Tři oči a 142 končetin. Podivné listonohy v Česku zachraňují závody terénních vozů

Vypadají jako trilobiti, jsou i podobně staří - a současný stav světa jim vůbec nepřeje. Jeden z mála způsobů, jak zachránit ohrožené listonohy, jsou závody terénních automobilů.

Listonohové jsou taková žijící vzpomínka na minulost. Vznikli před 200 miliony lety, sdíleli tedy naši planetu s dinosaury. Jenže v české přírodě je to s nimi kvůli změnám v krajině špatné - bez pomoci lidí by nepřežili.

Ochránci přírody je musí zachraňovat velmi netradičním způsobem. Terénní auta jim v krajině vyjíždějí místa, kde by pro ně mohly vzniknout ideální podmínky k životu.

Ochránci přírody pustili tento víkend na jeden den do chráněné oblasti nad Litoměřicemi offroady. Právě tady listonohové žijí; umí totiž přežívat jen v kalužích, které v létě přesychají. Ideálním biotopem jsou tedy pro ně vyjeté koleje od automobilů.

Kriticky ohrožený korýš se u nás vyskytuje především v kalužích na bahnitých cestách. Proto se mu dříve  obzvlášť dařilo v místech, kde cvičila armáda s těžkou technikou. Když ale vojska odešla, zmizel také.

Kvůli jeho záchraně se tento víkend koná závod aut v Babinech na Litoměřicku. Auta vedle „výroby kaluží“ zároveň roznášejí po celé oblasti vajíčka listonohů - díky tomu se mohou tito bizarně vypadající korýši šířit z jedné louže do druhé.

2 minuty
Události: Terénní auta zachraňují listonoha
Zdroj: ČT24

Co je listonoh zač?

Listonoh je jeden z nejstarších živočichů dosud žijících na Zemi. Poprvé se listonohové na Zemi objevili před asi 200 miliony lety, v době druhohor, tedy v době plazů a dinosaurů - na řadě fosílií jsou zachyceni přímo vedle sebe. 

Existuje jich několik druhů, měří od několika milimetrů až po 10 centimetrů. Jsou to tvorové specializovaní na přežívání nepříznivých podmínek - dokázali se vypořádat s několika změnami klimatu a většinou velkých vymírání druhů. Jejich schopností je totiž vydržet mráz i sucho po dobu delší než 30 let - v tomto stavu mohou přežívat doby nepříznivých klimatických stavů i nedostatku přírodních zdrojů.

Na likvidaci přírody způsobenou člověkem však zřejmě nestačí - jediné, co potřebují, je čistá voda - a tu jim člověk v jejich biotopech likviduje.

Tvor s pravěkými parametry

Listonoh je vlastně korýš, jeho blízkými příbuznými jsou například krevetky nebo třeba podobně ohrožení ostrorepové. Že je to tvor z počátků času, naznačuje rovnou několik jeho vlastností. Má například tři oči - tedy něco, co je v „moderní přírodě“ krajně nezvyklé.

Dokáže se rozmnožovat pohlavně, ale když je to potřeba, funguje také jako hermafrodit (produkuje vajíčka i spermie) a může se množit i pomocí parthenogeneze - tedy jen pomocí vajíček. 

Spojenec lidstva

Mohlo by se zdát, že tento tvor nemá pro člověka žádný význam. Ale to je omyl, některé druhy listonohů zachraňují miliony lidských životů - o to větším problémem je jejich vymírání. V Africe se totiž listonohové živí larvami komárů, které přenáší smrtící západonilskou horečku. Toto onemocnění má u člověka až patnáctiprocentní úmrtnost - každá zlikvidovaná larva má velkou cenu.

V Japonsku si zase listonohů váží proto, že v místech, kde se pěstuje rýže, likvidují řasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...