Sucha hrozí už v květnu nebo červnu. Rezerva vody v půdě je výrazně nižší než loni, varuje expert

Vodní rezerva v půdě je letos výrazně nižší než před rokem ve stejnou dobu. Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se spolupodílí na projektu InterSucho, je hlavní rozdíl v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Hodně sněhu bylo v zimě na horách, v nižších polohách ne.

Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června, uvedl bioklimatolog. Zemědělci v nejpostiženějších oblastech jsou podle něj poměrně nervózní a letos víc než kdy dřív musejí zvažovat, jak intenzivně budou hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolí.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí nejhorší i druhý nejhorší. Situaci vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.

„Aktuálně ještě situace neznamená nic, na většině území je nasycení nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde jsou zemědělci nervózní kvůli kombinaci současné situace s loňským suchým podzimem. Pokud přijdou srážky, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ řekl Trnka.

Předpověď je negativní

Předpověď na nejbližších devět dní naději nepřináší a proti průměrnému počasí v této době je letos sucho. Bezsrážkové období trvá už přes dva týdny a má pokračovat.

„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující,“ řekl Trnka.

Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. „Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila pouze na doplnění povrchových zdrojů. Bohužel zima nebyla nijak srážkově bohatá, byla teplá a rychle skončila,“ řekl Trnka.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 13 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 14 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 17 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 19 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...