U Mexika objevili stejnonožce příbuzného našim svinkám. Měří čtvrt metru

Vědci objevili nový druh mořského stejnonožce, který patří mezi bathynomy. Tito příbuzní svinek a stínek žijí v nejhlubších částech oceánu, kde mohou dosahovat na souši neobvyklých rozměrů. Platí to i o novém zástupci této skupiny, který dostal jméno Bathynomus yucatanensis. Měří čtvrt metru.

Hlubokomořští stejnonožci patří do stejné skupiny jako jejich suchozemští kolegové, kteří se živí rozkládající se hmotou a zná je asi každý, kdo někdy zvedl kámen nebo se hrabal na zahradě. I vizuálně vypadají podobně, zásadně se ale liší velikostí. Největší příslušníci mořských druhů dorůstají až půl metru. Podobně jako stínky a svinky sice vypadají trošku děsivě, pro člověka jsou ale zcela neškodné.

Nález druhu Bathynomus yucatanensis je dalším přírůstkem do katalogu známých bathynomů, celkem jich jsou známy asi tři desítky. Badatelé jej objevili v Mexickém zálivu a je už třetím známým stejnonožcem, který v těchto vodách žije.

Stínka obecná
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci se zpočátku domnívali, že se jedná o nějakou variaci jednoho z největších a nejznámějších hlubokomořských stejnonožců bathynoma obrovského. Bližší zkoumání exempláře, který byl chycen do pasti s návnadou v roce 2017 v Mexickém zálivu u poloostrova Yucatán v hloubce asi 600 až 800 metrů, ale odhalilo řadu unikátních znaků. 

Oceánologové ho odchytili živého a tvor dodnes žije v japonském akváriu Enošima. Od svých příbuzných se lehce odlišuje. „Ve srovnání s nimi má štíhlejší tělesné proporce a je celkově kratší,“ popsali vědci. Má také delší tykadla, s bathynomem obrovským ho naopak spojuje stejný počet ostnů, které vyčnívají z ocasního konce.

Fascinující stejnonožci

„Bathynomus obrovský byl objeven před více než sto lety a dosud bylo prozkoumáno více než tisíc exemplářů, aniž by se dosud objevil náznak, že by se mohlo jednat o jiný druh se stejným počtem ostnů,“ dodávají autoři výzkumu. Nově objevený druh má také jinou barvu: skvrnité, krémově žluté zbarvení krunýře ho výrazně odlišuje od jeho šedivějších příbuzných.

Pro jistotu vědci provedli i molekulárně genetickou analýzu, při níž porovnali nový druh se zmiňovaným obrovským. Průzkum potvrdil, že oba druhy jsou sice blízcí příbuzní, ale v několika genech se liší. „To naznačuje, že oba druhy měly pravděpodobně společného předka. Kromě toho se v tropickém západním Atlantiku mohou vyskytovat i další dosud neobjevené druhy rodu bathynomus,“ doplňují.

Upozorňují, že nově zjištěné rozdíly mezi druhy mají důsledky pro ochranu přírody. „Některé druhy rodu bathynomus s komerčním potenciálem se staly cílem lovu hlubinnými vlečnými sítěmi,“ upozorňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 17 mminutami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 1 hhodinou

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 2 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 18 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 19 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 21 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 22 hhodinami

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.