Sonda Juno poslala fotky Velké rudé skvrny na Jupiteru, největší bouře ve Sluneční soustavě

• kar

13. 7. 2017‌‌|Zdroj: ČT24

Velká rudá skvrna

Zdroj: NASA

Tento týden proletěla sonda Juno nad Velkou rudou skvrnou na Jupiteru. Dnes NASA zveřejnila první záběry.

Sonda se dostala k Velké rudé skvrně extrémně blízko – byla jen 9000 kilometrů nad ní. Díky tomu její přístroje mohly sledovat, jak tato obrovská bouře vypadá. Na snímcích je dobře vidět, jak je směs oblaků dělena mnoha menšími bouřemi.

„Uf, to je tedy změna – oproti snímkům ze sondy Galileo, které vznikly před 20 lety,“ uvedla Amy Simonová z NASA. „Můžeme pozorovat spoustu detailů, takže mezi záběry z minulosti a dneška můžeme srovnávat.“

Velká rudá skvrna je zřejmě největší bouře ve Sluneční soustavě – tento obrovský hurikán je až dvakrát větší než celá planeta Země. Má takové rozměry, že ji viděli hned první astronomové, kteří zamířili své dalekohledy k Jupiteru.

Její velikost je značně proměnlivá – stejně jako její podoba. Co je neměnné je směr jejího otáčení, vždy se otáčí proti směru hodinových ručiček, tedy proti směru rotace Jupitera. Naopak se mění její barva, od hnědé, přes rudou, až po okrovou. Změny barvy i další proměny zatím nejsou spolehlivě vysvětlené, ale právě nové snímky ze sondy Juno by v tom mohly hodně pomoci.

Je výjimečná nejen svými rozměry a silou (větry v ní mají rychlost až 640 kilometrů v hodině), ale i svou stabilitou. Na Zemi nic takového neexistuje, ani na jiných planetách astronomové nic podobně stabilního zatím nepozorovali. Například veliká temná bouře na Neptunu pozorovaná roku 1989 sondou Voyager 2, zmizela někdy kolem roku 1994. Roku 2010 zase propukla monstrózně obrovská bouře na Saturnu – táhla se přes celou planetu, ale během roku se zcela rozplynula.

Je možné, že Velká rudá skvrna je věčná, ale v posledních 150 letech se povážlivě zmenšila – oproti pozorováním z 19. století je dnes asi třetinová. Některá pozorování dokonce naznačují, že se v současnosti změnšuje nejrychleji od té doby, co ji lidstvo sleduje.

Zkoumání Jupitera

Zásadním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise Juno na Jupiteru je získat informace o nitru planety, které mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru.

2 minuty

Události: Sonda Juno prozkoumá tajemné nitro Jupiteru

Zdroj: ČT24

Součástí programu jsou přesná měření gravitačního a magnetického pole plynného kolosu i například zjišťování přítomnosti vody v jeho atmosféře. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.

Mise skončí po dvaceti měsících tím, že Juno při posledním obletu vstoupí do Jupiterovy atmosféry, kde zanikne. Podobně jako v roce 2003 sonda Galileo, jediný pozemský aparát, který obíhal kolem Jupiteru, a to po dobu osmi let.