Rusko oznámilo, že začalo stavět vlastní kosmickou stanici

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

„Na prvním, základním modulu nové ruské orbitální služební stanice se už pracuje. Raketové kosmické korporaci Eněrgija (RKK Eněrgija) byl zadán úkol zajistit v roce 2025 jeho připravenost k vypuštění na určenou oběžnou dráhu,“ napsal Rogozin na svém účtu sociální sítě Telegram. Informaci přitom doplnil videem zachycujícím práci v korporaci Eněrgija na vědecko-energetickém modulu (NEM) budoucí stanice. Stejné video později sdílel i na Twitteru:

Agentura Interfax připomněla, že vedle informací o vlastní ruské vesmírné stanici se neustále opakují úvahy o odchodu Ruska z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). To souvisí se zhoršováním technického stavu ruské části komplexu. Náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov loni v říjnu sdělil, že specialisté korporace předpokládají, že po roce 2025 začnou četné prvky na palubě ISS lavinovitě vypovídat službu.

Rusko chce vlastní stanici

Rogozin nato v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025. Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Tento týden v pondělí šéf Roskosmosu řekl, že Rusko neplánuje omezovat program experimentů na ISS před zprovozněním ruské orbitální stanice.

Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že podle předběžných propočtů může být na vybudování ruské vesmírné stanice do roku 2030 vyčleněno kolem pěti až šesti miliard dolarů (přibližně 107 až 129 miliard korun). Jiný „informovaný zdroj“ nicméně minulý týden tvrdil, že projekt ani financování této stanice ještě nejsou schválené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 5 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 6 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 9 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 11 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...