Sucho už těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. Řekl to Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu. Dubnové sucho je podle nedávné analýzy meteorologů horší než v předchozích dvou letech.

„Pro celou republiku dosud nemáme sebraná data, objíždíme to dvakrát do roka. Zatím jsme byli například v národních parcích České středohoří a České Švýcarsko. A třeba ve srovnání se Šumavou jsou na tom severní Čechy opravdu špatně,“ uvedl Kopecký.

„Pokud nenastane nějaká změna, tak to vypadá, že tam bude letošní sucho ještě horší než loňské, což je vidět právě v Českosaském Švýcarsku, kde se kalamita rozjela obrovským způsobem. Porosty tam odumírají jak působením sucha, tak i kůrovce,“ doplnil vědec.

Kopecký upozornil, že už loňské sucho bylo extrémní. „Třeba v Českém krasu loni buky, stromová dominanta, v létě shodily listí. Tak strom reaguje ve chvíli, kdy se snaží zastavit transpiraci, aby vydržel sucho. Uvede se do klidového módu. Pokud bude letošní rok suchý stejně, nebo víc, může nastat, že ty porosty prostě odumřou,“ varuje.

Jaro nepomáhá

Nedávná studená fronta podle jeho slov situaci nezlepšila. „To se v půdní vlhkosti v podstatě projeví jen ve svrchních vrstvách, což je důležité pro lesní byliny. Sucho je však takové, že se voda nedostane do spodních vrstev. Deficit se kumuluje, to, co bylo, prostě nestačí doplnit zásoby vody, které jsou potřeba,“ uvedl.

Pro výrazné zlepšení by podle jeho slov musel být zbytek jara srážkově velmi nadprůměrný. „Navíc podle teplot už tady máme de facto začátek léta, na což rostliny také reagují. A zatímco loni bylo dost sněhu, letos je ho velmi málo. To znamená, že právě ve středních polohách, kde to závisí na sněhu, který postupně taje a doplňuje vláhu, nebylo letos skoro nic. To zhoršuje dopad sucha velmi výrazně,“ upozornil Kopecký.

Další problém je, že prudkým oteplením zásoby sněhu na horách rychle odtají, což je další problém. „Pro rostliny je dobré, když vše odtává postupně a dosycuje to půdu,“ podotkl.

Přímo na lesních bylinách se nicméně sucho projevuje pomaleji. „Nedá se plošně říct, že nějaké byliny přímo ubývají kvůli extrémnímu suchu. Spíše reagují na to, že se porosty prosvětlují tím, jak usychá stromové patro, nebo pokud se vykácí, protože je suché,“ popsal vědec s tím, že na byliny mají vliv spíše emise oxidů dusíku. Byliny také podle jeho slov dovedou přežívat léta i za podmínek, které jsou k rozmnožování nepříznivé. „Takže reakce tohoto systému je relativně pomalá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 1 hhodinou

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 2 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 5 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.