Co důležitého se stalo v posledním březnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který se na obrazovkách tentokrát výjimečně neobjeví v neděli, ale v pondělí v 18:30 na ČT24.
Dětská obrna je před vymýcením. Vakcínu objevitel nepatentoval, přišel tak o sedm miliard dolarů
Dětská obrna dlouho patřila mezi nejobávanější nemoci, nyní směřuje původce infekce Poliovirus k úplnému vymýcení ze světa. Právě před 65 lety (26. března 1953) oznámil americký virolog Jonas Salk objev vakcíny proti dětské obrně.
Nenechal si ji patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů. Na světě je v současnosti evidováno několik případů dětské obrny.
Oranžový sníh je všude. Do Evropy dorazil prach a písek z Afriky
Část řeckého území zahalil smog vytvořený z prachu, který přináší vítr přes Středozemní moře z Afriky. Na sociálních sítích se navíc objevily snímky lyžařů na evropských svazích pokrytých jemně oranžovým sněhem. Často fotografie doprovází popisek: Lyžování na Marsu.
Podle meteorologů jde o důsledek písečných bouří nad Saharou. „Nad Českou republiku se ale tento prach nedostane, vítr ho teď nese zejména nad Balkán a na Turecko,“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.
Video: Vědecký svět zmátla „pokuřující“ slonice
Experty na divoká zvířata překvapilo video, na němž volně žijící slonice nasává a pak vyfoukne popel, což na první pohled vypadá, že zvíře pokuřuje. Záběry natočil vědec Společnosti na ochranu přírody (Wildlife Conservation Society – WCS) v dubnu 2016 v lese v indickém státě Karnataka. Video zveřejnil až nyní, protože si neuvědomil, že jde možná o ojedinělý úkaz, který experti zatím neumí přesvědčivě vysvětlit.
Lidstvo bezohledně ničí rozmanitost přírody, varuje OSN. Člověk tak ohrožuje vlastní stabilitu
To, jak lidé ničí přírodu, rychle omezuje světovou kapacitu potravy i vody a v důsledku ohrožuje bezpečnost. Tvrdí to největší studie o biodiverzitě v posledním desetiletí. Byla zveřejněna v kolumbijském Medelínu a varuje před katastrofou, kterou může poškozování přírody člověku přivodit.
Poškozování biodiverzity může být podle vědců pro lidstvo stejně velkou hrozbou jako klimatická změna. Autoři zprávy poukazují na několik zásadních problémů. Jedním z nich je nadměrný rybolov v místech s největší koncentrací lidí – tedy v asijské části Tichomoří. Zpráva varuje, že do roku 2048 budou tato místa zcela vylovená, aniž by populace ryb měly šanci se obnovit.
Dalším problémem je nedostatek pitné vody v Americe – od roku 1950 poklesla její dostupnost na polovinu. Pro Evropu je zase největším rizikem úbytek druhů zvířat: za pouhých posledních 10 let ubyly výrazně počty 42 druhů zvířat na našem kontinentu.
Globální oteplování nás připraví o blesky, předvídají vědci
Pokud se lidstvu nepodaří zkrotit globální změny klimatu, hrozí do konce tohoto století úbytek blesků až o patnáct procent. Vyplývá to z výzkumu zveřejněném v prestižním odborném časopise Nature Climate Change.
Důkaz o klimatické změně v Česku leží ve vodních nádržích, ukazují hydrobiologové.
Úbytek blesků pro lidstvo výjimečně nepředstavuje špatnou zprávu, pokud se neobjeví neočekávané vedlejší důsledky. Teplejší planeta totiž bude náchylnější k suchu, a tedy by mohlo růst riziko lesních požárů; s poklesem množství blesků by se mohlo riziko těchto katastrof snížit. Navíc ubude počet případů, kdy blesky zasáhnou infrastrukturu a také to bude mít dopad na to, jak skleníkové plyny ovlivňují atmosféru – vědci mají podezření, že i tady by se mohl tento efekt nějak projevit.
NASA zklamala astronomy. Oznámila, že Webbův dalekohled má zpoždění
Americká kosmická agentura NASA v úterý večer zklamala řadu vědců, kteří se těší na to, až vesmírný dalekohled Jamese Webba nahlédne na samotný okraj vesmíru – a možná až na jeho počátek. Přestože tento přístroj v podstatě vidí za oponu času, jemu samotnému teď čas chybí.
NASA na tiskové konferenci oznámila, že start jedinečného přístroje odsouvá až na květen 2020. Šéf NASA Robert Lightfood současně přiznal, že porostou náklady na projekt, přičemž plánovaných osm miliard dolarů stačit nebude. Agentura upřesní informace do června letošního roku, kdy by už měla znát lepší kalkulace. Pokud cena překročí zmíněných osm miliard, bude muset vše schvalovat Kongres.
Lidstvo si vypěstovalo závislost na antibiotikách. Spotřeba děsivě roste, varuje studie
Přes hrozbu globální zdravotnické krize, kterou může vyvolat odolnost bakterií vůči antibiotikům, spotřeba těchto léčiv stále roste. A je to čím dál větší problém. Nová studie popsala, že mezi roky 2000 a 2015 vzrostla spotřeba antibiotik u lidí o 39 procent. Autoři to popsali na 76 zemích světa, jde tedy zatím o nejrozsáhlejší analýzu globálních trendů.
Za výzkumem stojí experti z univerzit v Princetonu, Curychu a v Antverpách. Spotřeba antibiotik se podle nich zvýšila za sledovanou dobu z 11,3 na 15,7 denních dávek na tisíc obyvatel. Odolnost vůči antibiotikům se stává globálním zdravotnickým problémem; když se objeví na jednom místě planety, velmi rychle se rozšíří i do jiných oblastí Země.
