Tým InSight intenzivně zkoumá místo na Marsu, na kterém sonda přistála. Právě na něm totiž začne vrtat do marsovského povrchu. Má důvod k radosti. Povrch je rovný, nic nebrání vysouvání přístrojů a žádné kameny ani nevrhají stín na solární panely.
Sonda InSight se nachází v mělkém kráteru naplněném prachem a pískem. Tento kráter vznikl s velkou pravděpodobností po dopadu meteoritu. „Vědecký tým doufal, že modul přistane v písčité oblasti s několika kameny, takže nemůžeme být šťastnější,“ komentoval výsledky šéf mise Tom Hoffman. „Na Marsu samozřejmě nejsou žádné přistávací plochy ani letiště, takže přistání na něčem, co vypadá jako pískoviště bez velkých kamenů, hodně pomůže hladkému vysunutí přístrojů a také je to ideální místo pro to, abychom mohli začít vrtat,“ dodal.
Přístroj jménem HP3, který bude měřit teplo uvnitř Marsu, i citlivý seismometr SEIS by měly s kameny problém. „Pískoviště“ jim maximálně vyhovuje a dává vědcům naději, že se podaří zjistit co nejvíc informací o Rudé planetě.
Bez náklonu
InSight přistál na lávové planině jménem Elysium Planitia také velmi šikovně z pohledu náklonu. Je téměř na rovině, jeho náklon činí pouhá čtyři procenta (například šikmá věž v Pise má náklon 5,5 procenta). Byl přitom vymyšlený a zkonstruovaný tak, aby mohl pracovat i pod náklonem až 15 stupňů. Platí však, že čím rovnější plocha je pod ním, tím lepší práci může odvést.
Výraznější naklonění by navíc sondě způsobilo problém se solárními panely. Ty by neměly dostatek energie ze slunečního světla. Kdyby přistála ve stínu nějakého většího kamene, byl by tento problém ještě větší. Nic takového se naštěstí nestalo, solární panely se podařilo bez problémů otevřít a pracují s předpokládanou účinností.
Data, která model poslal, navíc ukazují, že během prvních dní na Marsu byl stroj schopný získat ze solárních panelů víc energie než jakýkoliv jiný přístroj před ním. „Je skvělé udělat první rekord hned v průběhu prvních dní na Marsu,“ komentoval Tom Hoffman.
Sonda už také pořídila několik fotografií, na nichž jsou vidět její části nebo její okolí. Zatím nejsou dostatečně ostré, ale v příštích dnech se InSight zbaví plastového ochranného obalu, který sice chrání přístroje, ale brání lepší kvalitě snímků. „Čekáme na snímky s lepším rozlišením, abychom si potvrdili prvotní předpoklady,“ uvedl Bruce Banerdt, který má na starost výzkumnou část projektu.
Cíl mise
Úkolem InSightu je měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře. Odborníci si také slibují, že aparát potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.
Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. Výjimkou byla sovětská sonda Mars 3, která v prosinci 1971 sice na Rudé planetě přistála, ale letové středisko s ní kontakt ztratilo po několika vteřinách. USA zaznamenaly jediný neúspěch, poznamenala agentura AP. Ze statistik vyplývá, že naděje na úspěšné dopravení robotické sondy na povrch je čtyřicetiprocentní.
