Lidstvo vstoupilo na Měsíc, naše stroje se projíždějí po Marsu. Ale z hlubin oceánů jsme zatím prozkoumali jen 0,05 procenta. Jak pozoruhodní tvorové tam žijí, naznačují úlovky ruského rybáře Romana Fedorcova. Jeho snímky zveřejňují i světové vědecké časopisy.
Mapy, které ukazují mořské dno, mají nejčastěji rozlišení pět kilometrů – to znamená, že většina detailů na oceánském dně našemu oku uniká. Přitom například povrch Venuše je (sondou Magellan) zmapován na 98 procent s rozlišením na 100 metrů. U Marsu je výsledek dokonce ještě lepší: 60 procent jeho povrchu máme popsáno s rozlišením na 20 metrů.
- Jde o místa 200–10 000 metrů pod hladinou, kam dopadá jen minimum slunečního záření, je zde menší obsah rozpuštěného kyslíku, zato jsou tu vody s maximální koncentrací dusičnanů a fosforečnanů.
Oceány ale tak snadno poznat nejdou – radar do hlubin nepronikne a mapování pomocí sonaru je složitější a náročné na čas. Odhaduje se, že podrobné mapy oceánského dna zachycují 10–15 procent plochy oceánů, tedy oblast velkou asi jako Afrika.
Roman Fedorcov je ruský rybář, který žije v Murmansku. Specializuje se na lov hlubokomořských tvorů, na povrch tedy dostává zvířata, jež žijí v takzvané mezopelagiální zóně. Těmto organismům biologové říkají „konzumenti“; živí se jen tím, co propadlo shora a také se požírají navzájem. Jde většinou o značně tvarově pozoruhodná zvířata – a právě tyto tvory zachycují fotky ruského rybáře:
