Rusko možná sníží počet astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici

V polovině srpna vyšel v ruském deníku Izvestija článek, který informoval o tom, že Rusko hodlá snížit počet astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici ISS ze tří na dva. Nyní spekulace potvrdila i NASA.

Izvestija informoval 11. srpna o tom, že ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje snížit velikost ruské posádky Mezinárodní kosmické stanice. Cílem by mělo být zvýšit efektivitu výzkumného programu a současně snížit náklady. Namísto tří astronautů by v ruském segmentu stanice měli být v budoucnu již jen dva současně. Média o této události příliš neinformovala, ale 16. srpna ji potvrdila i americká NASA.

Přesný důvod, proč k této změně má dojít, ani kdy to nastane, se zatím neví, o to větší prostor tedy mají spekulace. Ruská agentura Tass citovala vysoce postaveného úředníka Roskosmosu Sergeje Kiraleva, podle něhož jde především o snahu ušetřit. „Plány zredukovat velikost posádky vycházejí z faktu, že by k ISS mohlo létat méně zásobovacích lodí. To by zvýšilo efektivnost celého programu.“

Záměr zatím nebyl ani jednou ze stran schválen, ale NASA potvrdila, že se o něm diskutuje – nic dalšího však americká strana nedodala: 

Veškeré otázky ohledně ruského rozpočtu na vesmírný výzkum i velikosti ruské posádky na ISS směřujte na tiskové oddělení agentury Roskosmos. Roskosmos se přidal k NASA a dalším agenturám se záměrem pokračovat v podpoře ISS nejméně do roku 2024 na stejné úrovni jako nyní.
NASA 16. 8. 2016

ISS má trvalou posádku od roku 2002. Zpočátku se skládala ze tří astronautů, ale od roku 2009 se zvětšila na šest osob na palubě. Dopravu na ISS a zpět na Zemi zajišťují ruské rakety Sojuz. NASA za dopravu amerických astronautů Rusku platí – a částka to není úplně malá, ročně se pohybuje kolem 500 milionů dolarů ročně. Roku 2015 se ale vedení NASA rozhodlo, že do budoucna by rádo bylo na ruském vesmírném programu méně závislé.

Dragon je název komerční kosmické lodi, vyvinuté soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala na ISS.

Dragon
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Red Huber

Místo ruských Sojuzů by NASA pro dopravu amerických astronautů ráda využívala vlastní rakety, konkrétně SpaceX Dragon a Boeing CST-100 Starliner. Američtí astronauti by už tím pádem také nemuseli využívat ruské kosmodromy, mohli by startovat i přistávat na domácí půdě.

Starliner je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu CCDev vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku. Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam má podle kontraktu vykonat 2 až 6 pilotovaných letů, případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace. Je uzpůsoben k vynášení různými nosiči: nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.

Boeing CST-100 Starliner
Zdroj: NASA

Je možné, že ruský návrh na omezení počtu astronautů je reakcí právě na tento plán: Pokud by Roskosmos přišel o americké finance, musel by začít výrazně šetřit. Pokud by mělo Rusko na ISS menší posádku, mohlo by létat se zásobami výrazně méně často a provoz stanice by tak pro něj byl méně nákladný.

Změna paradigmatu?

NASA zatím nehodlá počet svým astronautů na ISS měnit, budou i nadále tři. Protože má Mezinárodní vesmírná stanice ukončit svůj provoz roku 2024 nebo 2028, stoupá tlak na to, aby byla ještě co nejintenzivněji využita – vědci ji potřebují pro tisíce experimentů, které se dají uskutečnit pouze v jejích podmínkách.

Provoz ISS stojí 6–6,5 miliardy dolarů ročně. Z toho rozpočet NASA pokrývá polovinu, o zbytek se dělí Evropská kosmická agentura, japonská kosmická agentura a Roskosmos.

Projekce ISS v digitálním planetáriu v Hradci Králové
Zdroj: ČT24

Nová generace amerických zásobovacích raket (jak Dragon, tak Starliner) bude mít kapacitu pro přepravu čtyř astronautů, objevily se tedy již spekulace o tom, že by NASA využila uvolněného ruského místa pro dalšího vlastního muže (nebo ženu). Poměr tři Američané a tři Rusové by se tedy změnila na čtyři Američany pouhé dva Rusy. Že o tom NASA vážně uvažuje, potvrdila Julie Robinsonová, vedoucí vědeckých programů NASA, už v březnu tohoto roku v rozhovoru pro web IFLscience, že NASA by dokázala zvýšenou přepravní kapacitu přepravních raket dobře využít. Tehdy sice mluvila o tom, že ISS zvládla i sedm astronautů, zájem o další místo to však jednoznačně potvrzuje…

Rozhovor s americkým astronautem Scottem Parazynskim, který na ISS pobýval, pro pořad Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.