Sucho už těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. Řekl to Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu. Dubnové sucho je podle nedávné analýzy meteorologů horší než v předchozích dvou letech.

„Pro celou republiku dosud nemáme sebraná data, objíždíme to dvakrát do roka. Zatím jsme byli například v národních parcích České středohoří a České Švýcarsko. A třeba ve srovnání se Šumavou jsou na tom severní Čechy opravdu špatně,“ uvedl Kopecký.

„Pokud nenastane nějaká změna, tak to vypadá, že tam bude letošní sucho ještě horší než loňské, což je vidět právě v Českosaském Švýcarsku, kde se kalamita rozjela obrovským způsobem. Porosty tam odumírají jak působením sucha, tak i kůrovce,“ doplnil vědec.

Kopecký upozornil, že už loňské sucho bylo extrémní. „Třeba v Českém krasu loni buky, stromová dominanta, v létě shodily listí. Tak strom reaguje ve chvíli, kdy se snaží zastavit transpiraci, aby vydržel sucho. Uvede se do klidového módu. Pokud bude letošní rok suchý stejně, nebo víc, může nastat, že ty porosty prostě odumřou,“ varuje.

Jaro nepomáhá

Nedávná studená fronta podle jeho slov situaci nezlepšila. „To se v půdní vlhkosti v podstatě projeví jen ve svrchních vrstvách, což je důležité pro lesní byliny. Sucho je však takové, že se voda nedostane do spodních vrstev. Deficit se kumuluje, to, co bylo, prostě nestačí doplnit zásoby vody, které jsou potřeba,“ uvedl.

Pro výrazné zlepšení by podle jeho slov musel být zbytek jara srážkově velmi nadprůměrný. „Navíc podle teplot už tady máme de facto začátek léta, na což rostliny také reagují. A zatímco loni bylo dost sněhu, letos je ho velmi málo. To znamená, že právě ve středních polohách, kde to závisí na sněhu, který postupně taje a doplňuje vláhu, nebylo letos skoro nic. To zhoršuje dopad sucha velmi výrazně,“ upozornil Kopecký.

Další problém je, že prudkým oteplením zásoby sněhu na horách rychle odtají, což je další problém. „Pro rostliny je dobré, když vše odtává postupně a dosycuje to půdu,“ podotkl.

Přímo na lesních bylinách se nicméně sucho projevuje pomaleji. „Nedá se plošně říct, že nějaké byliny přímo ubývají kvůli extrémnímu suchu. Spíše reagují na to, že se porosty prosvětlují tím, jak usychá stromové patro, nebo pokud se vykácí, protože je suché,“ popsal vědec s tím, že na byliny mají vliv spíše emise oxidů dusíku. Byliny také podle jeho slov dovedou přežívat léta i za podmínek, které jsou k rozmnožování nepříznivé. „Takže reakce tohoto systému je relativně pomalá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...