Vzácně pestrou podívanou nabídnou lidem na většině míst Země vesmírné úkazy, které budou pozorovatelné o víkendu. Na začátku bude částečné zatmění Měsíce. Poté na sebe hlavní pozornost strhne kometa 45P, jež nese jméno jednoho z českých astronomů 20. století.
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při němž Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Co je polostínové zatmění?
Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. To bude i případ zatmění v noci z pátku na sobotu. Při pohledu očima i dalekohledem se bude zdát, jakoby úplněk někdo z horního okraje začadil černými sazemi.
Blíží se kometa
V sobotu ráno se pak ve vzdálenosti 12,4 milionu kilometrů od Země přežene relativní rychlostí více než 20 kilometrů za sekundu kometa 45P. Zeleně světélkující těleso bude možné spatřit v souhvězdí Herkula. Na rozdíl od zatmění bude dobře pozorovatelná pouze za pomoci dalekohledů.
Oficiální název komety zní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Jedním z jejích objevitelů byl v roce 1948 český astronom Antonín Mrkos, který ji pozoroval na observatoři na Skalnatém plese se slovenskou kolegyní Ludmilou Pajdušákovou. O několik dní dříve ji nezávisle na nich objevil i japonský astronom Minoru Honda.
