S lepivým vláknem obíhají kořist dokola. Originální loveckou metodu pavouků popsali čeští vědci

Čeští badatelé popsali unikátní způsob, jak loví někteří pavouci, kteří nemají pavučiny.

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni spolu se zahraničními kolegy popsali a zdokumentovali ojedinělý způsob lovu, který používají pavouci skálovky. Používají lepivá vlákna, ale na rozdíl od jiných pavouků neumí tvořit sítě. Svou kořist tak rychle obíhají a přitom ji omotávají. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Experimental Biology.

Unikátní lovecká metoda

Pavouci zpravidla používají k lovu lapací sítě ukotvené v prostředí. K ukotvení slouží lepivá vlákna, produkovaná žlázami, kterým se říká piriformní. „Skálovky mají těchto žláz výrazně méně než ostatní pavouci, zato jsou u nich nápadně zvětšené,“ uvedl člen mezinárodního týmu zoologů Milan Řezáč z ruzyňského ústavu.

Tým proto začal zkoumat, k čemu skálovky produkovaná vlákna využívají. Ke sledování skálovek použili vysokorychlostní kamery. „Skálovky aktivně pronásledují kořist a házejí na ni lepivá vlákna. Nezřídka se dokonce odvažují pouštět se do zápasů s predátory ze skupiny pavouků či hmyzu většími než ony samy. V takových potyčkách je pro ně klíčové pomocí lepivých vláken přemoci nepřítele co nejdříve,“ uvedl Řezáč.

Lidské oko útok nezachytí

Celý útok je tak rychlý, že pouhým okem nelze zjistit, co se při něm děje. Až zpomalené záběry ukázaly, že skálovka nejprve připevní vlákna s rychle schnoucím lepem k podkladu a poté začne kořist s vlákny rychle obíhat. Vlákna používaná skálovkami jsou velice pevná a pružná a lep, který je obaluje, vydrží třecí sílu více než 750krát větší než syntetická lepidla.

Takto specializovaná vlákna mají ale tu nevýhodu, že neumožňují stavět sítě. Popsaný způsob lovu je tak pro tyto pavouky jediný možný. Skálovky jsou poměrně časté i v české přírodě. Tento název zahrnuje celou řadu druhů, v Česku žijí zástupci několika desítek z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.