Rusko chce s Evropou vyměnit 36 satelitů za raketu Sojuz zanechanou na Guyaně

Ruská kosmická agentura je zřejmě ochotna vrátit 36 satelitů, které drží jako rukojmí v Kazachstánu. Podle aktuálních informací to chce udělat výměnou za části svých raket Sojuz, které jsou naopak zadržovány ve Francouzské Guyaně.

Podle zprávy stránek Russian Space Web zvažuje francouzská kosmická společnost Arianespace dohodu s Roskosmosem. Ta by měla potvrdit výměnu součástí ruské rakety Sojuz za 36 satelitů OneWeb, které Rusko od března zadržuje na svém kosmodromu v Kazachstánu. Nově jmenovaný šéf Roskosmosu Jurij Borisov je podle tohoto ruského zdroje otevřený jednání s Arianespace výrazně více než jeho předchůdce Rogozin.

Společnosti Arianespace a OneWeb zatím na tuto informaci nereagovaly.

Konec spolupráce

Začátek nové ruské invaze na Ukrajinu znamenal konec spolupráce Ruska ve většině kosmických projektů jak s Evropou, tak i s USA. Pod vedením bývalého šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina přerušila tato ruská kosmická agentura styky s Evropou – jako důvod uvedla sankce uvalené Západem na Rusko. Týkalo se to i už uzavření dohody s britskou společností OneWeb, která měla s Ruskem sjednanou smlouvu o vynesení jejích internetových satelitů na palubě rakety Sojuz.

Roskosmos vloni v březnu přišel s řadou požadavků na tuto soukromou společnost – ta je ale označila za nepřiměřené a odmítla je. Rusko pak 36 satelitů této společnosti, které už byly pod jeho kontrolou, zadrželo. Nechalo je potom uložit „na dobu neurčitou“ v areálu bajkonurského kosmodromu. OneWeb netrvalo dlouho, aby si našla jiného dopravce – stali se jím americký SpaceX a Indická kosmická agentura. Jenže zadržené družice zůstaly mimo její dosah.

Roskosmos pozastavil i další své aktivity – například ukončil spolupráci s Evropou na startech raket Sojuz z Francouzské Guyany. Části ruské raketové techniky tam ale zůstaly, včetně komponentů Sojuzu, dokumentace a pohonných hmot. O všechno se postarala francouzská společnost Arianespace s tím, že jak skončí válka, dojde k předání zpět. Ale Ukrajina se bránila dál – a Rusku vzdoruje doposud. 

Už v červenci ale prezident Putin Rogozina z funkce odvolal, nahradil ho Jurijem Borisovem, který se vyjadřuje vůči bývalým spojencům méně agresivně. Podle nezávislého ruského webu Russian Space Web se tento politik snaží navázat na zpřetrhané vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 15 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 18 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 20 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 21 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 23 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...