Stopy po mohutném podmořském sesuvu půdy, který mohl před 300 tisíci lety vyvolat obří vlny tsunami, byly nalezeny nedaleko australského pobřeží. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na australské vědce.
Sesuv pevninského svahu byl náhodně odhalen v oblasti Velkého bariérového útesu, kde vědci v současnosti provádějí trojrozměrné mapování mořského dna. Domnívají se, že sesuv způsobilo pravděpodobně zemětřesení.
„V pevninském svahu chybí obrovský kus o délce 20 kilometrů a hloubce osmi kilometrů,“ řekl jeden z autorů studie Robin Beaman z univerzity Jamese Cooka.
Sesuv pevninského svahu byl lokalizován 75 kilometrů od města Innisfail, které leží ve východoaustralském státě Queensland. Ze svahu zmizelo 32 kilometrů krychlových materiálu. „To je téměř třicetkrát víc než objem Uluru,“ prohlásil Beaman s poukazem na slavnou posvátnou horu australských domorodců o výšce 348 metrů, která je známá též jako Ayers Rock.
Kdy k podmořskému sesuvu došlo, určili vědci pomocí korálových fosilií. Objevili je zhruba o kilometr hlouběji na podmořských pahorcích, jež vznikly z půdy uvolněné sesuvem. Nejstarší jsou datovány do doby před 302 tisíci lety.
Zmíněný sesuv půdy mohl vyvolat vlny tsunami o výšce 27 metrů. Jejich následky ale mohla zmírnit přítomnost mnoha korálových útesů.
Hrozí tsunami ze stejných důvodů i dnes?
Sesuvy mořského dna způsobily vlny tsunami i v nedávné minulosti. Například roku 1998 vyvolalo podmořské zemětřesení sesuv dna u Papuy-Nové Guiney. Tsunami, která následovala, připravila o život asi dva tisíce lidí.
Něco podobného hrozí v budoucnosti také Austrálii, konkrétně u jedné části Velkého korálového (bariérového) útesu. Jde o oblast mořského dna nazývanou Noggin Block. Podle výpočtů by ale sesuv způsobilo jen velmi silné zemětřesení, které v této oblasti bývá jen asi jednou za 150 let.
