Umělá inteligence, která porazila člověka v GO, se učí v počítačové strategické hře, jak zničit lidstvo

Počítačová hra Starcraft slaví letos 18. narozeniny. Její druhý díl se stále hraje, pořádají se v něm mistrovství světa a má miliony oddaných fanoušků. V podstatě definovala celý jeden žánr her a také dala vzniknout novému sportu, profesionálnímu hraní. Teď se stane cvičištěm pro umělou inteligenci.

Dnes je sice Starcraft už poněkud v útlumu, svět ovládají hry, které z něj vzešly (například MOBA hry DOTA2, LOL nebo HOTS), ale společnost Blizzard, jež ho provozuje, přichází stále s něčím novým. Na začátku listopadu se dohodla s Googlem, že otevře hru pro umělou inteligenci. A ne pro ledasjakou umělou inteligenci, nýbrž pro projekt DeepMind.

StarCraft II: Wings of Liberty je real-timová strategická sci-fi počítačová hra vyvinutá společností Blizzard Entertainment, je určena pro platformy Microsoft Windows a Mac OS X.

Příběh se odehrává na začátku 26. století ve vzdálené části Mléčné dráhy, v sektoru Koprulu, kam před třemi staletími dorazili kolonisté ze Země, zvaní Terrani. V kampani Wings of Liberty (Perutě svobody) je celkem 29 hratelných misí, v nichž hráč sleduje další osudy tří velkých vesmírných národů: lidí, Zergů a Protossů.

Hry se prodalo více než 5 milionů kopií po celém světě, další miliony ji hrají pirátsky.

Starcraft II
Zdroj: Blizzard Entertainment

Právě projekt DeepMind (konkrétně jeho verze AlphaGo) byl prvním programem, který dokázal porazit člověka ve hře go. Stalo se to letos na jaře, kdy dokázal rozdrtit světového velmistra Jihokorejce Lee Se-dola 4:1. Tato hra byla až doposud považována za zcela lidskou záležitost, počítače v ní na člověka nestačily. Hraje se totiž více pomocí intuice než paměti, ale i v tom dokázal počítač nejlepšího člověka překonat. 

Hra Starcraft, především její první díl, byla cvičištěm pro umělé inteligence již dlouho, dokonce existuje soutěž, v níž spolu tyto programy bojují – a také se snaží porazit lidské protivníky. Druhý díl hry nabízí programu mnohem více možností. DeepMind začal trénovat na rase Protossů, v prvních dnech zkoušel jen stavět základnu a orientovat se v prostředí herní mapy, ale podle Google bude již brzy schopen porazit ty nejlepší světové hráče.
Lidský tým, který stojí za programem, připravuje pro stroj různě náročné scénáře, v nichž se algoritmy učí pomalu zlepšovat své schopnosti – podobně jako hra vede lidského hráče pomocí série tutorialů k tomu, aby se stávali stále jistějšími a rychlejšími.

Podívejte se, jak se umělá inteligence ve hře chová:

Aplikace pro mír i válku

Proč se takové experimenty podnikají? Uplatnění podobných umělých inteligencí je pochopitelně celá řada. Nabízejí se jak v zábavním průmyslu, kde budou třeba umělé inteligence schopné hrát personalizovaně, ale například také ve vojenském výzkumu. Objevují se však i možnosti využití zcela mírumilovné. Schopnost vizuálně analyzovat nějakou situaci totiž pomůže třeba i v lékařství. Už nějakou dobu se totiž experimentuje například s programy, které jsou schopné analyzovat rentgenové snímky podobně jako lékař – a dělají to rychle a třeba přes celý svět.

Jak vypadá profesionální hra ve Starcraftu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...