Teenagery v USA zasáhla pandemie pohodlnosti. Jen devět procent z nich se během covidu dostatečně hýbalo

Podle amerických pediatrů by si rodiče teenagerů měli vzít jasné novoroční předsevzetí – přimět své potomky více se hýbat. Nový výzkum totiž prokázal, že jen devět procent dospívajících v USA se během pandemie dostatečně pohybovalo.

Doporučení pro dospívající říká, že mladí lidé by se měli denně věnovat nějaké fyzické aktivitě nejméně 60 minut denně. Už před pandemií se to v USA dařilo jen šestnácti procentům dětí a krize to ještě zhoršila; během ní tento cíl dosáhlo pouhých devět procent amerických teenagerů.

„Pandemie vedla ke zrušení hodin tělesné výchovy a organizovaných sportů a k uzavření tělocvičen a rekreačních zařízení. Současně vedla k nárůstu používání aktivit před obrazovkami a monitory, což způsobilo nižší fyzickou aktivitu dospívajících,“ uvedl hlavní autor studie doktor Jason Nagata, který pracuje jako odborný asistent pediatrie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.

Ve své studii zjistil, že změny měly prokazatelné negativní důsledky, jejichž míra a dopady se teprve budou ukazovat – a s vysokou pravděpodobností budou dlouhodobé. Krátkodobě vedla nižší fyzická aktivita ke zhoršení duševního zdraví, většímu stresu a také k větším obavám z pandemie a jejích konsekvencí.

Nagatův tým vycházel z údajů shromážděných v roce 2020 ve výzkumu Adolescent Brain Cognitive Development Study, do něhož se zapojilo více než pět tisíc amerických dospívajících ve věku od deseti do čtrnácti let. 

„Fyzická aktivita může podpořit fyzické a duševní zdraví mladých lidí,“ řekl Nagata. „Zjistili jsme, že dospívající, kteří byli během pandemie aktivnější, vykazovali silnější emocionální pohodu a cítili se více sociálně propojeni s ostatními.“

U menšin byly dopady horší

Dospívající uváděli, že během pandemie se v průměru věnovali dvěma hodinám fyzické aktivity týdně. Tyto odhady byly nižší u dospívajících jiné barvy pleti – černošští, latinskoameričtí a indiánští dospívající uváděli v průměru dokonce jen devadesát minut fyzické aktivity týdně.

„Zaznamenali jsme významné rasové a socioekonomické rozdíly v pohybové aktivitě, které mohou odrážet nerovný přístup k bezpečným venkovním rekreačním prostorám,“ konstatoval spoluautor studie Kyle T. Ganson.

„Rodiče by měli své děti povzbuzovat, aby se více hýbaly a méně seděly,“ dodává Nagata. „Navzdory narušením způsobeným pandemií zvažte rodinné aktivity, chození do přírody nebo alespoň účast na virtuálních cvičebních kurzech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 14 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled