Studenti, kteří opisují ve škole, pak pravděpodobně podvádí i v práci, naznačuje výzkum

Nová studie, kterou vypracovali vědci na dvou kalifornských univerzitách, ukázala, že studenti, kteří na škole tolerují podvody, se tak budou s vyšší pravděpodobností chovat i během své kariéry.

Výzkumníci se ve studii zaměřili na dvě otázky: zda studenti, kteří tolerují podvody ve třídě, budou tolerantní vůči neetickému chování také během své kariéry a co je příčinou takového chování.

Hlavní autor studie, profesor Glen Brodowsky, uvedl, že výsledky práce vzbuzují obavy. Výzkum proběhl na poměrně malém vzorku, zapojilo se do něj jen 250 studentů marketingu na dvou univerzitách. Podle autorů ale metodika práce menší množství respondentů vyvažuje.

Studenti dostali dotazníky s množstvím otázek, mezi nimi byly i ty, které se věnovaly podvádění, a to jak tomu ve škole, tak i tomu ve firemním prostředí. Některé otázky byly přímé, jiné měly zjistit postoje studentů méně nápadně. „Ve firemním prostředí účel světí prostředky. Souhlasíte?“ zněla jedna z nich.

Výsledky ukázaly, že studenti, kteří byli více tolerantní vůči podvádění ve třídě, projevovali vyšší míru tolerance také vůči neetickému chování v práci. Ještě zajímavější informace vyplynuly z toho, které typy studentů jsou ochotné podvádět. 

Kolektivisté versus individualisté

Vědci vycházeli z několika starších výzkumů, které našly podobné souvislosti, ale nikoli tak výrazné. Už tyto dřívější výzkumy naznačily, že při rozhodování o etickém či neetickém chování hraje nejdůležitější roli individualismus a kolektivismus. Zkusili to tedy otestovat detailně.

Výsledky ukázaly, že studenti orientovaní spíše skupinově, jimž vědci říkají kolektivisté, jsou vůči podvádění otevřenější než studenti-individualisté. Podle profesora Brodowského kolektivisté upřednostňují vztahy ve skupinách a jejich udržování, proto je pro ně přijatelnější smířit se s neetickým chováním. „Aby si udrželi před ostatními tvář, mohou se odhodlat k podvodu, aby si zajistili svou roli ve skupině. A současně nepodrazí ostatní, protože pak by to na ně vrhlo špatné světlo,“ vysvětluje.

Tlak na studenty-kolektivisty je nejčastěji rodinný. Před rodinou totiž musí vykazovat co nejlepší výsledky. Aby jich dosáhli, raději se dopouštějí podvodů. Neplatí to samozřejmě o všech, stejně jako se nedá říci, že by všichni studenti-individualisté nepodváděli vůbec. Jen jsou příslušníci obou skupin více nakloněni k některému druhu chování. 

Ve výzkumu se ale také silně projevila role kultury, tedy toho, do jaké míry je v okolí studentů podvádění tolerováno a jak se k němu staví společnost, jejich sociální třída nebo škola a jejich přátelé. Pochopit tyto kulturní vzorce je podle autorů výzkumu klíčové pro minimalizaci dopadů neetického chování, ať už ve školách, nebo později v životě.

„Jako vyučující musíme udávat tón a jasně říci, co je a není přijatelné, a vést studenty k tomu, že dodržování etického chování může vést k lepším výsledkům,“ popisuje Brodowsky.

Podvádění v Česku

V posledních letech se větší množství podvodů řeší také v České republice a jejím školství. V připravované novele vysokoškolského zákona ministerstvo plánuje upravit zákon tak, aby bylo možné odebírat tituly i v případě zjištění podvodů při významných zkouškách, zejména při státních závěrečných zkouškách.

„V těchto případech totiž nemusí jít o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům, přesto je závažnost takového jednání taková, že je třeba umožnit odebírání titulů. V současné době totiž není možné postihovat zpětně zjištěné podvody při státních závěrečných zkouškách,“ uvedla mluvčí ministerstva Alena Lednová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 9 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...