Stane se vodík palivem budoucnosti? Cestu k energii z obnovitelných zdrojů hledají v Olomouci

Snadnější získání vodíku jakožto vydatného energetického zdroje má umožnit nová technologie rozkladu vody, na jejímž vývoji budou následujících sedm let pracovat vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci.

Dotace více než 130 milionů korun z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání umožní propojit vědce z několika zemí a pořídit v tuzemsku ojedinělé přístrojové vybavení, sdělila dnes mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martina Šaradínová.

Vědci připravují takzvané hybridní nanomateriály na bázi oxidů kovů, které jsou schopny rozkládat vodu na kyslík a vodík za pomoci slunečního záření. Zkoumané hybridní struktury mají zvýšit účinnost fotokatalytického děje, a tedy i objem vyráběného vodíku, který je považován za energetický zdroj budoucnosti. Nové technologie by se pak díky tomu mohlo podařit snadněji zavést do praxe.

Zdroje budoucnosti jsou na dosah - přesto stále nedosažitelné

„Přes mnoho výhod, jako jsou především nízká cena, netoxicita, dostupnost ve velkém měřítku nebo chemická stabilita, vykazují tyto materiály některé nedostatky, které prozatím znemožňují jejich velkokapacitní uplatnění při produkci zelené a levné energie,“ upozornil ředitel RCPTM Radek Zbořil. Vědci se proto budou snažit tyto nedostatky odstranit pomocí kombinací oxidů kovů s nanokrystalickými materiály, které jsou v RCPTM už delší dobu studovány.

1 minuta
Centrem Londýna už jen vodíkovým autobusem
Zdroj: ČT24

Zhruba patnáctičlenný tým RCPTM se stane součástí mezinárodní výzkumné sítě, která propojí elitní skupiny nanomateriálového výzkumu z celého světa. Na řešení projektu budou spolupracovat například výzkumníci z USA, Dánska, Švýcarska, Francie nebo Jižní Koreje. V Olomouci se bude část vědců věnovat materiálovému výzkumu a část se jich zaměří na aplikace ve fotoelektrochemii a obnovitelných zdrojích energie.

Obnovitelné zdroje jako klíč k budoucnosti

Tým vede světově respektovaný vědec v oblasti materiálové chemie, fotoelektrochemie a obnovitelné energie Patrik Schmuki. „Věřím, že nově vzniklá laboratoř se špičkovými pracovníky a prvotřídním vybavením povede k zintenzivnění výzkumu v této velmi důležité oblasti. Produkce vodíku z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce a voda, představuje vzhledem k neustálému nárůstu světové populace a její závislosti na fosilních palivech nejen vědeckou, ale celospolečenskou výzvu,“ podotkl Schmuki.

Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů na Přírodovědecké fakultě olomoucké univerzity, které je vybaveno špičkovým elektronovým mikroskopem za 55 milionů korun, bylo v Olomouci vybudováno díky půlmiliardové dotaci z evropských fondů. Působí v něm zhruba stovka vědců z několika zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 9 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 12 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...