Stařec, který vládl Americe. Archeologové objevili jedinečnou sochu mayského panovníka

Nejnovějším objevem mexických archeologů, kteří zkoumají chrámový komplex Palenque na jihu země, je perfektně dochovaná maska – pravděpodobně zobrazuje mayského vládce ze 7. století. Tvář na masce by podle nich mohla patřit Pakalovi Velikému, jednomu z nejvýznamnějších mayských vládců, který žil od roku 615 do roku 683 našeho letopočtu.

„Není to zobrazení nějakého boha. Potom, co jsme si prohlédli několik obrázků, je možné říci, že to je Pakal Veliký. Jsme si tím v tuto chvíli poměrně jistí. Pod maskou byly figurky, kousky keramiky, malé talířky a mnoho rybích kostí, což by také mohlo napovídat, že nějak souvisí s vodními zdroji,“ uvedli archeologové, kteří se na objevu podíleli, pro agenturu Reuters.

Podrobnější analýza této masky ještě neskončila, ale pokud se ukáže, že mají vědci pravdu, půjde o vůbec první zobrazení Pakala ve starém věku.

Králem na 68 let

Pakal se stal vládcem Mayů ve věku pouhých 12 let, moc si udržel dalších 68 let – byl tedy nejdéle vládnoucím člověkem ve známých dějinách Ameriky. Právě tento muž, jehož jméno v překladu znamená Štít, byl zodpovědný za výstavbu většiny důležitých staveb v Palenque.
Jeho život i smrt jsou dodnes ne úplně pochopené.

Chrám nápisů v Palenque
Zdroj: Antony Stanley/Wikimedia Commons

Roku 1952 mexičtí archeologové našli jeho hrobku a v ní odhaleny jeho kosti – tvrdily to i nápisy uvnitř, které uváděly, že tento vládce žil 80 let. Podle analýzy zubů ale muž v hrobce zemřel ve věku 40 až 50 let. Jasně vysvětlitelné to není, nejpravděpodobnější teorií je, že jakožto aristokrat měl Pakal k dispozici mnohem kvalitnější potraviny než ostatní lidé jeho doby, takže měl i zuby v lepším stavu.

Ikona pseudovědy

Objev Pakalovy hrobky přitáhl k Mayům velkou pozornost, kterou ještě zvětšili zastánci pseudovědeckých teorií o „pravěkých astronautech“. Roku 1968 vydal v té době za podvody vězněný švýcarský hoteliér Erich von Däniken knihu Vzpomínky na budoucnost, která se stala celosvětovým bestsellerem – věnoval se v ní mimo jiné i Pakalovi a jeho hrobce.

Hrobka Pakala, rekonstrukce
Zdroj: El Comandante/Wikimedia Common

Mayského vládce prohlásil za následníka mimozemských návštěvníků Země – jeho póza mu totiž připomínala pózu amerických astronautů a křeslo, v němž seděl, zase něco jako raketový batoh. V ozdobných ornamentech viděl plameny raketového pohonu. Tyto pseudovědecké teorie jsou stále živé a dodnes vycházejí knihy, kde se spekuluje o mimozemském původu mayského panovníka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 19 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...