U amerických mrakodrapů ročně umírá 600 milionů ptáků. Kočky jsou ale ještě horší

Na 600 milionů ptáků přichází ve Spojených státech každý rok o život poté, co narazí do stěny některého z mrakodrapů. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na Cornellovu ornitologickou laboratoř informuje americká televize CNN. Pro opeřence jsou nejnebezpečnější města Chicago, Houston a Dallas.

Ptáky přitahuje umělé osvětlení v oknech výškových budov, ztrácejí orientaci a narážejí do stěn, přičemž se zraní nebo uhynou. Nejnaléhavější je tento problém v období jarní a podzimní migrace, kdy se miliardy ptáků přes území Spojených států vydávají na cestu mezi Kanadou a Latinskou Amerikou.

„Chicago, Houston a Dallas leží v srdci nejrušnějších severoamerických migračních koridorů,“ připomněl hlavní autor výzkumu Kyle Horton. „V kombinaci se skutečností, že jde o jedna z největších měst ve Spojených státech, to z nich bez ohledu na roční období dělá závažnou hrozbu pro ptáky,“ dodal.

Mnoho ptáků navíc létá v noci a mate je světlo vycházející z mrakodrapů. Někteří dezorientovaní jedinci hodiny poletují za oknem, dokud se zcela nevyčerpají. Ptáky také pletou rostliny umístěné v místnostech poblíž oken, protože je mohou považovat za místo, kam mohou dosednout.

Organizace New York City Audubon, která usiluje o ochranu ptáků a vhodného prostředí pro ně, upozorňuje, že není vhodné v okolí parků a jiné městské zeleně obkládat domy zrcadlovými skly. Ptáci proti nim létají, protože v nich vidí útočiště, ve skutečnosti ale narazí do stěny. Tato organizace se snaží přesvědčovat majitele mrakodrapů, aby ve snaze ochránit ptáky, ale i snížit náklady za energii, nechávali v domech zhasnout světla. A to samé doporučuje Kyle Horton i jednotlivcům: „Pokud nepotřebujete svítit, zhasněte.“

Kdo zabíjí ptáky?

Velmi často jsou ze zabíjení ptáků viněny větrné elektrárny – jejich vrtule mají být zodpovědné za úmrtí desítek milionů opeřenců ročně. Je sice pravda, že v okolí větrných elektráren opravdu ptáci umírají. Ale vědecká studie z roku 2009 popsala, jaké je to množství vzhledem k vyrobené energii. Její čísla používá Americká asociace provozovatelů větrných elektráren (AWEA).

Podle oficiálních čísel AWEA mohou tato zařízení jen za 10 procent nepřirozených úmrtí ptáků v USA. Přitom asi třetina všech ptačích úmrtí připadá na příčiny přirozené, jako je třeba pád mláděte z hnízda. Mnohem více ptáků připraví o život i jaderné a fosilní elektrárny.

Ekolog Benjamin K. Sovacool to potvrzuje. Podle jeho výzkumu větrné elektrárny v USA zabijí ročně asi 45 tisíc ptáků, jaderné asi 460 tisíc a fosilní přes 24 milionů ptáků. 

Zcela nejhorší jsou ale pro ptáky obyčejné domácí kočky, které se pohybují venku. Vědecký časopis Nature Communications popsal před šesti roky, že jen kvůli kočkám v USA ročně zahyne mezi 1,4 a 3,7 miliardami ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 4 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 14 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...