Smutná zpráva pro přírodu: Žirafy jsou poprvé na seznamu kriticky ohrožených druhů

Žirafy se poprvé v historii dostaly na Červený seznam kriticky ohrožených druhů. Vyhynutí podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí žirafám kordofanským a núbijským, kterých ve volné přírodě zbývá méně než pět tisíc. Tento trend má na svědomí především ztráta jejich přirozeného prostředí nebo pytláci.

Na to, že se obdivované zvíře africké divočiny dostalo na nejnovější Červený seznam organizace IUCN, upozornil britský deník The Telegraph

Z celkem devíti obecně uznávaných poddruhů nejvyššího pozemského savce jsou kriticky ohrožené dva. Konkrétně se jedná o žirafu kordofanskou a núbijskou, které žijí v oblasti kolem Súdánu a ve volné přírodě už jich zbývá méně než 4650. 

Postupný úhyn se ale týká i dalších poddruhů žiraf. Jako zranitelné nebo ohrožené označil ve svém novém seznamu IUCN hned několik z nich – žirafu síťovanou, zambijskou a západoafrickou. 

Ale i žiraf masajských, které sice ještě v červeném seznamu zahrnuté nejsou, v posledních letech ubývá. Ochránci přírody tak očekávají, že se mezi ohroženými zvířaty tento poddruh brzy objeví.

  • Možná to může znít překvapivě, ale žirafy mají stejně jako lidé a další savci celkem sedm krčních obratlů. 

Pouze žirafy, které žijí v jižní Africe, jsou zatím podle deníku The Telegraph mimo nebezpečí.

Žirafí populace se za poslední roky výrazně zmenšila. Zatímco před pouhými patnácti lety žilo v divoké přírodě přibližně 150 tisíc těchto zvířat, v současnosti je dané číslo asi o 40 procent nižší. 

„Žirafy jsou běžně vidět na safari, v médiích a v zoologických zahradách. Lidé – včetně některých ochránců – si tak nejsou vědomi toho, že tato majestátní zvířata prochází tichým vyhynutím,“ upozornil Julian Fennessy z Giraffe Conservation Foundation (GCF). 

„Může se to zdát šokující, že tři z devíti současně rozpoznaných poddruhů žiraf jsou v současnosti považované za ‚kriticky ohrožené‘ nebo ‚ohrožené‘, varovné signály jsme ale mohli pozorovat už několik let,“ dodal Fennessy.  

Žirafy jako válečné oběti

Ve volné přírodě žirafy, které žijí v suchých savanách a na otevřených pláních subsaharské Afriky, nemají příliš mnoho nepřátel. 

Největší hrozbu pro ně představují lidé. Problémem je především ztráta jejich přirozeného životního prostředí a ilegální lov. To mimo jiné souvisí také s válečnými konflikty, které se v některých oblastech Afriky odehrávají.Na to, že divoká zvířata včetně žiraf padají za oběť válečným konfliktům, už dříve upozornil například britský list Guardian. Léta trvající občanská válka vedla totiž k jejich zabíjení například v Jižním Súdánu. Tam se následně masem divokých zvířat živili vojáci, rebelové i ozbrojení civilisté.  

Skutečnost, že žirafy v některých afrických zemích slouží jako válečná potrava, potvrdil už dříve pro BBC také Fennessy. „Je to velké, velmi zvědavé zvíře, které může zásobovat mnoho lidí,“ vysvětlil.  

  Zvyšování počtu obyvatel v některých afrických zemích navíc zapříčinilo rozšiřování zemědělských ploch. To pak spolu s dalšími faktory vedlo k tomu, že žirafy přišly o jejich přirozené životní prostředí.

Na Červeném seznamu je v současnosti téměř sto tisíc druhů

Nový Červený seznam IUCN zahrnuje téměř 97 tisíc druhů zvířat, z nichž téměř 27 tisícům hrozí vyhynutí. 

Situace některých ohrožených druhů se ale – díky úsilí ochránců přírody – v posledních letech mírně zlepšila. Například plejtvák myšok se díky zákazu lovu velryb přesunul z kategorie ohroženého druhu do skupiny zranitelných zvířat. Plejtvákovec šedý zase – stejně jako gorila horská – z kriticky ohrožených do ohrožených. 

„Dané oznámení ukazuje, že tyto ikonické druhy se pomalu začínají zotavovat. Jedná se o příklad toho, čeho lze díky mimořádnému úsilí a lidskému vědomému rozhodnutí chránit přírodu dosáhnout,“ řekla pro Guardian Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 3 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 5 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 6 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...