Teenagery v USA zasáhla pandemie pohodlnosti. Jen devět procent z nich se během covidu dostatečně hýbalo

Podle amerických pediatrů by si rodiče teenagerů měli vzít jasné novoroční předsevzetí – přimět své potomky více se hýbat. Nový výzkum totiž prokázal, že jen devět procent dospívajících v USA se během pandemie dostatečně pohybovalo.

Doporučení pro dospívající říká, že mladí lidé by se měli denně věnovat nějaké fyzické aktivitě nejméně 60 minut denně. Už před pandemií se to v USA dařilo jen šestnácti procentům dětí a krize to ještě zhoršila; během ní tento cíl dosáhlo pouhých devět procent amerických teenagerů.

„Pandemie vedla ke zrušení hodin tělesné výchovy a organizovaných sportů a k uzavření tělocvičen a rekreačních zařízení. Současně vedla k nárůstu používání aktivit před obrazovkami a monitory, což způsobilo nižší fyzickou aktivitu dospívajících,“ uvedl hlavní autor studie doktor Jason Nagata, který pracuje jako odborný asistent pediatrie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.

Ve své studii zjistil, že změny měly prokazatelné negativní důsledky, jejichž míra a dopady se teprve budou ukazovat – a s vysokou pravděpodobností budou dlouhodobé. Krátkodobě vedla nižší fyzická aktivita ke zhoršení duševního zdraví, většímu stresu a také k větším obavám z pandemie a jejích konsekvencí.

Nagatův tým vycházel z údajů shromážděných v roce 2020 ve výzkumu Adolescent Brain Cognitive Development Study, do něhož se zapojilo více než pět tisíc amerických dospívajících ve věku od deseti do čtrnácti let. 

„Fyzická aktivita může podpořit fyzické a duševní zdraví mladých lidí,“ řekl Nagata. „Zjistili jsme, že dospívající, kteří byli během pandemie aktivnější, vykazovali silnější emocionální pohodu a cítili se více sociálně propojeni s ostatními.“

U menšin byly dopady horší

Dospívající uváděli, že během pandemie se v průměru věnovali dvěma hodinám fyzické aktivity týdně. Tyto odhady byly nižší u dospívajících jiné barvy pleti – černošští, latinskoameričtí a indiánští dospívající uváděli v průměru dokonce jen devadesát minut fyzické aktivity týdně.

„Zaznamenali jsme významné rasové a socioekonomické rozdíly v pohybové aktivitě, které mohou odrážet nerovný přístup k bezpečným venkovním rekreačním prostorám,“ konstatoval spoluautor studie Kyle T. Ganson.

„Rodiče by měli své děti povzbuzovat, aby se více hýbaly a méně seděly,“ dodává Nagata. „Navzdory narušením způsobeným pandemií zvažte rodinné aktivity, chození do přírody nebo alespoň účast na virtuálních cvičebních kurzech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...