U Mexika objevili stejnonožce příbuzného našim svinkám. Měří čtvrt metru

Vědci objevili nový druh mořského stejnonožce, který patří mezi bathynomy. Tito příbuzní svinek a stínek žijí v nejhlubších částech oceánu, kde mohou dosahovat na souši neobvyklých rozměrů. Platí to i o novém zástupci této skupiny, který dostal jméno Bathynomus yucatanensis. Měří čtvrt metru.

Hlubokomořští stejnonožci patří do stejné skupiny jako jejich suchozemští kolegové, kteří se živí rozkládající se hmotou a zná je asi každý, kdo někdy zvedl kámen nebo se hrabal na zahradě. I vizuálně vypadají podobně, zásadně se ale liší velikostí. Největší příslušníci mořských druhů dorůstají až půl metru. Podobně jako stínky a svinky sice vypadají trošku děsivě, pro člověka jsou ale zcela neškodné.

Nález druhu Bathynomus yucatanensis je dalším přírůstkem do katalogu známých bathynomů, celkem jich jsou známy asi tři desítky. Badatelé jej objevili v Mexickém zálivu a je už třetím známým stejnonožcem, který v těchto vodách žije.

Stínka obecná
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci se zpočátku domnívali, že se jedná o nějakou variaci jednoho z největších a nejznámějších hlubokomořských stejnonožců bathynoma obrovského. Bližší zkoumání exempláře, který byl chycen do pasti s návnadou v roce 2017 v Mexickém zálivu u poloostrova Yucatán v hloubce asi 600 až 800 metrů, ale odhalilo řadu unikátních znaků. 

Oceánologové ho odchytili živého a tvor dodnes žije v japonském akváriu Enošima. Od svých příbuzných se lehce odlišuje. „Ve srovnání s nimi má štíhlejší tělesné proporce a je celkově kratší,“ popsali vědci. Má také delší tykadla, s bathynomem obrovským ho naopak spojuje stejný počet ostnů, které vyčnívají z ocasního konce.

Fascinující stejnonožci

„Bathynomus obrovský byl objeven před více než sto lety a dosud bylo prozkoumáno více než tisíc exemplářů, aniž by se dosud objevil náznak, že by se mohlo jednat o jiný druh se stejným počtem ostnů,“ dodávají autoři výzkumu. Nově objevený druh má také jinou barvu: skvrnité, krémově žluté zbarvení krunýře ho výrazně odlišuje od jeho šedivějších příbuzných.

Pro jistotu vědci provedli i molekulárně genetickou analýzu, při níž porovnali nový druh se zmiňovaným obrovským. Průzkum potvrdil, že oba druhy jsou sice blízcí příbuzní, ale v několika genech se liší. „To naznačuje, že oba druhy měly pravděpodobně společného předka. Kromě toho se v tropickém západním Atlantiku mohou vyskytovat i další dosud neobjevené druhy rodu bathynomus,“ doplňují.

Upozorňují, že nově zjištěné rozdíly mezi druhy mají důsledky pro ochranu přírody. „Některé druhy rodu bathynomus s komerčním potenciálem se staly cílem lovu hlubinnými vlečnými sítěmi,“ upozorňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 7 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 13 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 15 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.