Tady vznikal lék proti HIV. Podívejte se do pracovny profesora Holého

V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích si zájemci mohou nově prohlédnout někdejší pracovnu světoznámého chemika Antonína Holého. Veřejnosti se poprvé představila ve středu. Obnovena byla v rámci rekonstrukce celého výzkumného areálu a výstavby nové budovy ústavu, náklady na to přesáhly dvě miliardy korun, uvedl mluvčí ústavu Dušan Brinzaník.

Profesor Holý, jehož léky pomáhají milionům pacientů s virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) nebo žloutenky typu B na celém světě, působil v ústavu organické chemie po většinu svého profesního života. Příjmy z jeho patentů a souvisejících licencí umožnily ústavu i kompletní rekonstrukci a stavbu nové budovy pro moderní laboratoře.

Nahrávám video

Po smrti Holého v roce 2012 udržovali jeho pracovnu někdejší spolupracovníci v téměř původním stavu, až počátkem loňského roku byla kvůli rekonstrukci vyklizena. Nyní se vrací na své místo a ústav ji zpřístupnil veřejnosti.

Laboratoř legendy

Na obnově pracovny se podílela i někdejší sekretářka a blízká spolupracovnice Holého Barbara Česneková. „Jsem moc ráda, že se podařilo vrátit na původní místo téměř vše, co tu po sobě pan profesor zanechal. Na své místo se vrátil třeba jeho zápisník, hrnek na kávu nebo jeden z jeho milovaných kaktusů. Chtěli jsme, aby návštěvník měl pocit, že si pan profesor jen odskočil do laboratoře a za chvíli se zase vrátí,“ uvedla Česneková.

„Antonín Holý zanechal na našem ústavu hlubokou stopu. I proto je pro nás důležité zachovat toto místo pokud možno v nezměněném stavu jako připomínku vědecké píle, která mu umožnila dosáhnout oněch zářných úspěchů a světové proslulosti,“ řekl ředitel ústavu Zdeněk Hostomský.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...