Sodíková baterie je tady. Může nahradit lithium, tvrdí její autoři

Svět se posouvá od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Ty ale nebudou konkurenceschopné, dokud se nevyřeší otázka akumulace, tedy uchování a hromadění energie. Klíčovým způsobem akumulace jsou dnes lithiové baterie. Vědci však nyní vyvinuli baterii, která místo lithia využívá sodík. Dokáže ukládat stejné množství energie, přitom cena sodíku je mnohem nižší než cena lithia.

Velké zásoby lithia v České republice představují pro mnohé naději, že by surovina mohla být významným přínosem ekonomiky. Něco jako ropa. Řada expertů však varuje, že nadšení může nečekaně skončit – vše záleží na tom, jak se bude celý obnovitelný byznys dál vyvíjet, i na tom, kam se vydají ceny lithia.

Náhrada je možná, ukazuje studie

Na začátku října oznámil tým expertů ze Stanfordovy univerzity, že přišel s možnou náhradou lithia. Inženýři vyvinuli baterii, která využívá sodík. Dokáže ukládat stejné množství energie jako lithiové baterie, přitom cena té sodíkové je asi o 20 procent nižší.

3 minuty
Události: Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku
Zdroj: ČT24

Se sodíkovými bateriemi se experimentuje už delší dobu, ale autoři studie zveřejněné 9. října v odborném časopise Nature Energy tvrdí, že teprve oni dokázali přijít s řešením dostatečně výkonným i cenově přijatelným.

„Výkonnost lithia nedokáže nic překonat,“ uvedli autoři nové baterie v komentáři. „Ale je tak drahé a vzácné, že je potřeba, abychom vyvíjeli vysoce účinné a přitom levné baterie z prvků, jichž je v přírodě dostatečné množství.“

Cena materiálů tvoří přibližně čtvrtinu celkové ceny baterie, takže lithium se hodně nevyplácí. Vytěžení a zpracování přijde asi na 15 000 dolarů za tunu, u sodíku se cena pohybuje asi kolem 150 dolarů za tunu.

Jak to funguje

  • V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky.
  • V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje.
  • Obnovitelné zdroje se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
  • Zdroj: ČTK

Sodíková elektroda se chemicky chová podobně jako jiné soli; sodík v baterii slouží jako katoda, tedy ta část, odkud elektrony proudí k anodě, která je v tomto případě vyrobená z fosforu. Podrobnosti najdete v celém znění studie.

Výzkum je teprve v začátcích, ukazuje však řadu pozitivních výsledků. Stanfordský tým věří, že jejich práce dokazuje, že baterie založené na sodíku by mohly v budoucnosti představovat cenově výhodnou alternativu k lithiu. „Náš design je již nyní velmi dobrý, ale věříme, že by se dal ještě optimalizovat,“ uvádějí.

Je samozřejmě možné, že se ukáže, že jde o slepou cestu, přinejmenším to však prokazuje, že svět hledá již nyní alternativy k látce, od níž si Česko slibuje miliardové zisky. 

2 minuty
Místo cínu by se na Cínovci mohlo těžit lithium
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 20 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...