Rusko oznámilo, že začalo stavět vlastní kosmickou stanici

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

„Na prvním, základním modulu nové ruské orbitální služební stanice se už pracuje. Raketové kosmické korporaci Eněrgija (RKK Eněrgija) byl zadán úkol zajistit v roce 2025 jeho připravenost k vypuštění na určenou oběžnou dráhu,“ napsal Rogozin na svém účtu sociální sítě Telegram. Informaci přitom doplnil videem zachycujícím práci v korporaci Eněrgija na vědecko-energetickém modulu (NEM) budoucí stanice. Stejné video později sdílel i na Twitteru:

Agentura Interfax připomněla, že vedle informací o vlastní ruské vesmírné stanici se neustále opakují úvahy o odchodu Ruska z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). To souvisí se zhoršováním technického stavu ruské části komplexu. Náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov loni v říjnu sdělil, že specialisté korporace předpokládají, že po roce 2025 začnou četné prvky na palubě ISS lavinovitě vypovídat službu.

Rusko chce vlastní stanici

Rogozin nato v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025. Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Tento týden v pondělí šéf Roskosmosu řekl, že Rusko neplánuje omezovat program experimentů na ISS před zprovozněním ruské orbitální stanice.

Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že podle předběžných propočtů může být na vybudování ruské vesmírné stanice do roku 2030 vyčleněno kolem pěti až šesti miliard dolarů (přibližně 107 až 129 miliard korun). Jiný „informovaný zdroj“ nicméně minulý týden tvrdil, že projekt ani financování této stanice ještě nejsou schválené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled