Rusko oznámilo, že začalo stavět vlastní kosmickou stanici

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

„Na prvním, základním modulu nové ruské orbitální služební stanice se už pracuje. Raketové kosmické korporaci Eněrgija (RKK Eněrgija) byl zadán úkol zajistit v roce 2025 jeho připravenost k vypuštění na určenou oběžnou dráhu,“ napsal Rogozin na svém účtu sociální sítě Telegram. Informaci přitom doplnil videem zachycujícím práci v korporaci Eněrgija na vědecko-energetickém modulu (NEM) budoucí stanice. Stejné video později sdílel i na Twitteru:

Agentura Interfax připomněla, že vedle informací o vlastní ruské vesmírné stanici se neustále opakují úvahy o odchodu Ruska z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). To souvisí se zhoršováním technického stavu ruské části komplexu. Náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov loni v říjnu sdělil, že specialisté korporace předpokládají, že po roce 2025 začnou četné prvky na palubě ISS lavinovitě vypovídat službu.

Rusko chce vlastní stanici

Rogozin nato v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025. Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Tento týden v pondělí šéf Roskosmosu řekl, že Rusko neplánuje omezovat program experimentů na ISS před zprovozněním ruské orbitální stanice.

Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že podle předběžných propočtů může být na vybudování ruské vesmírné stanice do roku 2030 vyčleněno kolem pěti až šesti miliard dolarů (přibližně 107 až 129 miliard korun). Jiný „informovaný zdroj“ nicméně minulý týden tvrdil, že projekt ani financování této stanice ještě nejsou schválené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 7 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 8 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 10 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 12 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 14 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...