Roboti znovu dokázali, jak rychle se jejich inteligence blíží té lidské. Umělá inteligence od DeepMind (Google) zaskočila experty tím, jak rychle se dokázala naučit orientovat v bludišti. A především přitom používala ryze lidské triky.
Když vědci trénovali tuto umělou inteligenci, aby se orientovala ve virtuální krajině, všimli si, že se u ní objevuje spontánní elektrická aktivita – podobné té, která se objevuje u specializovaných mozkových buněk, na nichž je postavená lidská schopnost navigace. Přitom tyto buňky byly u zvířat objevené teprve roku 2005 – a byla za to Nobelova cena.
Nový objev ukazuje, že systémy umělé inteligence mají potenciál, aby se v nich z ničeho nic objevovaly signály podobné lidské mozkové aktivitě. Podle autorů studie to má zásadní význam: jednak pro to, že tak vzniknou nové a ještě chytřejší umělé inteligence, ale také by to mohlo pomoci se vznikem modelů mozkové aktivity, jež by neurovědcům pomohly lépe chápat, jak tento pozoruhodný orgán funguje.
Co dál?
Poté, co vědci tyto reakce objevili, vědci z DeepMindu toho využili a zahrnuli je do vylepšené verze umělé inteligence. Ta dokázala bez problémů porážet lidské hráče ve hře založené na orientaci ve virtuálním světě. Dokázala fascinující rychlostí nacházet zkratky, které lidští hráči neviděli.
„Dělá to stejné co zvířata – vybírá si tu nejpřímější cestu, je-li to možné, a jinak hledá zkratky,“ uvedl profesor Dharshan Kumaran, který se na tomto výzkumu podílel. „Jeho výkon je teď takový, že překonává i expertní lidské hráče,“ dodal.
Podle expertů oslovených britským deníkem Guardian se jedná o další významný milník v tomto oboru. Stroje totiž dokázaly člověka zatím porážet v různých stolních hrách, jakou jsou šachy, go nebo poker, ale v navigaci v prostoru na ně nestačily. Tato činnost už totiž vyžaduje zcela jinou soustavu schopností než prosté hraní si.
Tento výzkum ale otevírá ještě mnohem zásadnější otázky. Protože se tato schopnost objevila u umělé inteligence spontánně, doufají vědci, že díky tomu poznají, jak podobné procesy fungují i u člověka – a to bez nutnosti provádět pokusy na lidech nebo zvířatech.
Vědci popsali tento výzkum v prestižním vědeckém časopise Nature. Vytvořili program s mnoha vrstvami umělých neuronů. Naučili ho základy navigace, umělá inteligence se pak v této dovednosti pomalu zlepšovala. U čtvrtiny umělých neuronů došlo k elektrické aktivitě, která připomínala takzvané grid cells neboli mřížkové buňky. Vědci v to sice doufali, ale překvapilo je, jak dobře to fungovalo: „Podobnost byla naprosto neuvěřitelná,“ uvedli autoři zprávy.
