Technologickou „Nobelovu cenu“ dostal Fin Suntola. Díky němu máme malé mobily

Nezávislá finská nadace Technology Academy Finland (TAF) v úterý večer udělila své prestižní a velmi štědře dotované ocenění Millenium, označované někdy za technologickou Nobelovu cenu, domácímu vědci. Fyzik Tuomo Suntola ji dostal za svůj příspěvek k vývoji procesorů pro výkonné počítače a mobilní telefony.

Cenu dotovanou milionem eur (zhruba 25,7 milionu korun) dostal Fin za to, že díky jeho technologii jsou přístroje výpočetní techniky „navzdory stále rostoucímu výkonu stále menší a cenově příznivější“, zdůvodnila volbu laureáta nadace, která své ocenění uděluje každé dva roky.

Suntola se podílel na vývoji takzvané depozice atomárních vrstev (ALD), která se používá při výrobě velmi tenkých fólií a potahů pro mikroprocesory a digitální paměti. Komponenty s těmito izolačními nebo vodivými vrstvami jsou používány prakticky ve všech moderních počítačích a chytrých telefonech, uvedla agentura DPA.

Neviditelná technologie je všude kolem nás

„Metoda ALD je parádním příkladem technologie, která je před uživatelem skrytá, ale přesto je rozhodující pro viditelný vývoj,“ vysvětlila předsedkyně poroty Päivi Törmäová. Metodu lze podle ní použít také při zvyšování výkonu solárních kolektorů, LED diod a lithiových baterií pro elektromobily.

Technologickou cenu Millenium dostávají vědci za inovativní technologie, které zlepšují kvalitu života a podporují udržitelný rozvoj. V minulosti ocenění dostali například finský programátor a otec operačního systému Linux Linus Torvalds, japonský vědec Šinja Jamanaka věnující se výzkumu kmenových buněk nebo japonský vynálezce úsporných LED diod Šuji Nakamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 35 mminutami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 23 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...