Umělá inteligence pozná zemětřesení přesněji než lidé. Může potvrdit, zda otřesy nezpůsobuje průmysl

Ve spolupráci vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu vznikla „umělá inteligence“, která je schopná se značnou přesností popisovat příchod zemětřesení. Podrobnější výzkum ukázal, že program založený na principu neuronové sítě je v tom úspěšnější než jakékoliv jiné existující modely.

Zemětřesení je oproti jiným přírodním katastrofám mnohem hůře předpověditelné. Přichází nečekaně a předchází mu mnohdy jen minimum varovných signálů. Právě proto i ve 21. století připravují otřesy půdy o život tolik lidí. Nová metoda založená na využití neuronové sítě by v předpovědích mohla hodně pomoci.

Vědci představili svůj výzkum v odborném časopise Science Advances. Při rozpoznávání zemětřesení se zpravidla vychází ze zaznamenaných údajů, které se pak analyzují. Zejména ta menší zemětřesení se ale předvídají velice špatně. Vychází se z údajů seizmických senzorů, které sledují pohyb pod povrchem a zakreslují ho do grafů. Problém spočívá v tom, že mnoho přirozených pohybů je velmi podobných slabým zemětřesením.

Má člověk vliv na zemětřesení?

Jen v Jižní Kalifornii, kterou mají seismologové prostudovanou snad nejlépe, dochází přibližně k 10 000 takových slabých otřesů půdy ročně. A právě to chtěli vědci naučit počítač – rozlišit mezi neškodnými a zemětřesnými pohyby. „Nakrmili“ program daty o všech slabších otřesech, které proběhly v Oklahomě.

Toto místo je zajímavé tím, že zde v poslední době došlo ke značnému nárůstu slabších zemětřesení; někteří experti uvažují o tom, zda by nemohla souviset s frakováním – tedy se získáváním ropných produktů ze země pomocí vstřikování vody. Neuronová síť, která dostala jméno ConvNetQuake, se učila data od doby, kdy se v Oklahomě s frakováním začalo.

  • Umělá neuronová síť je jeden z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jejím vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat.
  • Skládá se z umělých (nebo také formálních) neuronů, jejichž předobrazem je biologický neuron. Neurony jsou vzájemně propojeny a navzájem si předávají signály a transformují je pomocí určitých přenosových funkcí. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup.
  • Neuronové sítě se používají mimo jiné i pro rozpoznávání a kompresi obrazů nebo zvuků, předvídání vývoje časových řad (např. burzovních indexů), někdy dokonce k filtrování spamu. V lékařství slouží k prohlubování znalostí o fungování nervových soustav živých organismů. Například perceptronová síť vznikla původně jako simulace fyziologického modelu rozpoznávání vzorů na sítnici lidského oka.

Na základě těchto údajů se program pokusil analyzovat grafy o pohybech půdy. Podařilo se najít sedmnáctkrát více zemětřesení, než z dat odvodili lidští analytici. Systém zatím neumí zemětřesení předvídat, jeho autoři to ani neplánují. Ale doufají, že dokáže o zemětřeseních a jejich příčinách zjistit tolik, že najdou nástroje, které pak budou otřesy opravdu předvídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 14 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...