Umělá inteligence pozná zemětřesení přesněji než lidé. Může potvrdit, zda otřesy nezpůsobuje průmysl

Ve spolupráci vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu vznikla „umělá inteligence“, která je schopná se značnou přesností popisovat příchod zemětřesení. Podrobnější výzkum ukázal, že program založený na principu neuronové sítě je v tom úspěšnější než jakékoliv jiné existující modely.

Zemětřesení je oproti jiným přírodním katastrofám mnohem hůře předpověditelné. Přichází nečekaně a předchází mu mnohdy jen minimum varovných signálů. Právě proto i ve 21. století připravují otřesy půdy o život tolik lidí. Nová metoda založená na využití neuronové sítě by v předpovědích mohla hodně pomoci.

Vědci představili svůj výzkum v odborném časopise Science Advances. Při rozpoznávání zemětřesení se zpravidla vychází ze zaznamenaných údajů, které se pak analyzují. Zejména ta menší zemětřesení se ale předvídají velice špatně. Vychází se z údajů seizmických senzorů, které sledují pohyb pod povrchem a zakreslují ho do grafů. Problém spočívá v tom, že mnoho přirozených pohybů je velmi podobných slabým zemětřesením.

Má člověk vliv na zemětřesení?

Jen v Jižní Kalifornii, kterou mají seismologové prostudovanou snad nejlépe, dochází přibližně k 10 000 takových slabých otřesů půdy ročně. A právě to chtěli vědci naučit počítač – rozlišit mezi neškodnými a zemětřesnými pohyby. „Nakrmili“ program daty o všech slabších otřesech, které proběhly v Oklahomě.

Toto místo je zajímavé tím, že zde v poslední době došlo ke značnému nárůstu slabších zemětřesení; někteří experti uvažují o tom, zda by nemohla souviset s frakováním – tedy se získáváním ropných produktů ze země pomocí vstřikování vody. Neuronová síť, která dostala jméno ConvNetQuake, se učila data od doby, kdy se v Oklahomě s frakováním začalo.

  • Umělá neuronová síť je jeden z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jejím vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat.
  • Skládá se z umělých (nebo také formálních) neuronů, jejichž předobrazem je biologický neuron. Neurony jsou vzájemně propojeny a navzájem si předávají signály a transformují je pomocí určitých přenosových funkcí. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup.
  • Neuronové sítě se používají mimo jiné i pro rozpoznávání a kompresi obrazů nebo zvuků, předvídání vývoje časových řad (např. burzovních indexů), někdy dokonce k filtrování spamu. V lékařství slouží k prohlubování znalostí o fungování nervových soustav živých organismů. Například perceptronová síť vznikla původně jako simulace fyziologického modelu rozpoznávání vzorů na sítnici lidského oka.

Na základě těchto údajů se program pokusil analyzovat grafy o pohybech půdy. Podařilo se najít sedmnáctkrát více zemětřesení, než z dat odvodili lidští analytici. Systém zatím neumí zemětřesení předvídat, jeho autoři to ani neplánují. Ale doufají, že dokáže o zemětřeseních a jejich příčinách zjistit tolik, že najdou nástroje, které pak budou otřesy opravdu předvídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili na Moravě masivní kadlub z doby bronzové

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
před 2 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 2 hhodinami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026
Načítání...