První létající auto na světě, které si lze koupit, vyrábějí Slováci. Už berou objednávky

Do práce nebo na nákup po silnici, nebo taky vzduchem. Slovenská firma AeroMobil představí na světové výstavě Top Marques v Monaku nový model takzvaného létajícího auta, které by mělo jít již letos do prodeje. Šlo by tak o první komerčně dostupné létající auto na světě.

Auto i letadlo v jednom by mělo mít hybridní motor, tedy šetrný k životnímu prostředí. Běžným způsobem se může pohybovat po silnicích, čerpat pohonné hmoty i parkovat.

Z auta do leteckého módu a naopak se dostane za zhruba 80 sekund. Ačkoli společnost, která vůz vyrábí, již začala přijímat předobjednávky, zákazníci se na svá nová vozítka budou muset těšit nejméně do roku 2020.

Auto jako z Fantomase

Vůz ze slovenské dílny konstruktéra Štefana Kleina si jedno představení na veřejnosti odbyl už v roce 2016. Inspirací bylo létající auto z filmu Fantomas se zlobí – ve snímku tehdy „hrál“ Citroën DS, který ve skutečnosti samozřejmě neuměl létat.

Představovaný AeroMobil by na zemi mohl dosáhnout maximální rychlosti kolem 160 kilometrů za hodinu, ve vzduchu by měl být schopen letět až 360 kilometrů za hodinu. Uváděná hmotnost vozidla bez paliva a posádky je 450 kilogramů.

AeroMobil klade důraz nejen na parametry vozidla, ale také na jeho bezpečnost. Vybaveno je moderní avionikou včetně autopilota, GPS navigace a systémy pro noční let. K přistání by měla stačit i nezpevněná, travnatá plocha.

Při provozu by auto mělo odolat i nepříznivému počasí. Pro nouzová přistání je vybaveno padáky, airbagy jsou koncipovány tak, aby posádku, pilota a jednoho spolujezdce, chránily jak při pozemních, tak při leteckých nehodách. K řízení bude „šoféropilot“ potřebovat řidičský průkaz i pilotní licenci. AeroMobil bude možné pořídit za cenu mezi 1,2 až 1,5 milionu euro, v závislosti na požadavcích na výbavu vozu. Vyrobeno by mělo být maximálně 500 kusů.

„Kombinace auta a letadla může působit jako vtip“

Pokusy o zkonstruování funkčního prototypu létajícího automobilu začaly již ve dvacátých letech 20. století. Americký průmyslník Henry Ford, který vyráběl levná auta a zavedl výrobu na běžícím pásu, již v roce 1928 testoval prototyp létajícího auta Sky Flivver, testovací pilot však bohužel zemřel. V roce 1940 Ford prohlásil, že kombinace auta a letadla může působit jako vtip, ale je v budoucnosti reálná.

V padesátých letech začala americká armáda vyvíjet „létající džípy“, které by byly menší a ovladatelnější než vrtulníky. Nejúspěšnějším prototypem byl Piasecki VZ-8 Airgeep, který poprvé vzlétl v roce 1958. Mohl operovat nízko nad zemí a vynikal stabilitou v letu.

Stroj s kapacitou třech pasažérů a délkou přesahující sedm metrů, dosahoval maximální rychlosti přes 100 km/hod a jeho dolet činil 56 kilometrů. Americká armáda nakonec rozhodla, že koncepce tohoto létajícího vozidla je nevhodná pro moderní bojiště a zaměřila se na vývoj konvenčních helikoptér.

Z garáže do vzduchu

V roce 2009 vyrazil tým dobrodruhů z Londýna na odvážnou cestu napříč Evropou do afrického Mali se vznášejícím se autem Skycar, které dokáže létat pomocí vrtule a padáku a je dílem britského vynálezce Gila Cardoza. Skycar dokáže vyvinout rychlost až 180 kilometrů za hodinu, ke vzlétnutí se potřebuje pohybovat 110 kilometry v hodině. Jeho motor je poháněn biologickým palivem a ve vzduchu umí dosáhnout výšky až 4570 metrů. Během 9000 kilometrů dlouhé výpravy byl však stroj ve vzduchu jen minimálně.

Americká společnost Terrafugia Inc. v dubnu 2012 oznámila, že její prototyp létajícího vozidla úspěšně dokončil testovací let. Vozidlo nazvané Transition má dvě sedadla, čtyři kola a osmimetrová křídla, která se dají složit, takže se s ním dá jezdit jako s automobilem. Ke vzletu však auto potřebuje 762 metrů dlouhou rozjezdovou dráhu.

Aeromobil 3.0
Zdroj: Reuters

Při testovacím letu stroj letěl osm minut ve výšce 426 metrů; komerční letadla létají ve výšce zhruba 10,5 kilometru. Jeho odhadovaná prodejní cena je 279 tisíc dolarů (asi 7 milionů korun). Do prodeje by se stroj s označením TF-X měl dostat nejdříve v roce 2021.

Auto od Airbusu nebo od Googlu

Do konce roku 2017 by měla otestovat prototyp létajícího auta také mezinárodní firma Airbus Group. Loni firma vytvořila divizi Urban Air Mobility, která má zkoumat různé koncepty, jako vozy pro přepravu jednotlivců nebo vůz ve stylu helikoptéry pro několik osob. Cílem je, aby si lidé mohli rezervovat vůz za využití aplikace, podobně jako je u projektu sdílení aut.

Do vývoje létajícího auta investuje také spoluzakladatel Googlu Larry Page, který financuje vývoj prototypů na elektrický pohon sloužících k přepravě na krátké vzdálenosti. Létající vozidlo zkonstruovala nizozemská společnost PAL-V, vývoji vlastního prototypu se věnuje i firma Uber, která provozuje taxislužbu v mnoha zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...