U Mexika objevili stejnonožce příbuzného našim svinkám. Měří čtvrt metru

Vědci objevili nový druh mořského stejnonožce, který patří mezi bathynomy. Tito příbuzní svinek a stínek žijí v nejhlubších částech oceánu, kde mohou dosahovat na souši neobvyklých rozměrů. Platí to i o novém zástupci této skupiny, který dostal jméno Bathynomus yucatanensis. Měří čtvrt metru.

Hlubokomořští stejnonožci patří do stejné skupiny jako jejich suchozemští kolegové, kteří se živí rozkládající se hmotou a zná je asi každý, kdo někdy zvedl kámen nebo se hrabal na zahradě. I vizuálně vypadají podobně, zásadně se ale liší velikostí. Největší příslušníci mořských druhů dorůstají až půl metru. Podobně jako stínky a svinky sice vypadají trošku děsivě, pro člověka jsou ale zcela neškodné.

Nález druhu Bathynomus yucatanensis je dalším přírůstkem do katalogu známých bathynomů, celkem jich jsou známy asi tři desítky. Badatelé jej objevili v Mexickém zálivu a je už třetím známým stejnonožcem, který v těchto vodách žije.

Stínka obecná
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci se zpočátku domnívali, že se jedná o nějakou variaci jednoho z největších a nejznámějších hlubokomořských stejnonožců bathynoma obrovského. Bližší zkoumání exempláře, který byl chycen do pasti s návnadou v roce 2017 v Mexickém zálivu u poloostrova Yucatán v hloubce asi 600 až 800 metrů, ale odhalilo řadu unikátních znaků. 

Oceánologové ho odchytili živého a tvor dodnes žije v japonském akváriu Enošima. Od svých příbuzných se lehce odlišuje. „Ve srovnání s nimi má štíhlejší tělesné proporce a je celkově kratší,“ popsali vědci. Má také delší tykadla, s bathynomem obrovským ho naopak spojuje stejný počet ostnů, které vyčnívají z ocasního konce.

Fascinující stejnonožci

„Bathynomus obrovský byl objeven před více než sto lety a dosud bylo prozkoumáno více než tisíc exemplářů, aniž by se dosud objevil náznak, že by se mohlo jednat o jiný druh se stejným počtem ostnů,“ dodávají autoři výzkumu. Nově objevený druh má také jinou barvu: skvrnité, krémově žluté zbarvení krunýře ho výrazně odlišuje od jeho šedivějších příbuzných.

Pro jistotu vědci provedli i molekulárně genetickou analýzu, při níž porovnali nový druh se zmiňovaným obrovským. Průzkum potvrdil, že oba druhy jsou sice blízcí příbuzní, ale v několika genech se liší. „To naznačuje, že oba druhy měly pravděpodobně společného předka. Kromě toho se v tropickém západním Atlantiku mohou vyskytovat i další dosud neobjevené druhy rodu bathynomus,“ doplňují.

Upozorňují, že nově zjištěné rozdíly mezi druhy mají důsledky pro ochranu přírody. „Některé druhy rodu bathynomus s komerčním potenciálem se staly cílem lovu hlubinnými vlečnými sítěmi,“ upozorňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 13 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 14 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 15 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 15 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 18 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...