U Mexika objevili stejnonožce příbuzného našim svinkám. Měří čtvrt metru

Vědci objevili nový druh mořského stejnonožce, který patří mezi bathynomy. Tito příbuzní svinek a stínek žijí v nejhlubších částech oceánu, kde mohou dosahovat na souši neobvyklých rozměrů. Platí to i o novém zástupci této skupiny, který dostal jméno Bathynomus yucatanensis. Měří čtvrt metru.

Hlubokomořští stejnonožci patří do stejné skupiny jako jejich suchozemští kolegové, kteří se živí rozkládající se hmotou a zná je asi každý, kdo někdy zvedl kámen nebo se hrabal na zahradě. I vizuálně vypadají podobně, zásadně se ale liší velikostí. Největší příslušníci mořských druhů dorůstají až půl metru. Podobně jako stínky a svinky sice vypadají trošku děsivě, pro člověka jsou ale zcela neškodné.

Nález druhu Bathynomus yucatanensis je dalším přírůstkem do katalogu známých bathynomů, celkem jich jsou známy asi tři desítky. Badatelé jej objevili v Mexickém zálivu a je už třetím známým stejnonožcem, který v těchto vodách žije.

Stínka obecná
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci se zpočátku domnívali, že se jedná o nějakou variaci jednoho z největších a nejznámějších hlubokomořských stejnonožců bathynoma obrovského. Bližší zkoumání exempláře, který byl chycen do pasti s návnadou v roce 2017 v Mexickém zálivu u poloostrova Yucatán v hloubce asi 600 až 800 metrů, ale odhalilo řadu unikátních znaků. 

Oceánologové ho odchytili živého a tvor dodnes žije v japonském akváriu Enošima. Od svých příbuzných se lehce odlišuje. „Ve srovnání s nimi má štíhlejší tělesné proporce a je celkově kratší,“ popsali vědci. Má také delší tykadla, s bathynomem obrovským ho naopak spojuje stejný počet ostnů, které vyčnívají z ocasního konce.

Fascinující stejnonožci

„Bathynomus obrovský byl objeven před více než sto lety a dosud bylo prozkoumáno více než tisíc exemplářů, aniž by se dosud objevil náznak, že by se mohlo jednat o jiný druh se stejným počtem ostnů,“ dodávají autoři výzkumu. Nově objevený druh má také jinou barvu: skvrnité, krémově žluté zbarvení krunýře ho výrazně odlišuje od jeho šedivějších příbuzných.

Pro jistotu vědci provedli i molekulárně genetickou analýzu, při níž porovnali nový druh se zmiňovaným obrovským. Průzkum potvrdil, že oba druhy jsou sice blízcí příbuzní, ale v několika genech se liší. „To naznačuje, že oba druhy měly pravděpodobně společného předka. Kromě toho se v tropickém západním Atlantiku mohou vyskytovat i další dosud neobjevené druhy rodu bathynomus,“ doplňují.

Upozorňují, že nově zjištěné rozdíly mezi druhy mají důsledky pro ochranu přírody. „Některé druhy rodu bathynomus s komerčním potenciálem se staly cílem lovu hlubinnými vlečnými sítěmi,“ upozorňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...