniku mateřských autoprotilátek, jež jsou nepřátelské vůči proteinům v mozku plodu, který budoucí matky nosí. Jak moc tyto protilátky s bílkovinami, jež se podílejí na vývoji mozku, reagují, má pak vliv na to, s jakou pravděpodobností se u dítěte vyvine MAR ASD.

Umělá inteligence pomáhá

Aby tuto dnes již značně uznávanou hypotézu ověřili, odebrali vědci z Kalifornské univerzity v Davisu vzorky plazmy od 450 matek s dětmi s MAR ASD a od 342 matek s dětmi bez MAR ASD. Cílem bylo využít strojového učení k rozeznání vzorců, které vedou k takovému nepřátelskému chování všech autoprotilátek, které jsou silně spojeny s poruchou autistického spektra (ASD), a těch, které jsou specifické pro poruchu autistického spektra.

Výzkumníci objevili tři hlavní vzorce spojené s MAR ASD, včetně jednoho, který významně zvýšil šanci dítěte ocitnout se v autistickém spektru, zvaném reaktivita CRMP1.

„Pokud má matka například autoprotilátky proti CRMP1 a GDA (nejběžnější vzorec), je pravděpodobnost, že bude mít dítě s autismem, na základě tohoto současného souboru dat, 31krát vyšší než u běžné populace. To je velmi výrazné,“ uvedla v prohlášení profesorka Judy Van de Waterová, hlavní autorka studie. „Existuje jen velmi málo věcí, které vám umožní takové hodnocení rizika.“

Jak to využít

Tato studie je vůbec první prací, která dokázala využít strojového učení pro hledání biologických značek, které jsou spojeny s MAR-ASD – a rovnou se stoprocentní přesností.

Rozpoznání těchto vzorců by podle vědců mohlo být už brzy součástí běžného vyšetření buď před těhotenstvím, nebo v jeho průběhu – umožnilo by to ještě před narozením dítěte pomoci zjistit, jaký bude další vývoj. „Dokážeme si představit, že by žena mohla podstoupit krevní test na tyto protilátky ještě před otěhotněním. Kdyby je měla, věděla by, že jí hrozí velmi vysoké riziko, že bude mít dítě s autismem. Pokud ne, má o 43 % nižší šanci, že bude mít dítě s autismem, protože MAR autismus je vyloučen,“ uvedla Van de Waterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 15 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 17 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 17 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 22 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.