Sucha hrozí už v květnu nebo červnu. Rezerva vody v půdě je výrazně nižší než loni, varuje expert

Vodní rezerva v půdě je letos výrazně nižší než před rokem ve stejnou dobu. Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se spolupodílí na projektu InterSucho, je hlavní rozdíl v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Hodně sněhu bylo v zimě na horách, v nižších polohách ne.

Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června, uvedl bioklimatolog. Zemědělci v nejpostiženějších oblastech jsou podle něj poměrně nervózní a letos víc než kdy dřív musejí zvažovat, jak intenzivně budou hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolí.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí nejhorší i druhý nejhorší. Situaci vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.

„Aktuálně ještě situace neznamená nic, na většině území je nasycení nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde jsou zemědělci nervózní kvůli kombinaci současné situace s loňským suchým podzimem. Pokud přijdou srážky, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ řekl Trnka.

Předpověď je negativní

Předpověď na nejbližších devět dní naději nepřináší a proti průměrnému počasí v této době je letos sucho. Bezsrážkové období trvá už přes dva týdny a má pokračovat.

„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující,“ řekl Trnka.

Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. „Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila pouze na doplnění povrchových zdrojů. Bohužel zima nebyla nijak srážkově bohatá, byla teplá a rychle skončila,“ řekl Trnka.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 55 mminutami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 8 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.