S lepivým vláknem obíhají kořist dokola. Originální loveckou metodu pavouků popsali čeští vědci

Čeští badatelé popsali unikátní způsob, jak loví někteří pavouci, kteří nemají pavučiny.

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni spolu se zahraničními kolegy popsali a zdokumentovali ojedinělý způsob lovu, který používají pavouci skálovky. Používají lepivá vlákna, ale na rozdíl od jiných pavouků neumí tvořit sítě. Svou kořist tak rychle obíhají a přitom ji omotávají. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Experimental Biology.

Unikátní lovecká metoda

Pavouci zpravidla používají k lovu lapací sítě ukotvené v prostředí. K ukotvení slouží lepivá vlákna, produkovaná žlázami, kterým se říká piriformní. „Skálovky mají těchto žláz výrazně méně než ostatní pavouci, zato jsou u nich nápadně zvětšené,“ uvedl člen mezinárodního týmu zoologů Milan Řezáč z ruzyňského ústavu.

Tým proto začal zkoumat, k čemu skálovky produkovaná vlákna využívají. Ke sledování skálovek použili vysokorychlostní kamery. „Skálovky aktivně pronásledují kořist a házejí na ni lepivá vlákna. Nezřídka se dokonce odvažují pouštět se do zápasů s predátory ze skupiny pavouků či hmyzu většími než ony samy. V takových potyčkách je pro ně klíčové pomocí lepivých vláken přemoci nepřítele co nejdříve,“ uvedl Řezáč.

Lidské oko útok nezachytí

Celý útok je tak rychlý, že pouhým okem nelze zjistit, co se při něm děje. Až zpomalené záběry ukázaly, že skálovka nejprve připevní vlákna s rychle schnoucím lepem k podkladu a poté začne kořist s vlákny rychle obíhat. Vlákna používaná skálovkami jsou velice pevná a pružná a lep, který je obaluje, vydrží třecí sílu více než 750krát větší než syntetická lepidla.

Takto specializovaná vlákna mají ale tu nevýhodu, že neumožňují stavět sítě. Popsaný způsob lovu je tak pro tyto pavouky jediný možný. Skálovky jsou poměrně časté i v české přírodě. Tento název zahrnuje celou řadu druhů, v Česku žijí zástupci několika desítek z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...