Třináctiletý Brit trpěl stovkami epileptických záchvatů denně. Pomohl implantát v lebce

Třináctiletý britský chlapec dostal jako první pacient na světě speciální implantát, který mu snižuje počet a sílu epileptických záchvatů. Zařízení je uložené v lebce, nabíjí se bezdrátově. A mladíkovi vrátilo dětství.

Oranovi je třináct let. Je to obyčejný britský kluk ze Sommersetu. Jenže na rozdíl od ostatních dětí jeho věku si dětství moc neužívá. „Epilepsie ho o dětství připravila,“ uvedla pro stanici BBC jeho matka. Teď ale chlapec dostal novou naději, že si bude moci života užívat jako ostatní.

Přestavuje ji přístroj, kterému se říká neurostimulátor. Oran ho má voperovaný v lebce a zařízení vysílá elektrické signály hluboko do jeho mozku. Osmihodinový chirurgický zákrok proběhl vloni na podzim a lékaři teď zveřejnili výsledky: záchvatů od té doby ubylo o osmdesát procent.

Podle Oranovy matky má teď její syn mnohem lepší život.

Neléčitelná epilepsie

Experimentální zákrok proběhl v londýnské nemocnici Great Ormond Street Hospital, která má špičkové oddělení na léčbu vzácných nemocí, jimiž trpí děti. Díky široké síti dárců si může dovolit provádět náročné zákroky, které jsou na samotných hranicích schopností současné lékařské vědy. Pro implantát se lékaři rozhodli kvůli povaze nemoci, kterou chlapec trpí.

Lennox-Gastautův syndrom (LGS) patří mezi nejzávažnějších epileptická onemocnění, která vznikají už v dětství. Je typický výskytem různých typů epileptických záchvatů, opožděním tělesného vývoje a důsledkem bývají také nejrůznější poruchy chování. A zatím neexistuje žádná léčba. Vše, co lékaři dosud zkoušeli, narazilo na neúspěch.

U Orana se tato nemoc rozvinula v jeho třech letech, do té doby to byl zcela zdravý chlapec. Pak se ale během několika měsíců jeho život zcela změnil: každý den zažívá epileptické záchvaty. A nejsou to jen dva nebo tři za den, mohou jich být i desítky, a když je to hodně špatný den, tak i stovky. Některé mají podle jeho matky takovou sílu, že její syn ztrácí vědomí. Prognóza zněla: bez šance na léčbu, stav se bude jen zhoršovat.

Kadetský projekt

Jako kadeti se označují uchazeči nebo čekatelé. A právě CADET se jmenuje projekt, který Oranovi pomohl. V Great Ormond Street Hospital testují nejrůznější přelomové terapie proti nejtěžším formám epilepsie, všechny jsou založené na principu takzvané hluboké mozkové stimulace.

Jak to funguje? Záchvaty epilepsie jsou vyvolány abnormálními výbuchy elektrické aktivity v mozku. Vědce napadlo, že by se tato překotná aktivita dala „vypnout“, kdyby se proti ní vyslal podobně silný pulz, navzájem by se oba vyrušily a k záchvatu by vůbec nedošlo.

Britská společnost Amber Therapeutics takové zařízení dokázala vyrobit. Neurotransmiter Picostim je dostatečně účinný, aby většinu nebezpečné aktivity potlačil, a současně dost malý, aby se vešel do lebeční kosti mladého člověka a nijak ho neomezoval v životě.

Schéma implantátu Picostim
Zdroj: Bioinduction.com

Oran má teď v mozku umístěné dvě elektrody, které vedou až do hloubky thalamu, což je část mozku, jež je mimo jiné zodpovědná za přenášení vzruchů a smyslových vjemů dále v mozku. Elektrody pak vedou k samotnému přístroji.

Tento neurostimulátor vypadá jako tenoučký, asi třícentimetrový čtvereček; je umístěný do otvoru vyhloubeného v chlapcově lebce. Zařízení spotřebuje poměrně dost energie, ale vědci přišli na to, jak ho nabíjet, aniž by to mladíkovi příliš komplikovalo život: elektřinu získává z bezdrátových sluchátek, zatímco s nimi například sleduje televizi.

Nové, radikální, pokrokové

Podobné metody se už proti epilepsii používaly dříve, ale s mnoha omezeními, například stimulátor musel být implantovaný v hrudi dítěte. Výsledky nebyly úplně uspokojivé zejména vzhledem k počtu komplikací, které byly spojené s vedením elektrod přes významnou část těla.

Umístění thalamu v mozku
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová metoda podle lékařů z Great Ormond Street Hospital může většinu těchto problémů odstranit – ale zatím samozřejmě nemohou vyloučit, že se v průběhu času neobjeví nové. Jde o prvního pacienta, takže se různé komplikace dají očekávat.

Zatím se žádné větší ale neobjevily. Naopak, Oran se vrhnul po hlavě do koníčku, o němž až doposud mohl jen snít – začal jezdit na koni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...