První létající auto na světě, které si lze koupit, vyrábějí Slováci. Už berou objednávky

Do práce nebo na nákup po silnici, nebo taky vzduchem. Slovenská firma AeroMobil představí na světové výstavě Top Marques v Monaku nový model takzvaného létajícího auta, které by mělo jít již letos do prodeje. Šlo by tak o první komerčně dostupné létající auto na světě.

Auto i letadlo v jednom by mělo mít hybridní motor, tedy šetrný k životnímu prostředí. Běžným způsobem se může pohybovat po silnicích, čerpat pohonné hmoty i parkovat.

Z auta do leteckého módu a naopak se dostane za zhruba 80 sekund. Ačkoli společnost, která vůz vyrábí, již začala přijímat předobjednávky, zákazníci se na svá nová vozítka budou muset těšit nejméně do roku 2020.

Auto jako z Fantomase

Vůz ze slovenské dílny konstruktéra Štefana Kleina si jedno představení na veřejnosti odbyl už v roce 2016. Inspirací bylo létající auto z filmu Fantomas se zlobí – ve snímku tehdy „hrál“ Citroën DS, který ve skutečnosti samozřejmě neuměl létat.

Představovaný AeroMobil by na zemi mohl dosáhnout maximální rychlosti kolem 160 kilometrů za hodinu, ve vzduchu by měl být schopen letět až 360 kilometrů za hodinu. Uváděná hmotnost vozidla bez paliva a posádky je 450 kilogramů.

AeroMobil klade důraz nejen na parametry vozidla, ale také na jeho bezpečnost. Vybaveno je moderní avionikou včetně autopilota, GPS navigace a systémy pro noční let. K přistání by měla stačit i nezpevněná, travnatá plocha.

Při provozu by auto mělo odolat i nepříznivému počasí. Pro nouzová přistání je vybaveno padáky, airbagy jsou koncipovány tak, aby posádku, pilota a jednoho spolujezdce, chránily jak při pozemních, tak při leteckých nehodách. K řízení bude „šoféropilot“ potřebovat řidičský průkaz i pilotní licenci. AeroMobil bude možné pořídit za cenu mezi 1,2 až 1,5 milionu euro, v závislosti na požadavcích na výbavu vozu. Vyrobeno by mělo být maximálně 500 kusů.

„Kombinace auta a letadla může působit jako vtip“

Pokusy o zkonstruování funkčního prototypu létajícího automobilu začaly již ve dvacátých letech 20. století. Americký průmyslník Henry Ford, který vyráběl levná auta a zavedl výrobu na běžícím pásu, již v roce 1928 testoval prototyp létajícího auta Sky Flivver, testovací pilot však bohužel zemřel. V roce 1940 Ford prohlásil, že kombinace auta a letadla může působit jako vtip, ale je v budoucnosti reálná.

V padesátých letech začala americká armáda vyvíjet „létající džípy“, které by byly menší a ovladatelnější než vrtulníky. Nejúspěšnějším prototypem byl Piasecki VZ-8 Airgeep, který poprvé vzlétl v roce 1958. Mohl operovat nízko nad zemí a vynikal stabilitou v letu.

Stroj s kapacitou třech pasažérů a délkou přesahující sedm metrů, dosahoval maximální rychlosti přes 100 km/hod a jeho dolet činil 56 kilometrů. Americká armáda nakonec rozhodla, že koncepce tohoto létajícího vozidla je nevhodná pro moderní bojiště a zaměřila se na vývoj konvenčních helikoptér.

Z garáže do vzduchu

V roce 2009 vyrazil tým dobrodruhů z Londýna na odvážnou cestu napříč Evropou do afrického Mali se vznášejícím se autem Skycar, které dokáže létat pomocí vrtule a padáku a je dílem britského vynálezce Gila Cardoza. Skycar dokáže vyvinout rychlost až 180 kilometrů za hodinu, ke vzlétnutí se potřebuje pohybovat 110 kilometry v hodině. Jeho motor je poháněn biologickým palivem a ve vzduchu umí dosáhnout výšky až 4570 metrů. Během 9000 kilometrů dlouhé výpravy byl však stroj ve vzduchu jen minimálně.

Americká společnost Terrafugia Inc. v dubnu 2012 oznámila, že její prototyp létajícího vozidla úspěšně dokončil testovací let. Vozidlo nazvané Transition má dvě sedadla, čtyři kola a osmimetrová křídla, která se dají složit, takže se s ním dá jezdit jako s automobilem. Ke vzletu však auto potřebuje 762 metrů dlouhou rozjezdovou dráhu.

Aeromobil 3.0
Zdroj: Reuters

Při testovacím letu stroj letěl osm minut ve výšce 426 metrů; komerční letadla létají ve výšce zhruba 10,5 kilometru. Jeho odhadovaná prodejní cena je 279 tisíc dolarů (asi 7 milionů korun). Do prodeje by se stroj s označením TF-X měl dostat nejdříve v roce 2021.

Auto od Airbusu nebo od Googlu

Do konce roku 2017 by měla otestovat prototyp létajícího auta také mezinárodní firma Airbus Group. Loni firma vytvořila divizi Urban Air Mobility, která má zkoumat různé koncepty, jako vozy pro přepravu jednotlivců nebo vůz ve stylu helikoptéry pro několik osob. Cílem je, aby si lidé mohli rezervovat vůz za využití aplikace, podobně jako je u projektu sdílení aut.

Do vývoje létajícího auta investuje také spoluzakladatel Googlu Larry Page, který financuje vývoj prototypů na elektrický pohon sloužících k přepravě na krátké vzdálenosti. Létající vozidlo zkonstruovala nizozemská společnost PAL-V, vývoji vlastního prototypu se věnuje i firma Uber, která provozuje taxislužbu v mnoha zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 26 mminutami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 1 hhodinou

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 4 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 19 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 23 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
včera v 07:02

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026
Načítání...