Umělá inteligence umí na sto procent předpovědět některé druhy autismu

Nová technologie založená na využití umělé inteligence může být schopna předpovědět některé typy autismu. V testech byla úspěšná na sto procent, popsali její autoři v článku, který vyšel v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Využívá analýzy biomarkerů v krevní plazmě matek.

Tato novinka, se kterou nyní vědci experimentují, je založena na algoritmu strojového učení, jenž je schopný rozpoznat klíčové protilátky, o nichž se předpokládá, že jsou spojeny s poruchou autistického spektra. Jedná se o druh autismu nazývaný „autismus související s maternálními autoprotilátkami“, známý také pod zkratkou MAR ASD. Ten tvoří přibližně 20 procent všech diagnóz autismu.

Předpokládá se, že MAR ASD je výsledkem vzniku mateřských autoprotilátek, jež jsou nepřátelské vůči proteinům v mozku plodu, který budoucí matky nosí. Jak moc tyto protilátky s bílkovinami, jež se podílejí na vývoji mozku, reagují, má pak vliv na to, s jakou pravděpodobností se u dítěte vyvine MAR ASD.

Umělá inteligence pomáhá

Aby tuto dnes již značně uznávanou hypotézu ověřili, odebrali vědci z Kalifornské univerzity v Davisu vzorky plazmy od 450 matek s dětmi s MAR ASD a od 342 matek s dětmi bez MAR ASD. Cílem bylo využít strojového učení k rozeznání vzorců, které vedou k takovému nepřátelskému chování všech autoprotilátek, které jsou silně spojeny s poruchou autistického spektra (ASD), a těch, které jsou specifické pro poruchu autistického spektra.

Výzkumníci objevili tři hlavní vzorce spojené s MAR ASD, včetně jednoho, který významně zvýšil šanci dítěte ocitnout se v autistickém spektru, zvaném reaktivita CRMP1.

„Pokud má matka například autoprotilátky proti CRMP1 a GDA (nejběžnější vzorec), je pravděpodobnost, že bude mít dítě s autismem, na základě tohoto současného souboru dat, 31krát vyšší než u běžné populace. To je velmi výrazné,“ uvedla v prohlášení profesorka Judy Van de Waterová, hlavní autorka studie. „Existuje jen velmi málo věcí, které vám umožní takové hodnocení rizika.“

Jak to využít

Tato studie je vůbec první prací, která dokázala využít strojového učení pro hledání biologických značek, které jsou spojeny s MAR-ASD – a rovnou se stoprocentní přesností.

Rozpoznání těchto vzorců by podle vědců mohlo být už brzy součástí běžného vyšetření buď před těhotenstvím, nebo v jeho průběhu – umožnilo by to ještě před narozením dítěte pomoci zjistit, jaký bude další vývoj. „Dokážeme si představit, že by žena mohla podstoupit krevní test na tyto protilátky ještě před otěhotněním. Kdyby je měla, věděla by, že jí hrozí velmi vysoké riziko, že bude mít dítě s autismem. Pokud ne, má o 43 % nižší šanci, že bude mít dítě s autismem, protože MAR autismus je vyloučen,“ uvedla Van de Waterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...