Samořiditelný vůz poprvé zabil člověka. Nehoda zhoršila statistiky a zvýšila nebezpečnost v porovnání s běžnými auty

Nahrávám video

V neděli večer kolem desáté hodiny srazilo v arizonském městě Tempe auto člověka. Devětačtyřicetiletá žena zraněním později podlehla. Vzhledem k tomu, jak málo kilometrů autonomní automobily zatím najezdily, stačila jediná nehoda a hned se výrazně zhoršila statistika bezpečnosti těchto vozů.

Elaine Herzbergovou, která přecházela přes ulici, přejel vůz Volvo XC90 SUV, který je v autonomním režimu - za volantem byl přitom ale i lidský řidič, který měl sledovat technologii, a pokud by došlo k nějakému problému, převzal by řízení. Podívejte se na záběry z kamery v autě:

Automobil patří společnosti Uber; ta na tuto informaci zareagovala tím, že své autonomní vozy stáhla z běžného provozu v ulicích řady měst, kde už takto vozí pasažéry. Případ souběžně vyšetřuje nejen místní policie v úzké spolupráci s Uberem, ale také americké úřady a agentury National Transportation Safety Board a National Highway Traffic Safety Administration.

Smrt v nejhorší možnou dobu

Sektor autonomních automobilů a autobusů má podle řady expertních studií obrovskou budoucnost, mohl by změnit způsob, jak se lidé většinu 20. století přepravovali, ale také mnoho dalších stránek lidského života.

Mnoho společností do této technologie investovalo miliardy – jak do samotných úprav aut, tak do systémů, které mají auta navádět a řídit. Doufají, že už brzy je budou moci nasadit do běžného komerčního provozu a vydělají na tom mnohem víc, než investovaly.

Doba, než se to povede, může trvat ještě roky, právě nyní je ale celý sektor nejzranitelnější: autonomní auta jsou už sice v ulicích, ale ještě nejsou ani zdaleka bezchybná.

Proč právě Arizona?

Že k první smrtelné nehodě autonomního auta došlo právě v Arizoně, rozhodně není náhoda. Pokud se něco takového mohlo stát, muselo k tomu dojít právě zde, protože právě v Arizoně svá autonomní auta testuje většina firem, které v tomto segmentu podnikají – Uber, Lyft, Waymo i další. Proč?

Tento stát jednak nabízí vhodné klima; automobily se nemusí učit přizpůsobovat jízdu odlišným meteorologickým podmínkám, protože je zde velmi stabilní klima vhodné pro jízdu po silnici, 330 dní v roce zde jasně svítí slunce. Pro auta založená na senzorech, jimiž musí mapovat krajinu před sebou, je to zásadní výhoda.

Současně, a to je asi ještě důležitější, zde neexistují žádná omezení pro autonomní automobily. Ty zde mohou jezdit bez jakýchkoliv restrikcí, úplně stačí mít vyřízenou standardní registraci. Navíc firmy, které zde auta testují, nemusí s úřady sdílet žádná data ani informace o tom, co dělají. Nemusejí se tedy nijak obávat, že by přišly o svá obchodní tajemství, přitom je vše vyjde velmi levně.

„Přestože jiné státy zavádějí pravidla pro testy autonomních vozidel, Arizona necítí potřebu něco takového implementovat,“ uvedl už v roce 2017 mluvčí arizonského ministerstva dopravy pro web Wired. Na začátku letošního března podepsal arizonský guvernér Doug Ducey výnos, kterým povolil testovat, nebo dokonce plně provozovat automobily bez řidičů.

Společnost Waymo (tedy sesterská firma Googlu) se rozhodla, že ještě letos v hlavním městě státu, ve Phoenixu, začne s plně autonomní taxislužbou. Ještě nedávno byla v USA zemí autonomním autům zasvěcenou Kalifornie, kvůli zákonným omezením se to změnilo.

Kalifornie totiž zavedla pro vývojáře těchto technologií povinnost, aby s veřejností sdíleli všechna data o testování – tedy i vše o nehodách a situacích, kdy musí kontrolu nad vozem převzít člověk. Od dubna chce ale i Kalifornie povolit, aby se zde mohly testovat automobily i bez řidiče, který by zasáhl v případě nehody nebo rizika.

Nahrávám video

Když nejsou zákony

Autonomní automobily trpí stejným problémem jako řada dalších segmentů moderních průmyslových odvětví: vývoj zde jde příliš rychle vpřed. A to takovou rychlostí, že na to zákony a zákonodárci nestíhají reagovat.

Ve Spojených státech zatím nevznikl federální zákon, který by vytvořil pravidla a omezení pro celý stát. Takový zákon už sice existuje, měl by každé firmě povolit testování až 100 000 vozů, a dokonce byl už na podzim schválený Sněmovnou reprezentantů. Zatím ale neprošel v Senátu, kde se zákonodárci obávají toho, aby tyto technologie nebyly příliš agresivní.

Podle serveru Wired nedělní nehoda rozhodně korporátním zájmům nepomůže: „Tento tragický incident jasně ukazuje, že autonomní technologie má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude opravdu bezpečná pro cestující, chodce i jiné řidiče, s nimiž bude sdílet americké silnice,“ uvedl již v tiskovém prohlášení demokratický senátor Richard Blumenthal. „V našem spěchu za inovacemi nesmíme zapomenout na základní pravidla bezpečnosti.“

Co víme o nehodě?

Přestože vyšetřování není ještě dokončené, je o nehodě z města Tempe, která určitě bude mít vliv na další budoucnost autonomních aut, informací poměrně hodně.

Podmínky byly v neděli ideální: bylo příjemně teplo, vítr byl slabý a vlhkost vzduchu se pohybovala kolem dvaceti procent – nic z toho nemohlo nějak negativně ovlivnit senzory automobilu. Podle policie i dalších zpráv došlo k nehodě na křižovatce čtyř pěti- a šestiproudových silnic, což je místo, kde se nedá očekávat přítomnost chodce, navíc mimo přechod.

Vůz byl v autonomním módu a podle deníku NY Times se pohyboval v době srážky rychlostí asi šedesát kilometrů za hodinu. Žena vedla po svém boku jízdní kolo, automobil před srážkou vůbec nezpomalil a jeho lidský operátor nejevil podle policie žádné známky změněného stavu vědomí. Objevují se spekulace, že právě bicykl mohl způsobit, že automobil nerozeznal člověka za ním, ale jde opravdu jen o spekulace.

Statistika: Autonomní auta jsou nebezpečnější než řidiči

Tato nehoda není první, kdy kvůli nehodě autonomního vozu zemřel člověk. Už roku 2016 narazila autonomní Tesla do přívěsu, její řidič zemřel. Podle federálních vyšetřovatelů za nehodu nemohl systém, auto tedy člověka nezabilo. Situace z neděle je zcela jiná - právě systém vozu je hlavním podezřelým, že smrtelnou nehodu způsobil. 

Jak je tomu tedy nyní s bezpečností autonomních vozidel z hlediska statistiky? V roce 2016 na amerických silnicích zemřelo asi 37 000 osob, 6000 z nich byli chodci – to je asi 16 mrtvých chodců na den. To odpovídá 1,18 smrti na 100 milionů najetých mil. Autonomní automobily dodnes najezdily mnohem méně: auta Waymo ujela asi 5 milionů mil, vozy Uberu asi 3 miliony mil. Když se připočtou i jízdy menších společností, dostaneme se asi na 10 milionů mil – statisticky jsou tedy nyní autonomní vozy desetkrát víc smrtící než řidiči.

„To je další důkaz, že technologie, o nichž mluvíme, nemusí být ještě připravené pro masivní nasazení na silnicích,“ prohlásil pro Wired Bryan Reimer, který se tomuto tématu věnuje na slavné univerzitě MIT. „Potenciál této technologie je ohromný. Jedná se ale o evoluci, ne revoluci,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 13 mminutami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 57 mminutami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 2 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 3 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 5 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 7 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 12 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...