Tady vznikal lék proti HIV. Podívejte se do pracovny profesora Holého

V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích si zájemci mohou nově prohlédnout někdejší pracovnu světoznámého chemika Antonína Holého. Veřejnosti se poprvé představila ve středu. Obnovena byla v rámci rekonstrukce celého výzkumného areálu a výstavby nové budovy ústavu, náklady na to přesáhly dvě miliardy korun, uvedl mluvčí ústavu Dušan Brinzaník.

Profesor Holý, jehož léky pomáhají milionům pacientů s virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) nebo žloutenky typu B na celém světě, působil v ústavu organické chemie po většinu svého profesního života. Příjmy z jeho patentů a souvisejících licencí umožnily ústavu i kompletní rekonstrukci a stavbu nové budovy pro moderní laboratoře.

Nahrávám video

Po smrti Holého v roce 2012 udržovali jeho pracovnu někdejší spolupracovníci v téměř původním stavu, až počátkem loňského roku byla kvůli rekonstrukci vyklizena. Nyní se vrací na své místo a ústav ji zpřístupnil veřejnosti.

Laboratoř legendy

Na obnově pracovny se podílela i někdejší sekretářka a blízká spolupracovnice Holého Barbara Česneková. „Jsem moc ráda, že se podařilo vrátit na původní místo téměř vše, co tu po sobě pan profesor zanechal. Na své místo se vrátil třeba jeho zápisník, hrnek na kávu nebo jeden z jeho milovaných kaktusů. Chtěli jsme, aby návštěvník měl pocit, že si pan profesor jen odskočil do laboratoře a za chvíli se zase vrátí,“ uvedla Česneková.

„Antonín Holý zanechal na našem ústavu hlubokou stopu. I proto je pro nás důležité zachovat toto místo pokud možno v nezměněném stavu jako připomínku vědecké píle, která mu umožnila dosáhnout oněch zářných úspěchů a světové proslulosti,“ řekl ředitel ústavu Zdeněk Hostomský.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 14 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled