Tady vznikal lék proti HIV. Podívejte se do pracovny profesora Holého

V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v pražských Dejvicích si zájemci mohou nově prohlédnout někdejší pracovnu světoznámého chemika Antonína Holého. Veřejnosti se poprvé představila ve středu. Obnovena byla v rámci rekonstrukce celého výzkumného areálu a výstavby nové budovy ústavu, náklady na to přesáhly dvě miliardy korun, uvedl mluvčí ústavu Dušan Brinzaník.

Profesor Holý, jehož léky pomáhají milionům pacientů s virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV) nebo žloutenky typu B na celém světě, působil v ústavu organické chemie po většinu svého profesního života. Příjmy z jeho patentů a souvisejících licencí umožnily ústavu i kompletní rekonstrukci a stavbu nové budovy pro moderní laboratoře.

Nahrávám video

Po smrti Holého v roce 2012 udržovali jeho pracovnu někdejší spolupracovníci v téměř původním stavu, až počátkem loňského roku byla kvůli rekonstrukci vyklizena. Nyní se vrací na své místo a ústav ji zpřístupnil veřejnosti.

Laboratoř legendy

Na obnově pracovny se podílela i někdejší sekretářka a blízká spolupracovnice Holého Barbara Česneková. „Jsem moc ráda, že se podařilo vrátit na původní místo téměř vše, co tu po sobě pan profesor zanechal. Na své místo se vrátil třeba jeho zápisník, hrnek na kávu nebo jeden z jeho milovaných kaktusů. Chtěli jsme, aby návštěvník měl pocit, že si pan profesor jen odskočil do laboratoře a za chvíli se zase vrátí,“ uvedla Česneková.

„Antonín Holý zanechal na našem ústavu hlubokou stopu. I proto je pro nás důležité zachovat toto místo pokud možno v nezměněném stavu jako připomínku vědecké píle, která mu umožnila dosáhnout oněch zářných úspěchů a světové proslulosti,“ řekl ředitel ústavu Zdeněk Hostomský.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 9 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...