Štěnice se šíří. Nedokáže je zastavit čistota v bytě ani insekticidy

Do Česka se ve velkém vrací štěnice. Častější výskyt těchto parazitů potvrzuje Státní zdravotní ústav i deratizační firmy. Důvod? Štěnice stále úspěšněji odolávají všem dostupným prostředkům, které je mají hubit. Lidé také dnes tento hmyz často ani nepoznají anebo se kvůli předsudkům stydí problém řešit.

Hlavním důvodem celosvětově zvýšeného výskytu štěnic je jejich odolnost vůči insekticidům. Nové látky se na trhu už roky prakticky neobjevují. Jiné se zase nesmí v Evropské unii používat, protože způsobují rakovinu.

  • Štěnice domácí (Cimex lectularius), někdy nazývaná také štěnice postelní, jsou malé, ploché, bezkřídlé ploštice, které se živí lidskou krví. Oběti napadají ve spánku. Před světlem se skrývají na tmavých místech, ve škvírách, v čalounění, v matracích či pokrývkách nebo za obrazy. Štěnice navíc vydrží dlouhé období bez potravy, na hostitele prý dokáže čekat i rok.

Invazi štěnic dnes čelí většina civilizovaného světa. Tento hmyz nereaguje na běžné hubící prostředky, a domácnosti se tak často uchylují k použití nebezpečných chemikálií, které ohrožují centrální nervový systém a mohou vyvolat alergické reakce nebo i rakovinu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) už před několika lety vydala varování před neodpovědným užíváním chemikálií pro hubení hmyzu. Podle EPA se stává, že lidé používají ve vnitřních prostorech látky určené výhradně pro venkovní použití. V Cincinnati jistý muž aplikoval v bytě látku v objemu doporučeném pro golfová hřiště. Výsledkem bylo sedm lidí hospitalizovaných s otravou. Došlo rovněž k několika požárům při chybném používání vysoce hořlavých insekticidů.

Nahrávám video

Štěnice opustily domácnosti v „civilizovaném světě“ během 50. let 20. století s příchodem legendárního přípravku pro hubení hmyzu DDT. Tato látka je ale zakázána jako jedovatá a vůči dalším prostředkům jsou štěnice odolné.

„Jsme na prahu pandemie štěnic, a to nejen v USA, ale po celém světě,“ uvedla mluvčí Národní asociace deratizačních a dezinsekčních firem (NPMA) Missy Henriksenová. „Vyskytují se jak v čistých, tak ve špinavých budovách. Jsou to škůdci rovných příležitostí,“ dodala.

Štěnice nemají rády chlupaté

Lidi, kteří mají silně ochlupené ruce a nohy, jsou sice často terčem posměchu, oproti holým jedincům ale mají jednu výhodu: méně na ně jdou štěnice domácí.

Výzkumu, který vedl Michael Siva-Jothy z Sheffieldské univerzity, se zúčastnilo 29 odvážných dobrovolníků. Siva-Jothy na ně nasadil vyhladovělé ploštice domácí a sledoval je, když si hledaly místo, kde by mohly dobrovolníkovi začít sát krev. Těsně předtím, než ale ploštice svoji oběť skutečně píchly, jim je z kůže sundal.

Siva-Jothy zjistil, že silné, dobře viditelné chlupy i tenčí chloupky zřejmě štěnice odpuzují. Tenké chloupky přitom fungují také jako systém včasného varování oběti, které hrozí, že jí štěnice začne sát krev. „Naše poznatky ukazují, že více chlupů znamená lepší schopnost odhalit parazity,“ řekl Siva-Jothy.

Dodal ale, že extrémně chlupatí lidé ve výhodě být nemusí. „Pokud máte hustý kožich z dlouhých, silných chlupů, cizopasníci se v nich lépe mohou schovat, i když je cítíte,“ vysvětlil.

Mohou být nebezpečné?

Až donedávna se věřilo, že štěnice nejsou nebezpečné a nepřenášejí žádné choroby. Roku 2012 ale kanadští vědci popsali, že štěnice přenášejí dva typy bakterií vzdorující lékům.

„Byl jsem docela překvapený. Historicky vzato nebyly štěnice spojovány s infekcemi,“ uvedl tehdy lékař Marc Romney agentuře. Vědci už podle něj štěnice testovali, zda nemohou přenášet nemoci šířené krví, jako je žloutenka či virus HIV. Ale dosud nebylo hlášeno, že by přenášely infekce.

Jak čelit štěnicím?

Často se říká, že čistotným lidem štěnice nehrozí – je to omyl. Fakt, že se pohybujete v čistém prostředí a doma máte čisto, vám nemusí pomoci. Domů si ji můžete dovézt odkudkoliv, třeba i ze zahraničí. V New Yorku se kvůli nim musely například roku 2010 zavřít luxusní prodejny značek Nike, Victoria Secret a Abercrombie & Fitch. Problému nejsou ušetřeny ani hotely, obchody s nábytkem, kancelářské budovy, prádelny či kina.

Jak se bránit proti zavlečení štěnic do bytu. Co pomáhá:

  • důkladná kontrola zavazadel při návratu z cest (zejména při ubytování v hotelech, motelech, ubytovnách)
  • důkladná kontrola darovaného nebo staršího získaného nábytku
  • v případě opakovaných kožních problémů provést důkladnou prohlídku nábytku a celého bytu
  • v činžovních domech centrálně vytápěných lze doporučit utěsnění prostupu rozvodu tepla stálopružnými tmely
  • prevence aktivního šíření je nemožná. Jediná možnost je sledování výskytu štěnic v okolních bytech a pokojích hotelů
  • základní pravidlo prevence: včasné zjištění a rychlé provedení profesionálního zásahu odbornou firmou. Na zasažený nábytek se vyplatí povolat profesionály, komerční přípravky většinou nestačí
  • v případě návštěvy ubytovacího zařízení umísťovat zavazadla co nejdále od postelí 
  • prádlo zasažené štěnicemi se musí vyprat na 60 °C nebo vyvařit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled