Samořiditelný vůz poprvé zabil člověka. Nehoda zhoršila statistiky a zvýšila nebezpečnost v porovnání s běžnými auty

Nahrávám video
Události: Tragická nehoda samořiditelného vozu
Zdroj: ČT24

V neděli večer kolem desáté hodiny srazilo v arizonském městě Tempe auto člověka. Devětačtyřicetiletá žena zraněním později podlehla. Vzhledem k tomu, jak málo kilometrů autonomní automobily zatím najezdily, stačila jediná nehoda a hned se výrazně zhoršila statistika bezpečnosti těchto vozů.

Elaine Herzbergovou, která přecházela přes ulici, přejel vůz Volvo XC90 SUV, který je v autonomním režimu - za volantem byl přitom ale i lidský řidič, který měl sledovat technologii, a pokud by došlo k nějakému problému, převzal by řízení. Podívejte se na záběry z kamery v autě:

Automobil patří společnosti Uber; ta na tuto informaci zareagovala tím, že své autonomní vozy stáhla z běžného provozu v ulicích řady měst, kde už takto vozí pasažéry. Případ souběžně vyšetřuje nejen místní policie v úzké spolupráci s Uberem, ale také americké úřady a agentury National Transportation Safety Board a National Highway Traffic Safety Administration.

Smrt v nejhorší možnou dobu

Sektor autonomních automobilů a autobusů má podle řady expertních studií obrovskou budoucnost, mohl by změnit způsob, jak se lidé většinu 20. století přepravovali, ale také mnoho dalších stránek lidského života.

Mnoho společností do této technologie investovalo miliardy – jak do samotných úprav aut, tak do systémů, které mají auta navádět a řídit. Doufají, že už brzy je budou moci nasadit do běžného komerčního provozu a vydělají na tom mnohem víc, než investovaly.

Doba, než se to povede, může trvat ještě roky, právě nyní je ale celý sektor nejzranitelnější: autonomní auta jsou už sice v ulicích, ale ještě nejsou ani zdaleka bezchybná.

Proč právě Arizona?

Že k první smrtelné nehodě autonomního auta došlo právě v Arizoně, rozhodně není náhoda. Pokud se něco takového mohlo stát, muselo k tomu dojít právě zde, protože právě v Arizoně svá autonomní auta testuje většina firem, které v tomto segmentu podnikají – Uber, Lyft, Waymo i další. Proč?

Tento stát jednak nabízí vhodné klima; automobily se nemusí učit přizpůsobovat jízdu odlišným meteorologickým podmínkám, protože je zde velmi stabilní klima vhodné pro jízdu po silnici, 330 dní v roce zde jasně svítí slunce. Pro auta založená na senzorech, jimiž musí mapovat krajinu před sebou, je to zásadní výhoda.

Současně, a to je asi ještě důležitější, zde neexistují žádná omezení pro autonomní automobily. Ty zde mohou jezdit bez jakýchkoliv restrikcí, úplně stačí mít vyřízenou standardní registraci. Navíc firmy, které zde auta testují, nemusí s úřady sdílet žádná data ani informace o tom, co dělají. Nemusejí se tedy nijak obávat, že by přišly o svá obchodní tajemství, přitom je vše vyjde velmi levně.

„Přestože jiné státy zavádějí pravidla pro testy autonomních vozidel, Arizona necítí potřebu něco takového implementovat,“ uvedl už v roce 2017 mluvčí arizonského ministerstva dopravy pro web Wired. Na začátku letošního března podepsal arizonský guvernér Doug Ducey výnos, kterým povolil testovat, nebo dokonce plně provozovat automobily bez řidičů.

Společnost Waymo (tedy sesterská firma Googlu) se rozhodla, že ještě letos v hlavním městě státu, ve Phoenixu, začne s plně autonomní taxislužbou. Ještě nedávno byla v USA zemí autonomním autům zasvěcenou Kalifornie, kvůli zákonným omezením se to změnilo.

Kalifornie totiž zavedla pro vývojáře těchto technologií povinnost, aby s veřejností sdíleli všechna data o testování – tedy i vše o nehodách a situacích, kdy musí kontrolu nad vozem převzít člověk. Od dubna chce ale i Kalifornie povolit, aby se zde mohly testovat automobily i bez řidiče, který by zasáhl v případě nehody nebo rizika.

Nahrávám video
Zákonná úprava činnosti firem jako Uber nemá být dřív než za rok
Zdroj: ČT24

Když nejsou zákony

Autonomní automobily trpí stejným problémem jako řada dalších segmentů moderních průmyslových odvětví: vývoj zde jde příliš rychle vpřed. A to takovou rychlostí, že na to zákony a zákonodárci nestíhají reagovat.

Ve Spojených státech zatím nevznikl federální zákon, který by vytvořil pravidla a omezení pro celý stát. Takový zákon už sice existuje, měl by každé firmě povolit testování až 100 000 vozů, a dokonce byl už na podzim schválený Sněmovnou reprezentantů. Zatím ale neprošel v Senátu, kde se zákonodárci obávají toho, aby tyto technologie nebyly příliš agresivní.

Podle serveru Wired nedělní nehoda rozhodně korporátním zájmům nepomůže: „Tento tragický incident jasně ukazuje, že autonomní technologie má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude opravdu bezpečná pro cestující, chodce i jiné řidiče, s nimiž bude sdílet americké silnice,“ uvedl již v tiskovém prohlášení demokratický senátor Richard Blumenthal. „V našem spěchu za inovacemi nesmíme zapomenout na základní pravidla bezpečnosti.“

Co víme o nehodě?

Přestože vyšetřování není ještě dokončené, je o nehodě z města Tempe, která určitě bude mít vliv na další budoucnost autonomních aut, informací poměrně hodně.

Podmínky byly v neděli ideální: bylo příjemně teplo, vítr byl slabý a vlhkost vzduchu se pohybovala kolem dvaceti procent – nic z toho nemohlo nějak negativně ovlivnit senzory automobilu. Podle policie i dalších zpráv došlo k nehodě na křižovatce čtyř pěti- a šestiproudových silnic, což je místo, kde se nedá očekávat přítomnost chodce, navíc mimo přechod.

Vůz byl v autonomním módu a podle deníku NY Times se pohyboval v době srážky rychlostí asi šedesát kilometrů za hodinu. Žena vedla po svém boku jízdní kolo, automobil před srážkou vůbec nezpomalil a jeho lidský operátor nejevil podle policie žádné známky změněného stavu vědomí. Objevují se spekulace, že právě bicykl mohl způsobit, že automobil nerozeznal člověka za ním, ale jde opravdu jen o spekulace.

Statistika: Autonomní auta jsou nebezpečnější než řidiči

Tato nehoda není první, kdy kvůli nehodě autonomního vozu zemřel člověk. Už roku 2016 narazila autonomní Tesla do přívěsu, její řidič zemřel. Podle federálních vyšetřovatelů za nehodu nemohl systém, auto tedy člověka nezabilo. Situace z neděle je zcela jiná - právě systém vozu je hlavním podezřelým, že smrtelnou nehodu způsobil. 

Jak je tomu tedy nyní s bezpečností autonomních vozidel z hlediska statistiky? V roce 2016 na amerických silnicích zemřelo asi 37 000 osob, 6000 z nich byli chodci – to je asi 16 mrtvých chodců na den. To odpovídá 1,18 smrti na 100 milionů najetých mil. Autonomní automobily dodnes najezdily mnohem méně: auta Waymo ujela asi 5 milionů mil, vozy Uberu asi 3 miliony mil. Když se připočtou i jízdy menších společností, dostaneme se asi na 10 milionů mil – statisticky jsou tedy nyní autonomní vozy desetkrát víc smrtící než řidiči.

„To je další důkaz, že technologie, o nichž mluvíme, nemusí být ještě připravené pro masivní nasazení na silnicích,“ prohlásil pro Wired Bryan Reimer, který se tomuto tématu věnuje na slavné univerzitě MIT. „Potenciál této technologie je ohromný. Jedná se ale o evoluci, ne revoluci,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 27 mminutami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 1 hhodinou

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 4 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 19 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 23 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
včera v 07:02

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026
Načítání...