Smrtící tsunami, která před rokem zabíjela v Indonésii, způsobil sesun malého svahu sopky Krakatoa

Nová studie zveřejněná v odborném časopise Geology popsala, jak vznikla tsunami, která roku 2018 připravila v Indonésii o život přes 430 lidí. Její příčinou byla erupce a následný kolaps sopky Anak Krakatau.

Kolaps vulkánu se podařilo zachytit v detailu, jaký doposud věda neměla k dispozici – pomohly s tím záběry ze satelitů. Experti nyní popsali, že obří a katastrofální tsunami byla způsobena relativně nenápadným a drobným sesuvem půdy. Toto pozorování je podle autorů práce důležité pro další modelování vln tsunami.

Rekonstrukce kolapsu sopky Krakatoa
Zdroj: Geology

Satelity, které Anak Krakatau monitorují, daly expertům údaje o stavu sopky před, v průběhu i po její erupci. Ukázalo se, že až do kolapsu výše zmíněného svahu probíhala erupce v podstatě normálně. Ale jeho zborcení způsobilo, že do systému sopky pronikla voda, a to zvýšilo eruptivní sílu. Tato aktivita zase vedla ke zničení vrcholku sopky.

„Je důležité nepřecenit dopad tohoto kolapsu části sopky,“ uvádí vědci, přesto je překvapilo, jak silný byl jeho dopad. Pro předvídání vln tsunami je to špatná zpráva; současné systémy totiž podobné druhy vulkanických aktivit nesledují. Soustředí se jen na velká a silná zemětřesení, případně na výrazné pohyby magmatu.

Výzkum ukazuje, že k velké tsunami ale může dojít i při erupci, která není svou silou ani povahou nijak výjimečná. Současně naznačuje, že pokud se budou podobné geologické události monitorovat (například pomocí satelitů), dalo by se toho s využitím správných analytických nástrojů použít pro předvídání vln tsunami. Pro přesnější předpovědi by ale bylo potřeby tyto nástroje výrazně vylepšit, přičemž vědci na tom budou i nadále pracovat.

Smrtící vlna, která poničila Indonésii

Za příčinu tsunumi byl rychle po jejím vzniku označený výbuch sopky Anak Krakatoa, po němž následoval podmořský sesuv půdy. Sopka totiž vybuchla pouhých 24 minut před úderem tsunami – což naznačovalo spojitost. Slovo Anak v jejím názvu znamená dítě a odkazuje na to, že jde o sopku, jež se začala formovat před 90 lety na místě původního vulkánu Krakatoa.

Jeho mohutná erupce v roce 1883 vyvolala mnohem silnější vlny tsunami – o život tehdy přišlo na 36 tisíc lidí.

Úřady se zprvu domnívaly, že nejde o tsunami, ale o příliv, a vyzvaly obyvatelstvo, aby nepropadalo panice. „Byl to omyl, litujeme toho,“ omlouvaly se později.

Chybné varování podle expertů pramenilo z toho, že vlně tentokráte nepředcházelo zemětřesení. Zástupci mezinárodního střediska pro tsunami se ale postavili na stranu indonéských úřadů, když sdělili, že tsunami vyvolaná vulkanickou činností je vzácná. Častěji se dá vlna předpovědět při zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 14 mminutami

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 17 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.