Tableta inspirovaná želvím krunýřem by mohla nahradit injekce. Vědci ji testují u cukrovky

Vědci vyvinuli tabletku, která by mohla umožnit diabetikům, aby dostávali inzulin, aniž by si ho museli píchat injekčními stříkačkami. Podoba i funkce kapsle je inspirovaná tvarem želvích krunýřů. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Tabletka je velká asi 5 milimetrů a je připravená pomocí nejmodernějších metod biomedicíny. Označili ji jako SOMA, neboli  Self-Orienting Millimeter-scale Applicator, což znamená samostatně se orientující aplikátor o velikosti několika milimetrů.

Obsahuje miniaturní jehličku vytvořenou ze stlačeného inzulinu. Ten se uvolní do žaludeční stěny poté, co pacient kapsli spolkne. Lékaři už tento způsob podávání inzulinu otestovali, zatím však jen na laboratorních prasatech. Podařilo se jim tímto způsobem dopravit na místo obdobné množství účinné látky jako klasickým způsobem.

„Naší motivací bylo, aby pacienti mohli snadněji přijímat léky, zejména léčiva přijímaná zatím injekčně. Inzulin je klasickým příkladem, ale existují i další možnosti,“ uvedl v rozhovoru s deníkem The Guardian profesor Giovanni Traverso, který tuto biotechnologii vyvinul.

Injekce jsou bolestivé, poškozují tkáně a představují tak podle amerických vědců z Harvardovy univerzity, kde tabletky vznikly, překážku v léčení.

Inspirace přírodou

Tvar kapsle je inspirován krunýřem želvy pardálí, která se vyskytuje v jižní a východní Africe. Může měřit i víc než půl metru a je typická výrazným krunýřem, který jí umožňuje, aby se vrátila zpět na nohy, když se nešťastnou náhodou převrátí na záda.

A právě tvaru tohoto krunýře vědci využili, aby jehla byla za všech okolností namířena směrem k žaludeční stěně. Inzulinová jehla je připevněná stlačenou pružinkou, kterou blokuje pojistka z cukru. Po spolknutí se cukr v těle rozpustí, takže pružina vystřelí jehlu dostatečnou silou do žaludeční stěny. Kovová pružinka i zbytek tabletky se potom vyloučí z těla přirozenou cestou, což u prasat nevyvolalo žádné komplikace.

Celý proces je zcela nebolestivý, samotná žaludeční stěna totiž nemá žádné receptory bolesti, takže pacient nic necítí. Inzulinu potom trvá přibližně hodinu, než se uvolní do krevního oběhu.

Nahrávám video

U prasat se podařilo tímto způsobem dostat do jejich těla asi pět miligramů inzulinu, což je množství, které vyžadují pacienti s cukrovkou druhého typu. Autoři nyní provádějí další testy, jak na prasatech, tak i na psech.

„Zůstává otázkou, zda nově vyvinutý způsob podávání léčiv bude vhodný zrovna pro léčbu diabetu. Injekční podávání inzulinu klasickým způsobem je totiž již nyní poměrně jednoduché, přesné a téměř nebolestivé. Naproti tomu podávání inzulínu v částicích SOMA by jistě nebylo vhodné pro více denních dávek a jen stěží by mohla být zajištěna přesná dávka, kterou léčba diabetu vyžaduje,“ komentoval výsledek studie, která vyšla v odborném časopise Science, František Saudek, který je přednostou Kliniky diabetologie IKEM.

Nový způsob by ale podle Saudka mohl být vhodný pro podávání řady jiných látek, které se rovněž za normálních okolností v zažívacím ústrojí nevstřebávají. To ale ukážou teprve klinické studie u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 17 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 23 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.