U amerických mrakodrapů ročně umírá 600 milionů ptáků. Kočky jsou ale ještě horší

Na 600 milionů ptáků přichází ve Spojených státech každý rok o život poté, co narazí do stěny některého z mrakodrapů. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na Cornellovu ornitologickou laboratoř informuje americká televize CNN. Pro opeřence jsou nejnebezpečnější města Chicago, Houston a Dallas.

Ptáky přitahuje umělé osvětlení v oknech výškových budov, ztrácejí orientaci a narážejí do stěn, přičemž se zraní nebo uhynou. Nejnaléhavější je tento problém v období jarní a podzimní migrace, kdy se miliardy ptáků přes území Spojených států vydávají na cestu mezi Kanadou a Latinskou Amerikou.

„Chicago, Houston a Dallas leží v srdci nejrušnějších severoamerických migračních koridorů,“ připomněl hlavní autor výzkumu Kyle Horton. „V kombinaci se skutečností, že jde o jedna z největších měst ve Spojených státech, to z nich bez ohledu na roční období dělá závažnou hrozbu pro ptáky,“ dodal.

Mnoho ptáků navíc létá v noci a mate je světlo vycházející z mrakodrapů. Někteří dezorientovaní jedinci hodiny poletují za oknem, dokud se zcela nevyčerpají. Ptáky také pletou rostliny umístěné v místnostech poblíž oken, protože je mohou považovat za místo, kam mohou dosednout.

Organizace New York City Audubon, která usiluje o ochranu ptáků a vhodného prostředí pro ně, upozorňuje, že není vhodné v okolí parků a jiné městské zeleně obkládat domy zrcadlovými skly. Ptáci proti nim létají, protože v nich vidí útočiště, ve skutečnosti ale narazí do stěny. Tato organizace se snaží přesvědčovat majitele mrakodrapů, aby ve snaze ochránit ptáky, ale i snížit náklady za energii, nechávali v domech zhasnout světla. A to samé doporučuje Kyle Horton i jednotlivcům: „Pokud nepotřebujete svítit, zhasněte.“

Kdo zabíjí ptáky?

Velmi často jsou ze zabíjení ptáků viněny větrné elektrárny – jejich vrtule mají být zodpovědné za úmrtí desítek milionů opeřenců ročně. Je sice pravda, že v okolí větrných elektráren opravdu ptáci umírají. Ale vědecká studie z roku 2009 popsala, jaké je to množství vzhledem k vyrobené energii. Její čísla používá Americká asociace provozovatelů větrných elektráren (AWEA).

Podle oficiálních čísel AWEA mohou tato zařízení jen za 10 procent nepřirozených úmrtí ptáků v USA. Přitom asi třetina všech ptačích úmrtí připadá na příčiny přirozené, jako je třeba pád mláděte z hnízda. Mnohem více ptáků připraví o život i jaderné a fosilní elektrárny.

Ekolog Benjamin K. Sovacool to potvrzuje. Podle jeho výzkumu větrné elektrárny v USA zabijí ročně asi 45 tisíc ptáků, jaderné asi 460 tisíc a fosilní přes 24 milionů ptáků. 

Zcela nejhorší jsou ale pro ptáky obyčejné domácí kočky, které se pohybují venku. Vědecký časopis Nature Communications popsal před šesti roky, že jen kvůli kočkám v USA ročně zahyne mezi 1,4 a 3,7 miliardami ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 12 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 15 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 17 hhodinami
Načítání...