Smutná zpráva pro přírodu: Žirafy jsou poprvé na seznamu kriticky ohrožených druhů

Žirafy se poprvé v historii dostaly na Červený seznam kriticky ohrožených druhů. Vyhynutí podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí žirafám kordofanským a núbijským, kterých ve volné přírodě zbývá méně než pět tisíc. Tento trend má na svědomí především ztráta jejich přirozeného prostředí nebo pytláci.

Na to, že se obdivované zvíře africké divočiny dostalo na nejnovější Červený seznam organizace IUCN, upozornil britský deník The Telegraph

Z celkem devíti obecně uznávaných poddruhů nejvyššího pozemského savce jsou kriticky ohrožené dva. Konkrétně se jedná o žirafu kordofanskou a núbijskou, které žijí v oblasti kolem Súdánu a ve volné přírodě už jich zbývá méně než 4650. 

Postupný úhyn se ale týká i dalších poddruhů žiraf. Jako zranitelné nebo ohrožené označil ve svém novém seznamu IUCN hned několik z nich – žirafu síťovanou, zambijskou a západoafrickou. 

Ale i žiraf masajských, které sice ještě v červeném seznamu zahrnuté nejsou, v posledních letech ubývá. Ochránci přírody tak očekávají, že se mezi ohroženými zvířaty tento poddruh brzy objeví.

  • Možná to může znít překvapivě, ale žirafy mají stejně jako lidé a další savci celkem sedm krčních obratlů. 

Pouze žirafy, které žijí v jižní Africe, jsou zatím podle deníku The Telegraph mimo nebezpečí.

Žirafí populace se za poslední roky výrazně zmenšila. Zatímco před pouhými patnácti lety žilo v divoké přírodě přibližně 150 tisíc těchto zvířat, v současnosti je dané číslo asi o 40 procent nižší. 

„Žirafy jsou běžně vidět na safari, v médiích a v zoologických zahradách. Lidé – včetně některých ochránců – si tak nejsou vědomi toho, že tato majestátní zvířata prochází tichým vyhynutím,“ upozornil Julian Fennessy z Giraffe Conservation Foundation (GCF). 

„Může se to zdát šokující, že tři z devíti současně rozpoznaných poddruhů žiraf jsou v současnosti považované za ‚kriticky ohrožené‘ nebo ‚ohrožené‘, varovné signály jsme ale mohli pozorovat už několik let,“ dodal Fennessy.  

Žirafy jako válečné oběti

Ve volné přírodě žirafy, které žijí v suchých savanách a na otevřených pláních subsaharské Afriky, nemají příliš mnoho nepřátel. 

Největší hrozbu pro ně představují lidé. Problémem je především ztráta jejich přirozeného životního prostředí a ilegální lov. To mimo jiné souvisí také s válečnými konflikty, které se v některých oblastech Afriky odehrávají.Na to, že divoká zvířata včetně žiraf padají za oběť válečným konfliktům, už dříve upozornil například britský list Guardian. Léta trvající občanská válka vedla totiž k jejich zabíjení například v Jižním Súdánu. Tam se následně masem divokých zvířat živili vojáci, rebelové i ozbrojení civilisté.  

Skutečnost, že žirafy v některých afrických zemích slouží jako válečná potrava, potvrdil už dříve pro BBC také Fennessy. „Je to velké, velmi zvědavé zvíře, které může zásobovat mnoho lidí,“ vysvětlil.  

  Zvyšování počtu obyvatel v některých afrických zemích navíc zapříčinilo rozšiřování zemědělských ploch. To pak spolu s dalšími faktory vedlo k tomu, že žirafy přišly o jejich přirozené životní prostředí.

Na Červeném seznamu je v současnosti téměř sto tisíc druhů

Nový Červený seznam IUCN zahrnuje téměř 97 tisíc druhů zvířat, z nichž téměř 27 tisícům hrozí vyhynutí. 

Situace některých ohrožených druhů se ale – díky úsilí ochránců přírody – v posledních letech mírně zlepšila. Například plejtvák myšok se díky zákazu lovu velryb přesunul z kategorie ohroženého druhu do skupiny zranitelných zvířat. Plejtvákovec šedý zase – stejně jako gorila horská – z kriticky ohrožených do ohrožených. 

„Dané oznámení ukazuje, že tyto ikonické druhy se pomalu začínají zotavovat. Jedná se o příklad toho, čeho lze díky mimořádnému úsilí a lidskému vědomému rozhodnutí chránit přírodu dosáhnout,“ řekla pro Guardian Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 12 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 20 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...