Téměř třetina z více než 330 milionů obyvatel Spojených států žije v okresech, které byly během uplynulých tří měsíců zasažené živelní pohromou. S takovým zjištěním přišel deník The Washington Post (WP), který analyzoval příslušné vyhlášky Federální agentury pro řešení krizových situací (FEMA) z tohoto léta. Podíl Američanů žijících v oblastech, které byly během letních měsíců prohlášeny za zóny zasažené pohromami, podle něj od roku 2018 roste.
Letošní léto přineslo mimo jiné rekordní vlnu veder na severozápadě USA a další ničivou sezonu lesních požárů, které na západě země zachvátily tisíce čtverečních kilometrů půdy. Kvůli dlouhodobému nedostatku vláhy federální vláda poprvé přistoupila k omezování spotřeby vody z řeky Colorado, jinde zase působily problémy prudké srážky a následné bleskové záplavy. Vládní záznamy a zprávy médií dokumentují nejméně 388 úmrtí způsobených od června bouřemi, vysokými teplotami a požáry, vyčísluje Washington Post.
Úřad FEMA podle deníku během léta postupně vydal prohlášení o živelních pohromách vztahující se na oblasti, kde dohromady žije 32 procent americké populace. Kromě toho údajně 64 procent Američanů žije v místě, které letos zasáhla vícedenní vlna veder. Takovéto fenomény podle Postu nejsou oficiálně brány jako pohromy, „ale jsou považovány za nejnebezpečnější formu extrémního počasí“.
V roce 2018 se údajně letní vyhlášky FEMA týkaly jen pěti procent obyvatelstva USA. O rok později to bylo 12 procent a v loňském roce 28, letos tedy vzestupný trend pokračuje.
Bývalý šéf FEMA Craig Fugate pro Washington Post řekl, že si nevybavuje letní sezonu tak nabitou krizemi, jako je ta letošní. Otázkou podle něj zůstává, zda se toto léto stane zlomovým momentem, který donutí politické lídry konat. „Když ne tohle, tak co teda?“ tázal se ředitel FEMA z let 2009 až 2017.
Čím dál draží pohromy
Tato zpráva má jen omezenou vypovídací hodnotu. Tři roky jsou příliš krátká doba na to, aby se z ní daly odvozovat obecnější závěry. Že škody za živelní pohromy ve Spojených státech v posledních letech dramaticky rostou, ale potvrzují i další zdroje. Například sdružení amerických pojišťoven Insurance Information Institute ukazuje, že poslední roky jsou v USA na tyto události bohaté a roků, kdy jsou škody výrazně nadprůměrné, přibývá.
Tím zatím vůbec nejhorším byl rok 2017, kdy škody překročily 133 miliard dolarů. Hlavními viníky tehdy byly zejména hurikány, především ničivé hurikány Irma a Maria.
Právě hurikány tvoří osm z deseti nejničivějších katastrof v USA za poslední roky. Podle meteorologů jich sice nepřibývá, ale stoupá počet těch nejsilnějších a tedy potenciálně nejničivějších hurikánů – a změny klimatu to ještě víc zhorší.
Pohrom přibývá, mrtvých ubývá
Tyto údaje odpovídají i těm, které nedávno zveřejnila Organizace spojených národů (OSN). Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou podle její zprávy v současnosti asi čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.
V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000–2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně – neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED).
Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.
Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba čtyřicet úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období padesáti let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.
„Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se,“ okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.
