Co důležitého se stalo během posledního říjnového týdne v české i světové vědě?
Týden ve vědě: Od hybridních jelenů po nový nástroj na změnu lidských genů
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkumu v Česku i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Hybridi se šíří. V Česku přibývá kříženců jelenů evropských a jelenů sika, poznáte je po hlase
Není jelen jako jelen. Z českých lesů se stále častěji ozývá zvuk, který naši dědové vůbec neznali. Tento hlas patří kříženci dvou druhů jelenů – našeho jelena evropského a nepůvodního jelena siky.
Podle odborníků mezidruhového křížení přibývá, což ohrožuje především populaci jelena evropského. Čeští vědci ji proto chtějí zmapovat. Pomoci jim v tom může i veřejnost. Jak? Stačí jen jít do přírody, hlas jelena nahrát a pak poslat vědcům.
Za 25 let zmizelo 75 procent létajícího hmyzu. Je to armagedon, bědují biologové
Za poslední čtvrtstoletí ubyly tři čtvrtiny létajícího hmyzu, uvádí nová vědecká studie. A netýká se to nějaké exotické africké nebo asijské země, tento výzkum provedli biologové v sousedním Německu. Podobné údaje ale přicházejí i z dalších zemí Evropy.
Hmyz je nedílnou součástí pozemských ekosystémů – bez něj by toho fungovalo jen málo. Podle vědců, kteří na studii pracovali, je svět kvůli úbytku hmyzu na hraně „ekologického armagedonu“, pochopitelně se závažnými dopady na lidskou společnost.
Lasery, které umí svařovat na několik metrů i léčit. Česká technologie hodlá ohromit svět
Technologická agentura České republiky podpořila výzkum účinného laseru, který je schopný konkurovat těm nejlepším na světovém trhu. Používat se může v automobilovém průmyslu i při náročných lékařských operacích.
Výzkumníci vyvinuli thuliový vláknový laser (Tm laser) o vlnové délce světelného záření 2 mikrometry, která je mimo jiné ideální pro opracování polymerů. „Laicky řečeno tímto laserem lze rychle a velmi kvalitně opracovávat čiré polymery a nedochází přitom k jejich nežádoucímu zabarvení,“ vysvětlil Tomáš Mužík ze společnosti Matex PM, která se na vývoji podílela.
Sex pohybuje horami. Páření lososů má geologické dopady
Na Washingtonské státní univerzitě vznikla studie, jejíž autor dokazuje, že rozmnožovací zvyklosti lososů mohou měnit profil řek, čímž mají dopad na vývoj celých vodních toků. Tato práce je jednou z prvních, které upozorňují na to, jak zásadní je vliv lososů na celý ekosystém i to, jak jsou schopní přetvářet svět.
Rejskům se během zimy zmenší mozek o 20 procent. Na jaře zase vyroste, prokázal výzkum
Během zimy se lebka rejska scvrkne až o 15 procent, na jaře se ale dokáže zvětšit téměř na původní velikost. Tato zvířátka se totiž neukládají k zimnímu spánku a během chladných měsíců ztrácí až dvacet procent hmotnosti. Během léta pak svou hmotnost téměř zdvojnásobí.
Němečtí biologové rejsky intenzivně studovali a zjistili, že se úbytek hmotnosti netýká jen tuku a měkkých orgánů, ale také kostí a dokonce i mozku.
Je tu CRISPR 2 – nástroj, který umí zcela měnit lidské geny. Možnosti jsou neomezené
Vrozená slepota, cystická fibróza a desítky dalších dědičných chorob mají společnou jednu věc: způsobuje je jediný překlep v genetickém kódu. Doposud nebyly tyto choroby léčitelné, vědci neuměli tak drobné dílečky genetické skládačky zaměřit.
Vědci představili nový nástroj, který podle nich může způsobit revoluci v medicíně. Dokážou pomocí něj opravovat ty nejjemnější stavební kameny lidského těla, což může pomoci léčit právě výše zmíněné choroby.
