Tři oči a 142 končetin. Podivné listonohy v Česku zachraňují závody terénních vozů

Vypadají jako trilobiti, jsou i podobně staří - a současný stav světa jim vůbec nepřeje. Jeden z mála způsobů, jak zachránit ohrožené listonohy, jsou závody terénních automobilů.

Listonohové jsou taková žijící vzpomínka na minulost. Vznikli před 200 miliony lety, sdíleli tedy naši planetu s dinosaury. Jenže v české přírodě je to s nimi kvůli změnám v krajině špatné - bez pomoci lidí by nepřežili.

Ochránci přírody je musí zachraňovat velmi netradičním způsobem. Terénní auta jim v krajině vyjíždějí místa, kde by pro ně mohly vzniknout ideální podmínky k životu.

Ochránci přírody pustili tento víkend na jeden den do chráněné oblasti nad Litoměřicemi offroady. Právě tady listonohové žijí; umí totiž přežívat jen v kalužích, které v létě přesychají. Ideálním biotopem jsou tedy pro ně vyjeté koleje od automobilů.

Kriticky ohrožený korýš se u nás vyskytuje především v kalužích na bahnitých cestách. Proto se mu dříve  obzvlášť dařilo v místech, kde cvičila armáda s těžkou technikou. Když ale vojska odešla, zmizel také.

Kvůli jeho záchraně se tento víkend koná závod aut v Babinech na Litoměřicku. Auta vedle „výroby kaluží“ zároveň roznášejí po celé oblasti vajíčka listonohů - díky tomu se mohou tito bizarně vypadající korýši šířit z jedné louže do druhé.

Nahrávám video

Co je listonoh zač?

Listonoh je jeden z nejstarších živočichů dosud žijících na Zemi. Poprvé se listonohové na Zemi objevili před asi 200 miliony lety, v době druhohor, tedy v době plazů a dinosaurů - na řadě fosílií jsou zachyceni přímo vedle sebe. 

Existuje jich několik druhů, měří od několika milimetrů až po 10 centimetrů. Jsou to tvorové specializovaní na přežívání nepříznivých podmínek - dokázali se vypořádat s několika změnami klimatu a většinou velkých vymírání druhů. Jejich schopností je totiž vydržet mráz i sucho po dobu delší než 30 let - v tomto stavu mohou přežívat doby nepříznivých klimatických stavů i nedostatku přírodních zdrojů.

Na likvidaci přírody způsobenou člověkem však zřejmě nestačí - jediné, co potřebují, je čistá voda - a tu jim člověk v jejich biotopech likviduje.

Tvor s pravěkými parametry

Listonoh je vlastně korýš, jeho blízkými příbuznými jsou například krevetky nebo třeba podobně ohrožení ostrorepové. Že je to tvor z počátků času, naznačuje rovnou několik jeho vlastností. Má například tři oči - tedy něco, co je v „moderní přírodě“ krajně nezvyklé.

Dokáže se rozmnožovat pohlavně, ale když je to potřeba, funguje také jako hermafrodit (produkuje vajíčka i spermie) a může se množit i pomocí parthenogeneze - tedy jen pomocí vajíček. 

Spojenec lidstva

Mohlo by se zdát, že tento tvor nemá pro člověka žádný význam. Ale to je omyl, některé druhy listonohů zachraňují miliony lidských životů - o to větším problémem je jejich vymírání. V Africe se totiž listonohové živí larvami komárů, které přenáší smrtící západonilskou horečku. Toto onemocnění má u člověka až patnáctiprocentní úmrtnost - každá zlikvidovaná larva má velkou cenu.

V Japonsku si zase listonohů váží proto, že v místech, kde se pěstuje rýže, likvidují řasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 51 mminutami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 1 hhodinou

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.