Rusko chce s Evropou vyměnit 36 satelitů za raketu Sojuz zanechanou na Guyaně

Ruská kosmická agentura je zřejmě ochotna vrátit 36 satelitů, které drží jako rukojmí v Kazachstánu. Podle aktuálních informací to chce udělat výměnou za části svých raket Sojuz, které jsou naopak zadržovány ve Francouzské Guyaně.

Podle zprávy stránek Russian Space Web zvažuje francouzská kosmická společnost Arianespace dohodu s Roskosmosem. Ta by měla potvrdit výměnu součástí ruské rakety Sojuz za 36 satelitů OneWeb, které Rusko od března zadržuje na svém kosmodromu v Kazachstánu. Nově jmenovaný šéf Roskosmosu Jurij Borisov je podle tohoto ruského zdroje otevřený jednání s Arianespace výrazně více než jeho předchůdce Rogozin.

Společnosti Arianespace a OneWeb zatím na tuto informaci nereagovaly.

Konec spolupráce

Začátek nové ruské invaze na Ukrajinu znamenal konec spolupráce Ruska ve většině kosmických projektů jak s Evropou, tak i s USA. Pod vedením bývalého šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina přerušila tato ruská kosmická agentura styky s Evropou – jako důvod uvedla sankce uvalené Západem na Rusko. Týkalo se to i už uzavření dohody s britskou společností OneWeb, která měla s Ruskem sjednanou smlouvu o vynesení jejích internetových satelitů na palubě rakety Sojuz.

Roskosmos vloni v březnu přišel s řadou požadavků na tuto soukromou společnost – ta je ale označila za nepřiměřené a odmítla je. Rusko pak 36 satelitů této společnosti, které už byly pod jeho kontrolou, zadrželo. Nechalo je potom uložit „na dobu neurčitou“ v areálu bajkonurského kosmodromu. OneWeb netrvalo dlouho, aby si našla jiného dopravce – stali se jím americký SpaceX a Indická kosmická agentura. Jenže zadržené družice zůstaly mimo její dosah.

Roskosmos pozastavil i další své aktivity – například ukončil spolupráci s Evropou na startech raket Sojuz z Francouzské Guyany. Části ruské raketové techniky tam ale zůstaly, včetně komponentů Sojuzu, dokumentace a pohonných hmot. O všechno se postarala francouzská společnost Arianespace s tím, že jak skončí válka, dojde k předání zpět. Ale Ukrajina se bránila dál – a Rusku vzdoruje doposud. 

Už v červenci ale prezident Putin Rogozina z funkce odvolal, nahradil ho Jurijem Borisovem, který se vyjadřuje vůči bývalým spojencům méně agresivně. Podle nezávislého ruského webu Russian Space Web se tento politik snaží navázat na zpřetrhané vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.