Technologickou „Nobelovu cenu“ dostal Fin Suntola. Díky němu máme malé mobily

Nezávislá finská nadace Technology Academy Finland (TAF) v úterý večer udělila své prestižní a velmi štědře dotované ocenění Millenium, označované někdy za technologickou Nobelovu cenu, domácímu vědci. Fyzik Tuomo Suntola ji dostal za svůj příspěvek k vývoji procesorů pro výkonné počítače a mobilní telefony.

Cenu dotovanou milionem eur (zhruba 25,7 milionu korun) dostal Fin za to, že díky jeho technologii jsou přístroje výpočetní techniky „navzdory stále rostoucímu výkonu stále menší a cenově příznivější“, zdůvodnila volbu laureáta nadace, která své ocenění uděluje každé dva roky.

Suntola se podílel na vývoji takzvané depozice atomárních vrstev (ALD), která se používá při výrobě velmi tenkých fólií a potahů pro mikroprocesory a digitální paměti. Komponenty s těmito izolačními nebo vodivými vrstvami jsou používány prakticky ve všech moderních počítačích a chytrých telefonech, uvedla agentura DPA.

Neviditelná technologie je všude kolem nás

„Metoda ALD je parádním příkladem technologie, která je před uživatelem skrytá, ale přesto je rozhodující pro viditelný vývoj,“ vysvětlila předsedkyně poroty Päivi Törmäová. Metodu lze podle ní použít také při zvyšování výkonu solárních kolektorů, LED diod a lithiových baterií pro elektromobily.

Technologickou cenu Millenium dostávají vědci za inovativní technologie, které zlepšují kvalitu života a podporují udržitelný rozvoj. V minulosti ocenění dostali například finský programátor a otec operačního systému Linux Linus Torvalds, japonský vědec Šinja Jamanaka věnující se výzkumu kmenových buněk nebo japonský vynálezce úsporných LED diod Šuji Nakamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...