Smutná zpráva pro přírodu: Žirafy jsou poprvé na seznamu kriticky ohrožených druhů

Žirafy se poprvé v historii dostaly na Červený seznam kriticky ohrožených druhů. Vyhynutí podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí žirafám kordofanským a núbijským, kterých ve volné přírodě zbývá méně než pět tisíc. Tento trend má na svědomí především ztráta jejich přirozeného prostředí nebo pytláci.

Na to, že se obdivované zvíře africké divočiny dostalo na nejnovější Červený seznam organizace IUCN, upozornil britský deník The Telegraph

Z celkem devíti obecně uznávaných poddruhů nejvyššího pozemského savce jsou kriticky ohrožené dva. Konkrétně se jedná o žirafu kordofanskou a núbijskou, které žijí v oblasti kolem Súdánu a ve volné přírodě už jich zbývá méně než 4650. 

Postupný úhyn se ale týká i dalších poddruhů žiraf. Jako zranitelné nebo ohrožené označil ve svém novém seznamu IUCN hned několik z nich – žirafu síťovanou, zambijskou a západoafrickou. 

Ale i žiraf masajských, které sice ještě v červeném seznamu zahrnuté nejsou, v posledních letech ubývá. Ochránci přírody tak očekávají, že se mezi ohroženými zvířaty tento poddruh brzy objeví.

  • Možná to může znít překvapivě, ale žirafy mají stejně jako lidé a další savci celkem sedm krčních obratlů. 

Pouze žirafy, které žijí v jižní Africe, jsou zatím podle deníku The Telegraph mimo nebezpečí.

Žirafí populace se za poslední roky výrazně zmenšila. Zatímco před pouhými patnácti lety žilo v divoké přírodě přibližně 150 tisíc těchto zvířat, v současnosti je dané číslo asi o 40 procent nižší. 

„Žirafy jsou běžně vidět na safari, v médiích a v zoologických zahradách. Lidé – včetně některých ochránců – si tak nejsou vědomi toho, že tato majestátní zvířata prochází tichým vyhynutím,“ upozornil Julian Fennessy z Giraffe Conservation Foundation (GCF). 

„Může se to zdát šokující, že tři z devíti současně rozpoznaných poddruhů žiraf jsou v současnosti považované za ‚kriticky ohrožené‘ nebo ‚ohrožené‘, varovné signály jsme ale mohli pozorovat už několik let,“ dodal Fennessy.  

Žirafy jako válečné oběti

Ve volné přírodě žirafy, které žijí v suchých savanách a na otevřených pláních subsaharské Afriky, nemají příliš mnoho nepřátel. 

Největší hrozbu pro ně představují lidé. Problémem je především ztráta jejich přirozeného životního prostředí a ilegální lov. To mimo jiné souvisí také s válečnými konflikty, které se v některých oblastech Afriky odehrávají.Na to, že divoká zvířata včetně žiraf padají za oběť válečným konfliktům, už dříve upozornil například britský list Guardian. Léta trvající občanská válka vedla totiž k jejich zabíjení například v Jižním Súdánu. Tam se následně masem divokých zvířat živili vojáci, rebelové i ozbrojení civilisté.  

Skutečnost, že žirafy v některých afrických zemích slouží jako válečná potrava, potvrdil už dříve pro BBC také Fennessy. „Je to velké, velmi zvědavé zvíře, které může zásobovat mnoho lidí,“ vysvětlil.  

  Zvyšování počtu obyvatel v některých afrických zemích navíc zapříčinilo rozšiřování zemědělských ploch. To pak spolu s dalšími faktory vedlo k tomu, že žirafy přišly o jejich přirozené životní prostředí.

Na Červeném seznamu je v současnosti téměř sto tisíc druhů

Nový Červený seznam IUCN zahrnuje téměř 97 tisíc druhů zvířat, z nichž téměř 27 tisícům hrozí vyhynutí. 

Situace některých ohrožených druhů se ale – díky úsilí ochránců přírody – v posledních letech mírně zlepšila. Například plejtvák myšok se díky zákazu lovu velryb přesunul z kategorie ohroženého druhu do skupiny zranitelných zvířat. Plejtvákovec šedý zase – stejně jako gorila horská – z kriticky ohrožených do ohrožených. 

„Dané oznámení ukazuje, že tyto ikonické druhy se pomalu začínají zotavovat. Jedná se o příklad toho, čeho lze díky mimořádnému úsilí a lidskému vědomému rozhodnutí chránit přírodu dosáhnout,“ řekla pro Guardian Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 1 hhodinou

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 19 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 22 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
včera v 10:52
Načítání...