Tableta inspirovaná želvím krunýřem by mohla nahradit injekce. Vědci ji testují u cukrovky

Vědci vyvinuli tabletku, která by mohla umožnit diabetikům, aby dostávali inzulin, aniž by si ho museli píchat injekčními stříkačkami. Podoba i funkce kapsle je inspirovaná tvarem želvích krunýřů. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Tabletka je velká asi 5 milimetrů a je připravená pomocí nejmodernějších metod biomedicíny. Označili ji jako SOMA, neboli  Self-Orienting Millimeter-scale Applicator, což znamená samostatně se orientující aplikátor o velikosti několika milimetrů.

Obsahuje miniaturní jehličku vytvořenou ze stlačeného inzulinu. Ten se uvolní do žaludeční stěny poté, co pacient kapsli spolkne. Lékaři už tento způsob podávání inzulinu otestovali, zatím však jen na laboratorních prasatech. Podařilo se jim tímto způsobem dopravit na místo obdobné množství účinné látky jako klasickým způsobem.

„Naší motivací bylo, aby pacienti mohli snadněji přijímat léky, zejména léčiva přijímaná zatím injekčně. Inzulin je klasickým příkladem, ale existují i další možnosti,“ uvedl v rozhovoru s deníkem The Guardian profesor Giovanni Traverso, který tuto biotechnologii vyvinul.

Injekce jsou bolestivé, poškozují tkáně a představují tak podle amerických vědců z Harvardovy univerzity, kde tabletky vznikly, překážku v léčení.

Inspirace přírodou

Tvar kapsle je inspirován krunýřem želvy pardálí, která se vyskytuje v jižní a východní Africe. Může měřit i víc než půl metru a je typická výrazným krunýřem, který jí umožňuje, aby se vrátila zpět na nohy, když se nešťastnou náhodou převrátí na záda.

A právě tvaru tohoto krunýře vědci využili, aby jehla byla za všech okolností namířena směrem k žaludeční stěně. Inzulinová jehla je připevněná stlačenou pružinkou, kterou blokuje pojistka z cukru. Po spolknutí se cukr v těle rozpustí, takže pružina vystřelí jehlu dostatečnou silou do žaludeční stěny. Kovová pružinka i zbytek tabletky se potom vyloučí z těla přirozenou cestou, což u prasat nevyvolalo žádné komplikace.

Celý proces je zcela nebolestivý, samotná žaludeční stěna totiž nemá žádné receptory bolesti, takže pacient nic necítí. Inzulinu potom trvá přibližně hodinu, než se uvolní do krevního oběhu.

Nahrávám video
Události: S cukrovkou se v Česku léčí 930 000 lidí. Jedním z rizik je neuropatie
Zdroj: ČT24

U prasat se podařilo tímto způsobem dostat do jejich těla asi pět miligramů inzulinu, což je množství, které vyžadují pacienti s cukrovkou druhého typu. Autoři nyní provádějí další testy, jak na prasatech, tak i na psech.

„Zůstává otázkou, zda nově vyvinutý způsob podávání léčiv bude vhodný zrovna pro léčbu diabetu. Injekční podávání inzulinu klasickým způsobem je totiž již nyní poměrně jednoduché, přesné a téměř nebolestivé. Naproti tomu podávání inzulínu v částicích SOMA by jistě nebylo vhodné pro více denních dávek a jen stěží by mohla být zajištěna přesná dávka, kterou léčba diabetu vyžaduje,“ komentoval výsledek studie, která vyšla v odborném časopise Science, František Saudek, který je přednostou Kliniky diabetologie IKEM.

Nový způsob by ale podle Saudka mohl být vhodný pro podávání řady jiných látek, které se rovněž za normálních okolností v zažívacím ústrojí nevstřebávají. To ale ukážou teprve klinické studie u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...